Žízeň po životě

Holandský maliar - Vincent Van Gogh, bol za svojho života energickým človekom, ktorý sa sprvoti chcel stať pastorom v Belgicku, kde chvíľu pobudol pri chudobných baníkoch. Oporu mal po celý svoj utrápený život v mladšom bratovi, ktorý mu taktiež finančne vypomáhal. Popritom neustále koketoval s maľovaním, v ktorom hľadal svoj štýl, ktorý mu zaistil slávu, ale až po smrti. Je to PARADOX, že počas života bol chudobný maliar, ktorému pomáhal vlastný brat, pracoval, až do úmoru, do toho prichádzalo prečerpanie síl, workoholizmus sa tlačil do popredia, po čase začal bývať s iným maliarom, menom Paul Gauguin, a dajte si dokopy dvoch umelcov do jedného bytu, a máte na komplet „vymaľované” ! Máme tu odrezané UCHO samotného Van Gogha + samovražda, ktorú si zvolil dobrovoľne, sám... Veľmi ťažká existencia človeka, bažiaceho po dokonalosti, neúnavný, aby dosiahol vytúžený cieľ. Extrémne zaujímavý životopisný film, už len z toho hľadiska, aký Kirk Douglas, je v úlohe Vincenta Van Gogha, neuveriteľný zápal po veci, Douglas bol taký aktívny na pľaci, až to nebolo „niekedy pekné” . Najlepší film jeho kariéry, ktorý by som nazval, ako životne presný ! Vincente Minnelli bol odborník na muzikály, ale životopisy mu neboli cudzie, strhujúci, božský, výnimočná kamera, taký je Smäd po živote ! Doplnil by som ešte oscarového Anthonyho Quinna, ako Paul Gaugin, ( ktorý je vedľa Kirka, on sa náramne podobá na „holandské eso” ) , famózny, obidvaja sú nesmierne presvedčiví, mám normálne pocit, že sa pozerám do depresívnej, ale progresívnej minulosti... Strašne kvalitná záležitosť, ktorá sa prispôsobuje samotnému tvoreniu samotného maliara, tak sa aj správa vízia režiséra s dvomi brilantnými kameramanmi !!! (11.01.2017)

Zaujímavý životopisný snímok, ktorý vás prevedie všetkými najdôležitejšími etapami van Goghovho života v podaní charizmatického Kirka Douglasa. Navyše je dejová linka obohatená o rozmer výtvarného umenia, kde na jednotlivých obrazoch by mohol človek oči nechať. Trocha na škodu je dosť rozpačitý záver, ktorý evokoval, že van Goghov posledný obraz by mal byť "Obilné pole s vranami", čo ale nie je pravda, keďže to bola „Záhrada u Daubigny“. Inak Vincent van Gogh je podľa mňa najväčší maliarsky smoliar histórie. Za jeho života bol rád, keď predal jeden obraz za 400 frankov a stále žil preto v biede (ešte šťastie, že mal takého chápavého a oddaného brata), po smrti však hneď trhol v tržbách niekoľko rekordov a jeho obrazy sú medzi zberateľmi považované za najcennejšie vôbec. Aká to smutná irónia. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.10.2017)

Umění nerozumím. Malířství už tuplem ne. Přesto van Goghovy obrazy, jako i obrazy jiných autorů, obdivuju. Nikoliv z pseudointelektuálního hlediska, ale jednoduše proto, že se mi líbí. Ostatně van Gogh slouží jako ideální ukázka toho, že umění není ani tak čistě subjektivní záležitostí, jakožto spíš odrazem společenských tendencí. Jak jinak si vysvětlit, že masového uznání se tento umělec dočkal až po své smrti? Lidé se chovají jako stádo, přestože tvůrčím činnostem většina z nich pramálo rozumí. Stejně tak ani já nemám problém akceptovat fakt, že v dílech velikánů (nejen v malířství, ale například i v oblasti klasické hudby) nevidím většinou ani tak genialitu samotných umělců, nýbrž prostě a jednoduše čiré osobní zalíbení. Sice jsem zatím neviděl například Pollocka, ale přesto se odvážím tvrdit, že právě tento snímek (Lust for Life, aby nedošlo k nedorozumění) představuje vrchol v rámci "biografií" slavných malířů. 85% (11.09.2010)

Tento film představuje jediněčně nadaného člověka, kterému ale nikdo nerozuměl a který byl drcen a sžírán vnitřními démony, jež ho ovládli tak urputně, že ho nakonec dohnali až k autoamputaci ucha a posléze k dosti bolestivé sebevraždě. Sledovat Kirka Douglase jako Vincenta van Gogha je opravdu fascinujícím zážitkem. (01.02.2007)

Navzdory omezeným dobovým možnostem výrazových prostředků, které dost často ve filmu stárnou, má tento film nejen vizuálně strhující děj osudu Vincenta van Gogha, ale i přitažlivou výpověď, která prostě ani dnes nezestárla. Výjimečný zážitek má vyváženou věrohodnost, což určitě nebylo snadné ztvárnit. Poněvadž filmové návraty do literatury vždy neobstojí v takové kvalitě jako kniha. Filmová řeč rozvíjí dramatické umělcovy zvraty naprosto výstižným způsobem a nevytváří žádnou vlastní fantazii, jak to v případě životopisných snímků bývá zvykem. A to na filmu považuji za nejcennější. Skoro se mi chce říct, že to je možná jeden z nejkrásnějších životopisných filmů, který mě tak silně nadchl. Je zcela pochopitelné, že rozsáhlý časový úsek jeho života a dramatické tvorby je ve filmu podřízen časovému limitu délky filmu, tudíž trochu zjednodušen, ale tu hlavní charakteristiku jeho života, že Vincent van Gogh prožil mnoho ponižování a ústrků v uměleckém světě, včetně hmotné nouze, vystihl velmi dobře. Kladem jsou samozřejmě i špičkové herecké výkony Kirka Douglase a Anthonyho Quinna. Film je také malebně naplněn poetikou jižní Francie, Provenci a následně i podmanivou krásou jeho obrazů. A výsledkem je naprosto nezapomenutelný příběh velkého umělce vřelého srdce, který doporučuji všem příznivcům tohoto vyjimečného člověka. (06.06.2011)