Reklama

Reklama

VOD (1)

Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (74)

Ceberus 

všechny recenze uživatele

Když brutálně přehrává i největší dostupná asijská herecká kapacita Ken Watanabe, tak jsem pochopil, že nejde o ochotnické pseudoherectví všech zúčastněných, ale že jde prostě o japonskou kulturu a jejich styl vyjadřování. Bohužel - při vší úctě k padesátce statečných zaměstnanců - mi tento styl neumožnil ponořit se do děje a celou dobu to na mě působilo, že koukám na amatérský film. Černobyl byl natočen poevropsku, takže se mi více vryl pod kůži. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

O katastrofě jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku, která se stala v roce 2011 vlivem silného zemětřesení a tím vzniklé vlně tsunami, jehož velikost nikdy nebyla předpokládána, bylo natočeno již několik málo snímků. Každý z různé perspektivy, některé i s vymyšleným příběhem. Tento si všímá zaměstnanců elektrárny, kteří se na úkor svých životů snaží alespoň stabilizovat situaci v rámci svých možností. Naprostá nepřipravenost a nelogické rozkazy ze strany vysoko postavených lidí však vzalo za své. Tvůrci se s tím ale moc nepárali a tak to celé vypadá, jako lecjaký jednoduchý televizní katastrofický film. Už po úvodních titulcích se nestačíme ani pořádně rozkousat a už to na dně moře vře a než by jeden stačil říct ´heršvec´, už se na elektrárnu žene vlna. Netrvá to ale dlouho, když najednou začne nejeden filmový fanoušek přemýšlet, kde že už něco takového viděl. No jasně, ´K-19: Stroj na smrt´ (2002). Vývoj událostí a vůbec veškerá problematika jakoby byla z tohoto filmu, pro změnu o jaderné katastrofě na sovětské ponorce, okopírována. Skutečně to stačí jen porovnat. I ta dramatizace se snaží být zajímavá, ale jakoby se tvůrci bránili celou tu hrůzu ještě více zvýrazňovat vlivem špatných rozhodovacích procesů lidmi s většími pravomocemi. Nebo že by byl tento skutek úmyslně potlačený? Takhle z toho jen vyplývá, že nikdo za nic nemůže, neb přírodě se prostě poručit nedá a že občas dokáže překvapit. Snímek se tak stal značně omšelý, jakoby narychlo spíchnutý. Chtělo to daleko lépe zpracovaný scénář a o něco větší rozpočet. Takhle je to jen obyčejná vyprávěnka, která v diváckém povědomí bohužel nezůstane. ()

Reklama

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tento snímek mi připadá jako hraný dokument. Hodně se v něm komunikuje, pro běžného diváka příliš odborně a pro dabing příliš rychle. Zaujala mne při havárii ohleduplnost starších zaměstnanců k mladým kolegům v případě nasazení do míst, kde hrozilo nebezpečí ozářením. Jinak nic objevného. Úřednická mašinerie bojící se osobní zodpovědnosti byla jako všude málo akční a spíše brzdou rychlých rozhodování a pomoci. Příběh byl přímočarý bez náhledu do osobního života zúčastněných pracovníků. Zajímalo mne to, proto jsem se podívala nejdřív na první polovinu filmu a druhý den jsem se v klidu dodívala. Nevím, jak by to bylo u nás. Asi by všichni utekli a já se jim nedivím. Taky bych opustila potápějící se loď. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Snímek, který mapuje průběh havárie fukušimské jaderné elektrárny poněkud nešťastným způsobem. Jeho vyprávění působí z větší části trochu amatérsky - neuspořádaně a místy až chaoticky ... bez ohledu na reálnou (neuspořádanou až chaotickou) situaci, která v té době patrně panovala na místě, neboť s průšvihem takových rozměrů vůbec nikdo vážně nepočítal (což je vlastně pochopitelné, protože v takovém případě by na východním japonském pobřeží nikdy nikdo žádnou jadernou elektrárnu nepostavil). A tak se v ději naprosto ztrácí hrdinství a nesmírná obětavost zaměstnanců elektrárny, kteří se s neobyčejným nasazením snaží zabránit katastrofě, do poslední chvíle zůstávají na místě - a počítají se smrtí. Naopak diletantský přístup vedení země (obzvláště jejího premiéra) a bezradnost ústředního krizového štábu jsou patrně vylíčené vcelku realisticky, neboť jde - alespoň zpočátku - v první řadě o přístup POLITICKÝ či politice ustupující, což je typické ... nejen v Japonsku. Velká škoda nevyužitého potenciálu ... 2,5* ... P.S.: Překvapila mě absence jakéhokoli záchranného systému ... zejména v Zemi vycházejícího slunce, která si zakládá na své vyspělosti a na dosaženém technologickém pokroku. Vypadá dost divně - jako ze zlého a trochu absurdního snu, když zbude prakticky jen JEDNO nepoškozené hasičské auto (z původních TŘÍ) a žádné jiné odnikud nepřijíždí. A nakonec se zdá, že nebýt Američanů, kteří v rámci mezinárodní pomoci do postižené oblasti přilétají vrtulníky s balenou vodou, všichni evakuovaní by patrně zemřeli žízní. Navíc tahle krátká vsuvka nechtěně působí jako placená reklama na US Army. ()

subic 

všechny recenze uživatele

Náhoda tomu chtěla, že jsem na to natrefil. Japonsko je země plná tradic, které mají tendenci dodržet zejména ti starší, což jsou ti, kteří v sedmdesátkách a osmdesátkách udělali z Japonska asijského tygra. Jako takový hraný polodokument je to ok, člověk si aspoň udělá představu, jak to tam tenkrát bylo. Nicméně  oproti TV filmu z UK Motylki/Černobyl je v tom dost patosu a etalonu seriálu Černobyl to nesahá ani na paty. Ale chápu je, natočili si to k olympiádě 2020. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Jedná se o první japonský film, který přesně vykresluje havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi. (Swrozs)
  • Jaderná havárie ve Fukušimě je spolu s jadernou havárií v Černobylu označena na Mezinárodní stupnici jaderných události nejvyšším stupněm 7. (Matej.Krajci)
  • První reaktor jaderné elektrárny Fukušima I byl spuštěn v roce 1970. 1.,2. a 6. reaktor dodala firma General Electric, 3. a 5. Toshiba a 4. firma Hitachi. (Matej.Krajci)

Reklama

Reklama