Sedmilhářky

Když jste na mateřské déle, než biologické hodiny schvalují, může se stát, že ten smrsknutý svět dětských plen, špinavého oblečení a tekoucích nosů bude nutné napínat za hranu, kde dobré mravy oťukávají paragrafy zákona. Štiplavá sonda do láskyplného objetí všehoschopných matek, jejichž světu sice zdánlivě nerozumíme, ale v mnohém ho s nimi sdílíme. Tou detektivní linkou bych se nenechal zmást, i těm méně bystrým brzy dojde, kdo si zaslouží zemřít. Ale ta postupná cesta k nevyhnutelnému konci je protkána fascinující pavučinou zdánlivých banalit, rozhovorů odposlouchaných ze života, které tvoří fascinující celek. Vallée je mistr střihu a stačí mu ve správnou chvíli na půl vteřiny nahlédnout jinam a vodí si diváka jako na provázku. Girl power, jak ji možná nechceme vidět, ale bezezbytku musíme. Cvak, cvak. Těším se na další řadu. (30.11.2018)

Tvůrci seriálu si dali za cíl natočit silnou feministickou výpověď o stavu americké společnosti a postavení žen v ní. Povedlo se jim upoutat mou pozornost, ovšem z úplně odlišných důvodů. Prakticky až do závěrečné scény zúčtování, která působí jednoznačně feministicky, jsem Sedmilhářky vnímal jako výrazně feminní sérii, která ve skutečnosti feministický aktivismus spíš kompromituje a vytváří velmi nelichotivý dojem z obyvatelek lepší čtvrti na západním pobřeží. Víc než o genderové orientaci svých hrdinů vypráví seriál o frustracích a ambicích příslušníků vyšší střední třídy, o jejich posedlosti kariérou a vytváření bezpečné ulity pro své potomky, do kterých projektují vlastní nenaplněné cíle. Takhle to autoři jistě nezamýšleli. Chtěli především rozebrat fenomén domácího násilí, což se jim konec konců povedlo, ne že ne. Já ale věnoval zájem tomu, co zobrazili jen tak mimochodem, a z toho obrazu společenského a rodinného života mi dobře nebylo. Pointa mě, abych byl upřímný, nezajímala, cesta k ní byla mnohem víc vzrušující. Pětihvězdičkovou nadílku nakonec zapříčinilo skvělé obsazení, herecké výkony a celková řemeslná zručnost. Sedmilhářky každopádně považuji za jeden z nejlepších seriálů roku 2017. Celkový dojem: 90 %. (03.08.2018)

S Kelleym som sa zoznámil už cez seriál Sharp Objects, ktorý bol ale pre mňa veľmi depresívnou nudou. O to viac ma zamrzelo, že ho vlastne točil Jean-Marc Vallée, ktorého Klub poslednej nádeje považujem za dôležitý film. Preto som sa k Big Little Lies odhodlával dlho. Musím sa ale priznať, že som zostal milo prekvapený. Všetko je tu skvelo vyvážené. Či už výrazná formálna stránka, ktorá núti so záujmom sledovať všetky možné dejové zvraty, ako aj emocionálna drobnokresba, ktorá nám pomáha si aj napriek počiatočnej neistote a odporu zaľúbiť hlavné postavy ( mužské aj ženské). Ich vzájomné rozhovory, chyby, postrehy a konfrontácie pôsobia skutočne a povyšujú pipky ( ako boli prezentované v prvej časti) na plnohodnotné, inteligentné a chyby robiace ženy. Nicole Kidman bola perfektná. Zo všetkých postáv som si ju obľúbil najviac a jej tiché trpenie dokázalo na konci veľmi pekne vykresliť potrebnú katarziu. Herecky, hudobne, významovo, scenáristicky a aj režijne veľmi dobre zvládnuté dielo, ktoré aj napriek mojim subjektívnym chybám ( rozhovory s bandou susedov a učiteľov, predvídateľný vinník šikany) pôsobí komplexne, citovo a emočne úprimne a hlavne sa na neho dobre pozerá. Za mňa obrovská spokojnosť. 1.séria 90% Stále sa snažím dať emócie trošku dokopy. Nikdy by som si nepomyslel, že ma takýto typ seriálu tak chytí. Ťažko sa mi píše o tom prečo si to pozrieť. Pre mňa to nemalo žiadnu chybu. Minimálne nie takú, aby som na ňu vyslovene ukázal. Druhá séria sa nesie v trošku inom duchu, ako tá prvá. Čo je ale obrovskou kvalitou celej série je, že prehlbuje nevypovedané. Dáva scény a rozhodnutia z prvej série do logických súvislostí. A to je veľké plus. Na prvý pohľad banalita, ktorá sa dala vyriešiť bez celej tej drámy, má odrazu hlbší kontext. Ten sa odvďačí pozornému divákovi veľmi silnými poslednými epizódami, kedy nastáva ten povestný skok viery a kedy pokánie môže byť( ale aj nemusí) novým začiatkom. Katarzia sa v mojom prípade dostavila. Finále viac než uspokojivé. Potešila by ma ešte tretia séria ( mám rád tie postavy), ale aj keby to celé skončilo takto, nemohlo to dopadnúť lepšie. Herecký koncert všetkých zúčastnených. 2.séria 100% (08.04.2022)

Především je to skvěle napsané. Chytře a bezmála dokonale vystavěný příběh s hlubokou a uvěřitelnou psychologií,výtečně zahraný zejména ženskými hereckými postavami, ale ani muži nejsou horší, jen se jim dostalo méně prostoru. Zvláštní způsob vyprávění, který více jak do poloviny mate a spíše zatemňuje než vysvětluje, je sice originální a ve výsledku nakonec zvládnutý, ale přece jen mi připadá trošku jako schválnost. Jen kvůli němu jsem ušetřil pátou *. (30.04.2017)

„BĚHEM TĚCH DNÍ PŘED SEZNAMOVACÍM PLESEM SE ZDÁLO, ŽE SE CHCE VÍC A VÍC LIDÍ NAVZÁJEM ZABÍT.…“ /// Místo, kde je měřítkem kariéra a peníze. A základem rodina. Ale HLAVNĚ ženský, který chtějí válčit! Hodně dramatický, ukecaný, hodně postav a od 2.dílu super. Zdi luxusních baráků ukrejvaj ošklivý tajemství, který vyústí ve vraždu. Kdo je oběť. A kdo vrah? Každá má důvod někoho zabít. Navíc je tady ta šikana malý holčičky… nabízelo by se, že to bude seriál pro ženský. Na rozdíl od Příběhu služebnice bych řekl, že není. Tohle není umělý… tohle je život! Nejen žen, ale i mužů. Všichni totiž (občas) děláme špatný věci… Asi pro ty starší… nebo spíš dospělý, co ve vztazích a s děckama něco zažili. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsala Liane Moriarty, neznám. 2.) Stará říká, že lidi nad 40 by se neměli mazlit. 3.) Z děcka mi v 1. třídě udělali monstrum. 4.) Přemejšlím, co by tak mohlo spojit naše manželky… 5.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (20.01.2018)