Reklama

Reklama

Dillinger

  • USA Dillinger
Trailer

Obsahy(1)

Americký gangsterský film o veřejném nepříteli číslo jedna, který byl postrachem i idolem celých Spojených států... Amerika třicátých let se po krachu na newyorské burze zmítala v těžkých časech hospodářské krize. Symboly doby se však vedle ekonomické nejistoty stali také gangsteři ve stylu lidových hrdinů, kteří byli i přes status tzv. „veřejných nepřátel“ v očích veřejnosti vnímáni jako vykonavatelé spravedlivého trestu vůči vládě, která měla krizi zavinit. Jen málokterý Američan v roce 1933 neslyšel o gangu bankovního lupiče Johna Dillingera (W. Oates), jehož jméno tehdy zdobilo všechny přední stránky novin palcovými titulky. Na stopě mu byl nekompromisní komisař FBI Melvin Purvis (B. Johnson), co si v mnoha ohledech nezadal se svým protivníkem – oba byli zásadoví a nelítostní a mnohdy byl mezi nimi jen ten rozdíl, že stáli na opačné straně zákona. Purvis si po zavraždění několika svých mužů rukou Dillingerovy bandy dal za cíl zlikvidovat její členy jednoho po druhém. Než však stihl Purvis dopadnout samotného Dillingera, předběhla jej místní policie v Tusconu a nejhledanější zločinec Ameriky skončil za mřížemi. Jenomže žádné vězení jej nemohlo dost dlouho udržet a po svém útěku se opět vydal na dráhu loupežných přepadení. Po tomto „veřejném nepříteli číslo jedna“ ale opět vyrazil Purvis, který jej hodlal dopadnout mrtvého, ne živého… Režijní debut Johna Miliuse z roku 1973 s Warrenem Oatsem v hlavní roli byl jedním z nové vlny gangsterských snímků přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kterou vyvolal dnes již legendární film Bonnie a Clyde (1967, rež. A. Penn). Ten ve své době zcela zaskočil diváky svou novou formou násilí i pojetím filmových hrdinů a vedle Dillingera inspiroval mimo jiné také filmy jako Krvavá máma (1970, rež. R. Corman) či Bertha z dobytčáku (1972, rež. M. Scorsese). (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (24)

Velká středa (1978)

  • Quentin Tarantino uvedl: „Ačkoli dávám přednost Miliusovu režijnímu debutu Dillinger (1973), těžko lze namítat, že jeho surfařský epos Velká středa není jeho klasikou. S výjimkou Velké středy nemá žádný z Miliusových filmů uspokojivý závěr. A vrcholné zúčtování hrdinské trojice s monstrózními vlnami je tak dobré, že vynahradí zbytek. Více než kterýkoli jiný film, který Milius režíroval, obsahuje Velká středa radost z filmování. Zároveň ilustruje problémy mnoha jeho dalších filmů, které naopak jako by obsahovaly frustraci z filmové tvorby.“ (classic)

Reklama

Reklama