Halloween: H20

Pokud slasher trvá osmdesát minut a první hodinu se v něm neděje nic, je zřejmě něco špatně. Prolog, zkombinovaný s klasickou taškařicí na téma "já, má máma, moje holka a naše běžné handrkování", skutečně zabere úvodní tři čtvrtiny filmu a ve zbylých minutách se nestane nic, co by diváka překvapilo, případně neotravovalo. Už v momentě, kdy studentka mluví o nutnosti postavit se zlu, které ničí všechno, co máme rádi, je nám de facto vyspoilerován závěr filmu. Z Michaela definitivně vyprchalo veškeré zabijácké charisma a legendární hudební motiv zaznívá jen hodně poskrovnu. Výsledek podtrhuje několik žánrových debilit typu ožívající vrátný či neodmaskovaný a nemrtvý padouch v pytli na mrtvoly. Jedna hvězda za to, že se film rozhodl ignorovat nešťastně se vyvíjející předchozí tři díly a za moment, kdy Jamie Lee Curtis bere do ruky sekeru. (11.11.2011)

Nebála jsem se (to se stává málo kdy), nebavila jsem se (to se stává častěji) a dokonce jsem ani nebyla zhnusená z postavy Michaela Myerse (to se stává často). Pár slavných ksichtů, jinak ale "zbytečný" díl a třetí hvězda je opravdu jen za Jamie Lee Curtis, kterou miluju, a která nebyla v Dýňové sérii nějakých 15 let. (26.05.2021)

I kdyz ho produkoval Dimension je H20 vynikajicim slasherem. Jasny, sou devadesaty leta, takze to uz nikdy nebude ono, ale nastesti se Williamson cpal hlavne do produkce a nepsal kompletne scenar. Tudiz "dnesni" teenageri (ti, kteri nesoulozi, neodhaluji se a vubec jsou nezajimavi) slouzi jen jako potrava pro Michaeluv nuz a prilis neotravuji. Hlavni hrdinkou, a jednou z nejzajimavejsich postav v ramci celeho subzanru, se tak stava Laurie Strode. Alkoholicka, neuroticka a obcas i matka. Jeji vztah s bratrem je opravdu silne tema a chvile, kdyz vezme do ruky sekeru a vyda se ona sama na lov je jedna z nejzasadnejsich v historii slasheru vubec. Krom vynikajici Jamie Lee pobavi i drobne citace. Predevsim scena s Jamie a Janet Leigh je dokonala. Navic hudba citlive inovuje Carpenterovo tema a rozhodne mu prilis nedela ostudu. Zabavna a citlive natocena zalezitost. (15.05.2005)

Po zhlédnutí dosavadních dílů série, jsem se na tento sedmý kousek opravdu těšil. Společně s prvním Halloween jde totiž o jeden ze dvou filmů, které jsem až do nedávna viděl a ještě jsem si z něj něco pamatoval. Hlavně to, že jde na rozdíl od předchozích pokračování o povedenou podívanou. A nemýlil jsem se. Společně s jedničkou a dvojkou považuji H20 za vůbec nejlepší z celé Halloweenské série. Samozřejmě za to mohl i návrat mé oblíbenkyně Jamie Lee Curtis, která mi v předchozích pokračováních neskutečně chyběla a faktu, že právě tento díl ignoruje všechny předchozí a „datuje se“ jako volné pokračování konce druhého dílu. Steve Miner i samotný scénář naprosto ignorovali nějaký nesmyslný kult, dokonce vynechali i jakoukoliv vzpomínku na Jamie (ta prostě neexistovala) a nehodlali nahradit ani vynikajícího Donalda Pleasence někým jiným. Jeho postava zemřela společně s tímto výjimečným hercem (nezapomněli však na něj, ve filmu se objeví alespoň jeho fotografie). A samotná Jamie Lee Curtis měla i vzhledem ke svému pokročilému věku stále neskutečné charisma a byla jasnou tahounkou celého filmu. Opět podala vynikající výkon. Navíc atmosféra začala houstnout hned od první minuty a to bylo jen a jen dobře. Michael Myers se vrátil v plné síle a konečně nevypadal jak nějaký trotl. Pomalu ale jistě si šel za svým cílem, zanechávajíc za sebou hromádku mrtvol. Jejich počet byl sice tentokrát docela malý, ale bohatě mi to stačilo. Jeho souboj s Laurie / Keri byl třešničkou na dortu. A v jejich setkání nechyběly ani emoce (zvláště pak před finálním stětím). Takže já prostě nemůžu jinak, než dát tomuto sedmému dílu nadprůměrné hodnocení. Bavil jsem se, nenudil a hlavně jsem si po pětce a šestce spravil chuť. Je jen obrovská škoda, že se tento díl nestal nakonec i tím finálním. Bylo by to opravdu důstojné rozloučení s Halloweenskou sérií i Michaelem Myersem. 70% (08.11.2018)

Série Halloween je zvláštní. Asi nenajdete jinou filmovou ságu, která má tolik pokračování (díly 2, 4, 5 a 6), what if... verzí (H20 s bohužel navazujícím Zmrtvýchvstání, nový Halloween z 2018), reimaginací (dva filmy Roba Zombieho) a wtf is this (ano, trojko, mluvím o tobě). Přesto zrovna H20 je pro mne asi nejlepším zářezem. Spousta slasherů se utápí v ohýbání reality, času a občas i vlastních pravidel, i skvělá Carpenterova jednička se tomu nevyhla, ale u H20 je podobných věcí fakt málo. Většina postav je dostatečně sympatická, aby jim člověk fandil, i když se dá celkem čekat, že jen málokdo se dostane až k finálním titulkům, dialogy jsou dobře napsané, humor tu je, ale nepůsobí úplně mimo... A finální část už je jen krvavou třešničkou. (24.11.2020)