Režie:
Pedro AlmodóvarScénář:
Pedro AlmodóvarKamera:
Affonso BeatoHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Marisa Paredes, Juan Echanove, Rossy de Palma, Chus Lampreave, Imanol Arias, Nancho Novo, Jordi Mollà, Daniel Cebrián, Carme Elias, Kiti Mánver, Gloria Muñoz (více)Obsahy(1)
Úspěšná kariéra spisovatelky sentimentálních románů, lukrativní smlouva s nakladatelem, která jí zároveň zaručuje soukromí pod pseudonymem Amanda Gris a milovaný manžel, co víc si žena středního věku může přát. Jen kdyby ten manžel nebyl tak často a dlouho pryč. Slouží sice jako člen mírových sil v Bosně, ale Lea je přesvědčena, že je to pro něj jen záminka. Najednou se její proslule optimistické a sladkobolné náměty začínají barvit do černa. Místo zamilovaného příběhu odevzdá román, v němž se odehraje brutální zločin, nakladatel jí hrozí vypovězením smlouvy. Ji však nenapadá nic lepšího a Paco pořád nejede domů a vůbec - ještě ke všemu jí nejdou sundat boty... (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (1)
Recenze (65)
Běžná permutace Almodóvarových obvyklých témat - ženská obětavost, žena jako ekonomický tahoun rodiny, pouto mezi ženami, ženská oddanost, adorace pokleslých žánrů, prolínání různých vrstev fikce. Ženy, ženy, ženy. S velkým Ž. Žádná příznačně nepřipomíná nudné, prázdné, duté, ordinérní husy, kterých, jak všichni dobře víme, po světě gágá nemálo. Almodóvarův svět je postrádá zcela. Nepočetní a postradatelní jsou i muži, odsouzeni do role záporáků (nakladatel), slabochů (příznačně pojmenovaný důstojník Paco), slintavých obdivovatelů (otylý šéfredaktor; zjevně režisérovo alter ego) a příživníků (cigánský tanečník). A jeden či dva transsexuálové nebo cosi na ten způsob. Všechno je ještě docela originální, jen jaksi méně zářivé, než u mistrových vizuálně opulentnějších produkcí po roce přelomu tisíciletí. Zaměnitelnost jde tak daleko, že se jedna ze zmíněných literárních zápletek zcela překrývá s hlavní dějovou linií Volver. Od tvůrce jako je Almodóvar by soudný člověk asi neočekával radikální změnu formy a obsahu. Květ mého tajemství ale trpí tím, že vše, čím se pokouší trumfovat, zpracoval Almodóvar lépe jinde. I když to bylo v případech, které mi přicházejí na mysl, chronologicky později, degustaci to poškodilo. Hezká ukázka toho, jak recyklací poškodit cosi původního. ()
Almodóvar je svůj a i když je každý jeho film tak trochu jiný, přesto je rukopis jasně čitelný. A ten odkaz na později natočený Volver, ten mě fakt pobavil, to si mohou dovolit jen mistři. Květ mého tajemství je trochu temnější a Lea na můj vkus trochu zaostává excentričností za jinými Pedrovými hlavními hrdinkami, je to komornější, ale rozhodně ne nudnější nebo míň zajímavější. Pasáž, kdy matka recituje báseň a za oknem se míhá španělská rozpálená krajina, ta mě dostala. Miluji Pedrovy záběry a barvy a zobrazování ženského světa a tady jsem si to opět užila. ()
Veľmi nevýrazný Almodóvar, akoby to ani nebol on, ale Allen s argentínskym nádychom. Ženský svet, ktorému nerozumiem v tomto balení. (12.2.2016) –––– Aj na druhýkrát sa mi zdá, akoby to ani nebol Almodóvar. Celkom obyčajný príbeh zúfalej ženy v strednom veku, čo sa ide zblázniť pre nejakého Paka, ktorý nemá ani najmenšiu chuť na jej nálady. A aby to bol artový film, tak sa rozšíri o španielske spievanky, balet a zaujímavé interiéry. Dve hviezdy sú z môjho pohľadu akurát. (12.9.2016) –––– Žiadna vojna nie je taká hrozná, ako tá s tebou. ()
U Pedra Almodovara platí "čím starší tým lepší". Všetko o mojej matke, Zlá výchova a najmä Hovor s ňou sú filmy, vďaka ktorým dávam pred Almodovarom svoj skalp dolu. Jeho staršie filmy sú samozrejme tiež viac než dobré, ale nedosahujú kvalít tých posledných. To platí aj o Úspechu môjho tajomstva. Typický autorov štýl a postavy (ktorých tváre sú dobre známe z ďalších jeho filmov), charakteristická farebnosť obrazu (ako vždy oranžová dominuje)...Film hodnotný po umeleckej stránke, ktorému ani z formálneho hladiska nie je čo vytknúť ... ()
Úspěšná kariéra spisovatelky, lukrativní smlouva s nakladatelem, pseudonym Amanda Gris zaručující absolutní soukromí a milovaný manžel. Co víc si žena středního věku může přát? Snad jen kdyby manžel nebyl tak často a dlouho pryč. Kdoví proč, ale najednou se její proslule optimistické a sladkobolné náměty začínají barvit dočerna. Jakkoliv se příběh zdá reálný, v podání Pedra Almodóvara dostane i ta nejvšednější historka jedinečné rysy, avšak ani přes to mě film nijak neuchvátil, zdál se mi natahovaný, kde jen to šlo. ()
Reklama