Reklama

Reklama

13. FILMOVÝ VÍKEND ČSFD

58. MFF Karlovy Vary

Podrobné vyhledávání

Velká středa

všechny plakáty
více
69%
Hodnocení a fanklub
Komedie / Drama / Sportovní
USA, 1978, 120 min

Obsahy(1)

Tři mladí surfaři v Kalifornii 60. let očekávají příchod bájného dokonalého dnu pro surfování. Splnění snu jim ale může překazit válka ve Vietnamu. (Warner Bros. CZ)

Zajímavosti (19)

  • Quentin Tarantino uvedl: „Ačkoli dávám přednost Miliusovu režijnímu debutu Dillinger (1973), těžko lze namítat, že jeho surfařský epos Velká středa není jeho klasikou. S výjimkou Velké středy nemá žádný z Miliusových filmů uspokojivý závěr. A vrcholné zúčtování hrdinské trojice s monstrózními vlnami je tak dobré, že vynahradí zbytek. Více než kterýkoli jiný film, který Milius režíroval, obsahuje Velká středa radost z filmování. Zároveň ilustruje problémy mnoha jeho dalších filmů, které naopak jako by obsahovaly frustraci z filmové tvorby.“ (classic)
  • Velká středa byla po svém uvedení do kin kasovním propadákem a byla rychle stažena z kin poté, co vydělala pouhých 4,5 milionu amerických dolarů. William Katt (Jack) rok po uvedení filmu do kin v rozhovoru s Rogerem Ebertem v roce 1979 vysvětlil, že podle něj byl neúspěch filmu způsoben tím, že se marketing soustředil pouze na bojové scény a surfování. (classic)
  • V roce 1998 se na filmovém festivalu v Newportu konalo promítání k 20. výročí (za účasti herců a členů štábu). (classic)
  • Snímek byl promítán na různých filmových festivalech, například na filmovém festivalu v Davao City na Filipínách, na filmovém festivalu v italském Turíně a dalších. (classic)
  • John Milius vymyslel značku surfu Bear jako fiktivní značku, která měla být použita ve filmu, a dokonce nechal vyrobit surfy a zařídil, aby kalifornský designér vytvořil logo. Logo, červený kosočtverec s medvědem, se v celém filmu objevuje na výlohách obchodů, tričkách, oknech aut a na surfových prknech. První prkna byla vytvarována v roce 1977 slavným tvarovačem prken Billem Hamiltonem. Mezinárodní distribuce filmu propagovala značku Bear po celém světě, lidé chtěli prkna s logem medvěda. Značka se po uvedení filmu přetvořila ve skutečnou úspěšnou společnost, která vyrobila stovky prken, a je aktivní dodnes, kdy různí lidé vyrábějí prkna se značkou Bear v různých zemích. (classic)
  • Anthea Sylbert byla v té době vedoucí pracovnicí společnosti Warners. Později film označila za „klasický příklad egomaniakálního šílence, který překračuje rozpočet a nikoho neposlouchá. „Všichni jen čekali na velkou vlnu. Dejte mi pokoj,“ dodala. (classic)
  • „Musím si dát pozor, abych se zase neztratil v příboji,“ řekl John Milius během natáčení. „Je to tak lákavé, tak snadné se v tom ztratit. Bojím se, abych neztratil postavy z dohledu. Na rozdíl od všech ostatních filmů, které byly natočeny o surfování, jsou v tomto filmu nejdůležitější postavy, a ne vlny.“ (classic)
  • Surfařské scény použité ve finále Velké středy nebyly natočeny v Kalifornii, kde se film odehrává, ale na Sunset Beach v Pupukea na Havaji. Dalšími místy natáčení byly El Paso v Texasu, Hollister Ranch u Santa Barbary, Surfrider Beach (v Malibu), Ventura v Kalifornii a La Libertad v Salvadoru. (classic)
  • John Milius měl v jedné fázi v úmyslu zahrát si roli Beara (Sam Melville) sám. „Ale nemohl jsem,“ řekl. „Ta role je pro mě prostě příliš velká.“ (classic)
  • John Milius později vzpomínal: „Když jsem dělal Velkou středu, můj první dojem byl, že budu točit příběh o dospívání s artušovským podtextem o surfařích, které nikdo nebere vážně a jejichž problematické životy se díky jejich zkušenostem s mořem stávají většími než život. A přesně takový ten film je. Nikdy se od toho neodchýlil. Byl velký tlak na to, aby se film více podobal Animal House (1978), ale film má dnes obrovskou oblibu, protože měl vyšší ambice. Nebyl to jen příběh o tom, jak se někdo snaží sjet největší vlnu nebo tak něco. To nestačí.“ (classic)
  • V červnu 1976 získali tvůrci finance od společnosti Warner Bros. V srpnu John Milius oznámil, že Velká středa bude odložena, protože scénář nebyl hotový, a místo toho natočí Extrémní předsudek (1987). „Na Velké středě jsem pracoval dlouho,“ řekl Milius. „Nechci to dál odkládat, ale také na tom nechci pracovat, dokud to nebude hotové.“ Film Extrémní předsudek však nakonec vyšel až v roce 1987 a režíroval ho Walter Hill. (classic)
  • John Milius a producent Buzz Feitshans se seznámili v American International Pictures, kde pracovali na filmu Dillinger (1973). Založili vlastní společnost The A Team. Toto byla jejich první produkce. (classic)
  • „Spousta věcí (ve filmu) se mi stala,“ řekl John Milius. „Spousta postav jsem já a na druhou stranu žádná z nich není já. Psaní scénáře trvalo strašně dlouho. Je to tak velmi osobní. Je to o dospívání a vztazích a příboj je exotické pozadí. Všichni jsme věděli, že je to výjimečné, věděli jsme, že to nevydrží dlouho. A taky jsme věděli, jak dobře jsme se měli. Surfování je zvláštní věc. Spousta lidí ho nikdy neopustí. Vždycky máš pocit, že mu něco dlužíš. Byl to ústřední zážitek v našem životě. Teď se to všechno změnilo.“ (classic)
  • Dennis Aaberg uvedl, že „psaní scénáře trvalo asi rok“. „Velmi jsme chtěli, aby byl autentický. To je pro mě důležité, protože jsem skutečný surfař. John taky.“ (classic)
  • Při psaní scénáře John Milius a Dennis Aaberg vyzpovídali mnoho svých přátel z 60. let. „Byla to zvláštní doba,“ řekl Aaberg o 60. letech. „Surfování bylo zcela novým sportem s vlastní aristokracií.“ (classic)
  • John Milius napsal scénář se svým přítelem a kolegou surfařem, novinářem Dennisem Aabergem. Inspirací byla povídka, kterou Aaberg uveřejnil v roce 1974 v časopise Surfer Magazine pod názvem „No Pants Mance“ a kterou v dubnu 1973 publikoval australský surfařský časopis Tracks, a osudy skupiny přátel, kteří s Aabergem a Miliusem surfovali, včetně Lance Carsona. (classic)
  • V závěrečné surfové části filmu se v epizodní roli objeví dvojnásobný šampion Pipeline Masters Gerry Lopez, který byl jedním ze šesti profesionálních surfařů při natáčení filmu. (classic)

Reklama

Reklama