Lék pro Lorenza

Je to hodně silný, náročný film. Ale vydařený. Ukázka toho, že pokud jste zdraví - při sledování tohoto filmu si o to více uvědomíte, jak skvěle se máte. Moc se mi líbil zápal a snaha rodičů a touha svého syna "vyléčit", postupem času mu ulevit od bolesti. Nedokážu si představit, čím si procházeli, ale jejich snaha pomohla mnoha dalším lidem. Zakomponování italských kořenů do filmu a energie, kterou pro to vše měli - bez toho by to prostě nešlo. A přitom - jde o olej...kdo by to byl řekl co všechno může způsobit.... (13.09.2020)

Silný príbeh o dedičnej genetickej chorobe malého Lorenza. Adrenoleukodystrofia - ALD, sa môže objaviť vo veku 6-7 rokov a postupuje veľmi rýchlo. Objavuje sa u chlapcov, ženy sú nositeľkami chybného génu. Zatiaľ nie je liečiteľná, no dá sa spomaliť. A to hlavne vďaka neúnavným Lorenzovým rodičom, ktorí sa nevzdali, naštudovali si kvantá literatúry z odboru neurológie a chémie a objavili špeciálne upravený olej, ktorý spomaľuje rozklad myelínovych obalov nervových buniek v mozgu. Ich syn sa navzdory predpovediam lekárov dožil 30 rokov. Susan Sarandon A Nick Nolte ako milujúci rodičia boli úžasní. Lorenzov olej a Projekt myelín, ktorého sú zakladateľmi, existuje dodnes a pomáha chorým zlepšiť a predĺžiť život. (24.05.2024)

Skutečný příběh boje o život svého dítěte a upřímně nevím, a nechci vědět, jak moc bych dokázal bojovat já sám tváří tvář tomuhle. To si tady nebudu lhát do kapsy. A tím nemyslím to studium podkladů a hledání cesty a terapie. "Krásný" tu byl ale střet "charity rezignovaných" a  skutečně bojujících rodičů. (14.03.2024)

Zcela neobvykle místo komentáře k tomuto po všech stránkách vynikajícímu filmu přináším kopii článku z Lidových novin z 30. 09. 2002: NEW YORK - V roce 1992 se díky filmu Lorenzův olej (Lék pro Lorenza) obrátila pozornost veřejnosti k onemocnění nazývanému adrenoleukodystrofie (ALD). Jedná se o genetickou poruchu, která postihuje zejména chlapce. Nemocný postupně ztrácí schopnost pohybu, projevují se u něj poruchy paměti, apatie a dochází také k ohluchnutí a oslepnutí. Snímek režiséra George Millera natočený na základě skutečné události pojednával o snaze rodičů zachránit svého pětiletého syna Lorenza Odona, u něhož se symptomy ALD začaly projevovat. Lékaři byli bezradní a chlapci dali dva roky života. Zoufalí rodiče však prognózu odmítli přijmout a rozhodli se Lorenzovi pomoci sami. Studovali knihy o neurologii a biochemii a přišli s vlastním lékem směsí olivového a řepkového oleje. Vědci však tvrdili, že tato podomácku vyrobená medicína je zcela bez účinku. Přesto v roce 1989 odstartoval program, v jehož rámci odborníci z baltimorského institutu Kennedyho Kriegera zkoumali účinky přípravku. V sobotu uveřejnil vedoucí projektu Hugo Moser závěry dlouholetého bádání: Lorenzův olej má léčivé účinky. Odborníci začali svůj výzkum se 104 méně než šestiletými chlapci. U všech byla diagnostikována ALD, ale nebyly u nich ještě zjištěny žádné symptomy jejich motorika, sluch i snímky mozku byly normální. Osmašedesáti chlapcům vědci pravidelně podávali Lorenzův olej, 36 chlapců olej dostávalo nepravidelně. Po deseti letech zůstalo zdravých 76 procent dětí z první skupiny, zatímco ve druhé to byl jen každý třetí. Lidé postižení ALD mají porušenou oxidaci mastných kyselin s dlouhými řetězci. Kyseliny se hromadí v nervové tkáni, a dochází tak k poruchám. Lorenzův olej navrací hladinu mastných kyselin do normálu. "Začněte dítěti podávat olej co nejdříve. Nečekejte, až se projeví symptomy. Nejsme si jistí, zda olej pomáhá i dětem, u nichž se již příznaky nemoci projevily," citoval New Scientist vzkaz Lorenzova otce Augusta Odonea rodičům postižených dětí. Moser, který byl dříve vůči Lorenzovu oleji skeptický, nyní doporučuje, aby byl běžně předepisován pro léčbu ALD. Lorenzovi však olej již nepomohl. Začal ho pravidelně užívat až potom, co se u něj projevily příznaky nemoci. Lorenzo stále žije, ale dnes již 24letý muž nemůže chodit ani příliš komunikovat. (Klára Tylová) (25.06.2018)

"Lék pro Lorenza" jsem viděla v době, kdy pro mě jména jako Nick Nolte či Susan Sarandon neměla skoro žádný význam, jejich ksichty byly jen lehce povědomé a celou moji pozornost sežralo trpící dítě. A byl to právě tenhle film, u kterého jsem si uvědomila, v jak šťastné rodině žiju, když se nám tragédie vyhýbají (protože už tehdy ve mně bylo cynické já, co odmítalo úmrtí dědečků a babičků brát jako neštěstí, však si své užili). Také mi s naprostou jistotou docvaklo, že nám ta klidná rodinná spokojenost nevydrží navždy. Od toho večera jsem s obavami vyhlížela den, kdy se k nám štěstí otočí prdelí... a nemusela jsem čekat dlouho. Proto nemám ráda "Lék pro Lorenza": byl předzvěstí nejhorších okamžiků mého dosavadního života. Podruhé jsem se na hnusnou nemocí týraného kloučka odmítla dívat, přesto filmu naperu čtyři usmrkané hvězdičky za tu sugestivnost a krutě drtivý dopad, co na mě zanechal. 80% (02.01.2013)