America
Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Steam sunk, co se nejdřív v originálních kulisách a se znepokojujícím Citizenem Lábusem proplétá rozdílným chápáním lidské svobody, aby pak po Beethovenově Sedmé symfonii přehodil výhybku na kolej, která si už z Kafky tolik nebere a nebrala ani mě. Je paradoxní, že až z poslední scény jde cítit Amerika a k tomu zbytku se vůbec nehodí.. ()
Kafkoidní, ale odporně napsané a zahrané. Herci se div negebí, když solí ty svoje hloupý repliky o shánění pozemků, těžení vody a životních směrech. Nehledě nato, že Jirka Schmitzer musel být konstantě pod parou. Vše je navíc hrozně nahrubo a vyznívá nepříjemně prvoplánově. Utkví mi leda fantaskní výprava a Petr Vacek v nejlepší roli ve filmu. ()
Kafka bol zamindrákovaný nudný čurák, ktorého "diela" nemali nikdy uzrieť svetlo sveta, no Amerika je božská. A je mi úplne jedno, do akej miery je verná predlohe. Príjemne civilný Dejdar je skvelý ako už neskôr asi nikdy a vedľajšie postavy na čele s tradične výborným Schmitzerom a gangsta dvojkou Landovský + Kaiser mu zdarilo podkuruje. A do toho ten legendárny motív od Lucie; len-len sa vydrať na povrch! A na záver odísť do západu slnka... Film, pri ktorom nepochybujem o neskoršom zdvihnutí hodnotenia na plný počet. A to sa mi do neho vôbec nechcelo. ()
Musím přiznat, že Kafka mi nic neříká a ani nemám v plánu si ho doplňovat. Kdybych o vztahu filmu s Kafkovým románem nevěděl, řekl bych, že se jedná o snímek inspirovaný něčím orwellovským. Ponurá atmosféra je protkána celým filmem a neméně výrazně ji doplňují povedené kulisy kontinentu za Atlantikem. Snímek se mi ale netrefil do noty, přestože Michálkovy filmy mám docela rád. Nic naplat, sorry Dejdare. ()
Je pro mě docela těžké nějak rozebrat a pochopit už tak těžko uchopitelný film, když (až na Proměnu) neznám žádné Kafkovo dílo, nečetl jsem nedokončenou předlohu Nezvěstný a do rešerší na zhlédnutí Ameriky, jsem o ni neslyšel. Na druhou stranu některé motivy připomenou Kafkův složitý vztah k dominantního otci, jehož příkazy Kafka vždy následoval, z otce měl strach, nikdy se mu nedokázal postavit a tak se ubíjel v byokratické práci uředníka, kterou nenáviděl. Tyto motivy jsou zde jasně vidět na vztahu Karla a jeho strýce , pro kterého neexistuje nic jiného než tvrdá práce a investování, díky čemuž se dostal tak vysoko , kde je. Na druhou stranu vyžaduje celodenní poslušnost a odmítá svobodné nakládání s časem. A když si Karel něco dovolí, má hned strach z toho, co na to řekne strýček, který ho má neustále pod kontrolou. Musím říct, že tento vztah mezi synovcem a nově nalezeným strýcem byl zajímavě napjatý a Jiřímu Lábusovi přinesl pozoruhodnou příležitost v temné záhadné stylizaci, která mu právem přinesla Českého lva. A jak Lábusův strýc (byť z pochopitelných důvodů - držel ze svých zásad a nebyl schopen z nich odstoupit, takže se od sebe s Karlem odcizili a strýc neměl zájem o žádný další kontakt), zmizí, něco tomu filmu začne chybět. Ale ok, Karel na své cestě Amerikou začne narážet na samé potrhlé, až odpudivé postavy přesně v duchu existencialismu. Udržuje si to tedy nějákou atmosféru, to zase jo . Karel se chce vrátit, přestává chápat, proč vůbec do Ameriky odcestoval a co se vůle kolem děje. A tato jízda je završena děsivým gansterem Kaiserem, který bagatelizuje Karlův zločin a nabídne mu ochranu, aby ho poté postupně...no, kdo viděl, tak ví. A oni to celé na posledních pět minut zakončí romantickým happy endem s trubkou a pouští a pustí vypalovačku od Lucie? Jako z komentářů jsem pochopil dobový kontext, že pro objevení Lucie byl možná tento film i dost zásadní a spousta lidí ho má se spojeno hlavně s oblíbenou závěrečnou písničkou z mladí. Ale dneska je Amerika už tak zprofanovaná odrhovačka, že mi to zakončení přišlo ještě víc z kategorie WTF a koukal jsem na to, jak z jara. Ono obecně filmařsky je ten film na levelu devadesátkové nadšení. S čímž souvisí tenká hranice všeho dobrého a špatného, co s tím může souviset. Co jmenovat z toho špatného? Všechny zúčastněné dámy ve filmu nepředvádí nic jiného než maximálně svá těla a v životě jsem o nich neslyšel. Asi mám málo nastudované devadesátkové modelky. Každopádně se není čemu divit, že poškádlily diváky v Americe, načež se po nich slehla zem a dalších hereckých nabídek se již nedočkaly. Ale některé věci už by dneska tak ,,špinavě´´ snad ani nemohly působit. Už první záběry na Prahu a okno rodného domu Karla Rossmana mi přišly něčím nervydrásající. Co se dále týče formy (která docela válcuje obsah), film je často obohacen o dokreslené věci a la Karel Zeman. Některé záběry jsou stylizovany až do Noir filmu nejen oblečením postav nebo tím, že postavy jsou občas zahaleny do tmy, ze které se vynořují jako světla. A musím říct, že některé lokace mi i dost líbily. Třeba sídlo Karlova strýce s obřími sloupy, velkým schodištem, mohutnými zdi a všudypřítomnými studenými barvami. Některý věci už ale byly dost úlet (třeba ten bar s blikajícími světly a techno hudbou.) () (méně) (více)
Galerie (10)
Zajímavosti (10)
- Výtvarné ztvárnění filmu malířem Jaroslavem Rónou bylo inspirováno Verneovkami Karla Zemana. (hippyman)
- Film vychází ze stejnojmenné inscenace Studia Ypsilon (1989), ve které už tehdy hrál Martin Dejdar hlavní roli a shodné jsou i některé další role. (NinadeL)
- V knize Jaroslava Sedláčka "Rozmarná léta českého filmu" je na natáčení ve skutečné Americe vzpomínáno takto: "'Říkal jsem si, že se ve všem uskromním, ale že v tom filmu musí být aspoň jeden záběr z Ameriky, aby se to celé rozsvítilo,' vypráví Vladimír Michálek. 'Ameriku už jsem trochu znal, takže jsem věděl, že když poletíme na západní pobřeží, pojedeme do Arizony a tam uhneme doleva, tak dorazíme do Utahu, do takových městeček a vesnic, kde chlapi opravují repliky starých aut, a že tam je i poušť a růžové hory, tak jsme letěli do Los Angeles, odbočili do hor, třetí den našli chlápka s autem a celé to natočili. Nestálo to víc než sto dolarů.' Jednu komplikaci to ale přece jen neslo. 'Já mám trauma letadlo jen vidět, netož do něj sednout, říká Martin Dejdar. (...) Kvůli závěrečeným záběrům ho přitom čekal let z Helsinek, kde v tu dobu byl na zájezdu s Ypsilonkou, do New Yorku a odtud do Los Angeles, kde už na něj čekal producent Bouček. 'Čtyřiadvacet hodin jsem letěl, jen co jsem přistál, odvedli mě na jídlo s tím, že hned jedeme do Utahu a ať se nezlobím, ale že hned ráno v sedm se točí. Přijeli jsme tam asi v pět, já si šel na tu chvíli lehnout. Probudím se, koukám na hodinky a bylo jedenáct. Říkám si: Ty bláho, něco se děje, tohle není jen tak. Rozhrnu záclony v motelu a venku ležel sníh. Začal jsem se štípat, jestli se mi to nezdá. Vylezu ven, tam stál Vláďa Michálek, kouřil a říkal: Ty vole, tohle tady ještě nikdo nikdy neviděl. Tady padá sníh, protože tady točíme Kafku.'" (NIRO)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)
Reklama