Fukušima
Fukushima 50
Režie:
Securó WakamacuScénář:
Jóiči MaekawaKamera:
Šódži EharaHrají:
Ken Watanabe, Kóiči Sató, Hidetaka Jošioka, Naoto Ogata, Šóhei Hino, Micuru Hirata, Masato Hagiwara, Riho Jošioka, Takumi Saitó, Jasuko Tomita, Širó Sano (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)
(více)Videa (6)
Recenze (74)
Tento snímek mi připadá jako hraný dokument. Hodně se v něm komunikuje, pro běžného diváka příliš odborně a pro dabing příliš rychle. Zaujala mne při havárii ohleduplnost starších zaměstnanců k mladým kolegům v případě nasazení do míst, kde hrozilo nebezpečí ozářením. Jinak nic objevného. Úřednická mašinerie bojící se osobní zodpovědnosti byla jako všude málo akční a spíše brzdou rychlých rozhodování a pomoci. Příběh byl přímočarý bez náhledu do osobního života zúčastněných pracovníků. Zajímalo mne to, proto jsem se podívala nejdřív na první polovinu filmu a druhý den jsem se v klidu dodívala. Nevím, jak by to bylo u nás. Asi by všichni utekli a já se jim nedivím. Taky bych opustila potápějící se loď. ()
Díky filmu jsem se něco málo zajímavého dozvěděl, ale tím, že se ještě všichni vzpamatovávaj z Černobylu a film nijak zazráčně neohromil se to moc nepovedlo. Watanabe a Sato byly výborné, sympatické a zajímavé postavy, zbytek postav bylo buď nezajímavé, nesympatické, né-moc-dobře zahrané a nebo úplně vylízané. Některé scénky byly výborné (asi jen 2), některé dobré, některé špatné a některé až ponižující. Logika a chování některých postav byla tak divná a praštěná, ale nevim, asi to fakt takhle probíhalo, nebyl jsem tam, když se to dělo, takže nevim, neposoudim. Film jsem zjuknul jen příležitostně kvůli oné premiéře na MAXu a už teď si nepamatuju půlku z filmu, a to jsem ho viděl včera. Vím, že bych psal jinak, kdyby ve Fukušimě došlo na nejhorší, díkybohu nedošlo, takže jsme místo příšerné katastrofy dostali jen příšerný film, ikdyž zas tolik příšerný nebyl, řekněme, že byl hodně podprůměrný. Jestli do toho stejně chcete jít, připravte se na dávku několik nudných scének, pár dobrých, docela průměrnou atmosféru, válnou většinu šáhlých postav a prapodivné dialogy. ()
Po úspěšném a opravdu dobře zpracovaném seriálu Černobyl se japončíci opičí. Asi doufali, že úspěch určitě následují. Opak je pravdou. Uplakané, hysterické, navoněné, pronárodní, dlouhé, uřvané. Samé řediteli Jošidó, pane Jošidó, Jošidó!!! Ač vážné téma, tak směšné. Prostě japonské. Závěr: nedoporučuji. ()
japonskej filmovej styl je mi naprosto cizí, chaos je tady vysledkem chování lídí, kteří by dokázali udělat emotivni tragédii i když v cukrárně nebudou mít malinovou zmrzku. pokud je film alespoň trochu pravdivý, je téměř k neuvěření, že při demenci všech velitelů včetně premiéra ten stát ještě funguje. ()
Japonsko chtělo svůj Černobyl. V realitě se to díky bohu nepovedlo, a bohužel se to nepovedlo ani filmově. Dramaturgicky, herecky i režijně je Fukušima nudná ubrečená blátotlačka, která začne doslova v první minutě, ale ani na sekundu vás nepřinutí se o postavy nějak víc zajímat, či se o ně dokonce bát. Ken Watanabe je tu pro západní svět asi jediný známější herec a jeho role spočívá v tom, že celou dobu sedí, nadává na svý nadřízený nebo fňuká nad současným stavem. Katastrofa to byla obrovská, nad tím nepolemizuji, ale událost by si zasloužila film, který by v divákovi vyvolal alespoň nějaké pocity, a ne jen nudu, která byla ke konci skoro nesnesitelná. ()
Galerie (17)
Photo © Mis.Label DK
Zajímavosti (6)
- První reaktor jaderné elektrárny Fukušima I byl spuštěn v roce 1970. 1.,2. a 6. reaktor dodala firma General Electric, 3. a 5. Toshiba a 4. firma Hitachi. (Matej.Krajci)
- Jaderná havárie ve Fukušimě je spolu s jadernou havárií v Černobylu označena na Mezinárodní stupnici jaderných události nejvyšším stupněm 7. (Matej.Krajci)
- Natáčení začalo v Listopadu 2018 a do post-produkce se film dostal v květnu 2019. (Swrozs)
Reklama