Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (195)
Michálkova prvotina je pro mě trochu schizmatickým filmem. Vzhledem k režisérovi jsem k Americe přicházel s větším očekáváním. To, co jsem dostal, byl kříženec Metropolis a podivné televizní adaptace (byť s poměrně precizní kamerou). Polovina herců neuměla hrát, na druhou stranu ta druhá půlka to bohatě vynahradila. Proto i já zůstanu s hodnocením na půli cesty a možná ho změním, až si přečtu předlohu. Otázkou je, kterým směrem... ()
Musím přiznat, že Kafka mi nic neříká a ani nemám v plánu si ho doplňovat. Kdybych o vztahu filmu s Kafkovým románem nevěděl, řekl bych, že se jedná o snímek inspirovaný něčím orwellovským. Ponurá atmosféra je protkána celým filmem a neméně výrazně ji doplňují povedené kulisy kontinentu za Atlantikem. Snímek se mi ale netrefil do noty, přestože Michálkovy filmy mám docela rád. Nic naplat, sorry Dejdare. ()
Velmi sympatický počin v rámci českého porevolučního filmu. Vůbec nejvíc mě oslovilo výtvarné zpracování od Róny a architekta Goetze. To se opravdu v našich luzích a hájích jen tak nevidí. Skvělá je i muzika, není od Lucie, ale jen od Dvořáka s Kollerem za asistence Hladíka jr. a dodává filmu správně ponurou atmosféru. Té Lucie se dočkáme až na konci (Pápapápá). V neposlední řadě z toho kouká ta kafkovština a člověk dostane hodně prostoru a témat k přemýšlení: Jediné co trochu vázne jsou pro mě herecké výkony. ()
Příliš osobité, což navodilo skvělou ponurou až noirovou atmosféru. Zaujali herci v menších rolích - především Tomáš Vorel a Václav Marhoul, výjimečně děsivě a temně pak působil Jiří Lábus. Filmem se prolínala zajímavě pojatá hudba, která dodávala vlekoucí se tempo a pochmurnost. Nejvíce mě pak zaujaly stylizované kulisy provedené na kafkovský způsob. Tady však klady končí, bohužel mi nesedla hlavní postava které se zhostil Dejdar, který silně přehrával a jeho naivní koulení očima mu prostě nešlo uvěřit. Dobře nedopadly ani ženské postavy, ztvárněné neherečkami (vlastně modelkami). Ne, bohužel k dokonalosti hodně chybí. ()
Film "Amerika" je inšpirovaný literárnym dielom "Nezvestný". Je to nedokončený román pražského spisovateľa židovského pôvodu Franza Kafku. V roku 1994 túto predlohu spracoval do filmovej podoby český scénarista a režisér Vladimír Michálek. Od vtedy čo som videl jeho film "Je treba zabiť Sekala" má môj rešpekt a uznanie. Snímok "Amerika" sa mu tiež velice vydaril. Natočil výbornú postmodernistickú sociálnu drámu. Vizuálne i atmosfericky je to silne pôsobivé. **** ()
Galerie (10)
Zajímavosti (10)
- Kvůli uspoře peněz byl celý film natočen na 16mm filmový materiál a až poté hotový překopírován na 35mm film. (ramsatko)
- Vladimír Michálek s Martinem Dubou se Kafkovou nedokončenou prózou Nezvěstný nechali inspirovat ke svému vlastnímu příběhu. (hippyman)
- Libor Bouček sa vyjadril, že pre neho je film: "Symbolom deväťdesiatich rokov, kedy sme si mysleli, ako to tu u nás ekonomicky rastie a dotkneme sa tej Ameriky." (Arsenal83)
Reklama