Myšák Stuart Little

Neuvěřitelně průměrný dětský film s násilně pateticky naroubovanou zápletkou. Všechno se točí kolem mluvící myši sirotkovi, jenž se však přesto dostane do lidské rodiny. Následuje sled více či méně otřepaných vtipů a ubrečných frází s morálním podtextem mající za cíl předvést digitálně zdařilého Stuarta a pak hlavně dojmout. Příběh průhledný jako sklo nezachrání ani sympatický kocour Snížek (málo prostoru) a už vůbec ne lidské postavy jednající přesně podle Disneyho rovnice... Pokud o to přijdete nemusíte truchlit. (29.09.2005)

Ze začátku mi to připadlo poměrně nadějné. Možná, že jsem si to vysnil, ale zdálo se mi, že dokonce cítím komixovou atmosféru. Pak to ale spadlo do průměru. Kdyby mi bylo 6-10 asi bych z toho byl odvázaný (vždycky se mi líbily snímky, kde se malí hdinové vozili v malých autech atd.- př.Krteček), ale protože jsem o něco starší, celkem jsem se nudil. Ovšem některé dobré nápady tam byly. Už to vykreslení světa, kde spolu zvířata a lidé mluví a nikomu to nepřipadá zváštní, mi přišlo docela sympaticky ulítlé. (24.04.2003)

Fúha, už ako decko som nemal tento film rád z dôvodu, že tá rodina bola celá akási divná, naivná, priteplená (pardon za expresívny výraz) a neviem čo všetko. Je to výmysel, to je jasné, ale ide o tú myš a nie o to, že si vymyslíme dokonalú rodinu, ktoré nemá chybu. Viem, dôvod môjho rozhorčenia nie je pádny, ale proste ma to vytáčalo. Ale ako scény s loďami a celkovo s hračkami a celým Stuartovym svetom boli fajn. (06.11.2013)

[7/10] Pred mnohými rokmi jeden z mojích najoblúbenejších filmov. Príjemná rodinná komédia, výborní herci, pekná hudba, atmosféra, a samotný myšiak veľmi podarený. S týmto filmom nemám žiadny problém, je to veľmi slušná zábava a ked´ som ho dnes uvidel v TV po veľmi dlhej dobe tak je to aj pekne nostalgické. (16.03.2013)

Adopce je záležitost chvályhodná a úctyhodná, preference hlodavce před dítětem zcela pochopitelná (míň žere), a koneckonců nějak scénárista (věřte-nevěřte: M. Night Shyamalan) myšáka do rodiny Littleových musel dostat. Malá rodinka, čítající patologicky hodného taťku (dr. House byl zamlada lidumil :), stepfordskou mamku, obrýleného legitimního potomka a prevítského angoráka, se rozroste o digitálního myšáka, který je posléze ztracen a zase nalezen a všichni žijí šťastně až do dalšího dílu. Nejsem cílová skupina podobných záležitostí, a Stuart není zrovna můj typ, ale oceňuju přirozeně působící koexistenci živých a neživých postav (v obou kategoriích u mě jednoznačně vedou členové kočičího gangu). Škoda, že se do české verze nedostala scéna s klavírem a písničkou Heart and Soul nebo s identifikací podezřelých. Ostatně na skutečný humor dochází, až když se Stuart konečně ztratí. „Jaká je šance, že Stuarta ještě uvidíme?“ „Chcete pravdu?“ „Eh… ne.“ (12.08.2013)