Žízeň po životě

Zaujímavý životopisný snímok, ktorý vás prevedie všetkými najdôležitejšími etapami van Goghovho života v podaní charizmatického Kirka Douglasa. Navyše je dejová linka obohatená o rozmer výtvarného umenia, kde na jednotlivých obrazoch by mohol človek oči nechať. Trocha na škodu je dosť rozpačitý záver, ktorý evokoval, že van Goghov posledný obraz by mal byť "Obilné pole s vranami", čo ale nie je pravda, keďže to bola „Záhrada u Daubigny“. Inak Vincent van Gogh je podľa mňa najväčší maliarsky smoliar histórie. Za jeho života bol rád, keď predal jeden obraz za 400 frankov a stále žil preto v biede (ešte šťastie, že mal takého chápavého a oddaného brata), po smrti však hneď trhol v tržbách niekoľko rekordov a jeho obrazy sú medzi zberateľmi považované za najcennejšie vôbec. Aká to smutná irónia. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.10.2017)

Během sledování snímku jsem si nesčetněkrát položil otázku, co může být větším zážitkem než sledovat dva velikány filmového plátna (v případě druhého již (i) nebe) – živelné(ho) K. Douglase resp. A. Quinna v jednom snímku pohromadě. A přitom odpověď je zcela jednoduchá. Sledovat je coby malíře V. van Gogha resp. P. Gauguina. Dlouho dozadu mi neudělalo nic takovou radost (snad pouze dnešní oběd :-), jako tahle „oživlá (rozpohybovaná) obrazová minulost v přímém přenosu“. Člověk si skutečně zřejmě musí šáhnout na úplné dno, aby ze sebe následně vymáčknul to nejlepší. Otázkou zůstává, co je samé dno, stejně jako je otázkou, zda to následně někdo (d)ocení. Jak už to tak většinou bývá, až čas ukáže...... Nikoliv „rozumových, ale srdcových (pocitových)“ 5*. Tím ovšem neříkám, že by samotná filmová kvalita absentovala, ba právě naopak. Je téměř neuvěřitelné, jakým způsobem se režisérskému tandemu V. Minnelli-G. Cukor (pravda, s výrazným otiskem a (ná)pomocí K. Douglase) podařilo zachytit ten (umělcův) vnitřní boj, který (sám se sebou a svým okolím), musel den co den svádět. Ostatně právě tato skutečnost (společně s exteriéry) je hlavní devizou a lákadlem tohoto pozoruhodného (životopisného) snímku. M. Rózsa je potom už pouze tou pověstnou třešínkou na dortu. p.s. „jednoho dne najdete způsob vyjádření a tím bude opodstatněna vaše existence“. Společně se samotným názvem snímku (resp. předlohou I. Stonea) snad nejvíce tato (učitelova) Gauguinova slova vystihují samotnou podstatu (van Goghova) bytí. (23.10.2012)

Krasny film o zajimavem zivote jednoho z nejvetsich umelcu historie- van Goghovi. Zasazeni jeho obrazu do deje, spolecne s hudbou me hodne bavily. Herecke vykony Douglase (van Gogh) a Quinna (Gaugin) taky bezchybne. Atmosfera delnicke oblasti kolem Kentu pusobiva. Videt film v lepsi kvalite a v puvodnim zneni, snad dam plny pocet. (03.07.2013)

V tomto životopise som sa cítil ako prevtelený do Vincenta van Gogha aj s jeho problémami a túžbami a hoci jeho výtvarné dielo nepoznám, takéto podanie životopisu ma napĺňalo. A najviac určite Vincentove dialógy s jeho kamarátom Paulom, v ktorých každá druhá veta by stála za citovanie. –––– Když se dívám na tvé obrazy, tak vidím, že maluješ moc rychle. – Ty se moc rychle díváš. –––– Mám je rád tlusté, zkažené a ne moc chytré. (30.11.2013)

Pred pár rokmi som videl film Pollock s E. Harrisom a dovtedy som o maliarovi nevidel lepší film. Kirk Douglas ako V. van Gogh ma však v tomto filme prekvapil ešte viac. Jeho monológy a čítané listy, ktoré písal bratovi ma spolu s krásnou hudbou miestami doslova unášali. Film je v istých momentoch doslova magický. Životný príbeh V. van Gogha je rovnako ťažký ako jeho povaha. Je zaujímavé, že svoj prvý obraz predal až tak neskoro. Žil z úst do úst, všetko minul na plátno,farby a sem-tam nejaký chlast. Dnes jeho obrazy zarábajú milióny... A. Quinn bol výborne obsadený a svoj priestor využil na 100%. Myslím, že režisér takmer bezchybne zachytil Goghovu povahu, jeho snahu o neustále zdokonaľovanie a dal šancu vyniknúť jeho obrazom. Nádherný film, nielen o maľovaní. 100%. (04.11.2012)