Cesta zpátky

Okey, posaďte sem prvního patetického milovníka lihovin, dejte mu kerku na hřeb a říkejte mu trenére.. uchazeč podal skvělé výsledky, ale bohužel nemůže projít prvním kolem, potřebujem nejvíc klišovitýho chcípáčka, který si na vlásce života, otevírá poslední plechovku Budwaiseru, před tím než dostane mozkovou obrnu, při které ztratí celou svou rodinu a manželka mu bude zahejbat s jeho nejlepším kámošem, jo a nejlépe aby měl trochu čmoudské rysy, nechceme u Warnerů zase skopičiny, díky... Tak, pokud si zrovna Affleck neužívá ve vile se svým homosexuálním přítelem Jasonem Leem, tak obchází Hollywoodský studia, obejde celý blok, dokud mu nějaká firma nenajde šitý na míru roli toaleťáku, kde nemusí nějak zvlášť projevit svůj mechatalent než se producírovat, jak zkomírající vožungr s vyhaslou a výslunní minulostí. Nudný blábol, kde jediná naděje, že se konečně něco začne dít, je zrovna u konce a začínají závěrečné titulky, a vy se jen chytáte za plešku, a říkáte si "To je vše??" Možná si ještě pamatujete, kdy jsem hodněkrát si ztěžoval, že moderní komedie nejsou zkrátka už vůbec vtipné, a jen párkrát si uprdnete při tom, když si tlustoprd natáhne držku.. jo? Tak, tohle je stejné u moderních melodramat. Žádné emoce vám to nezamotá, žadnou empatii či vztah si k postavám vůbec neuděláte, a prostě si odškrtáváte imaginární Bingo, kdo z hlavních postav dostane kapavku, či komu umře nejbližší příbuzní. Mně se ho podařilo vyplnit dosytosta, a než jsem stihl si ohřát tlačenlu v mikrovlnce, Affleck si už popátý rozbil držku při opileckým tanečku, jo a teď nevím jestli se mám smát, protože tohle se obvykle při komedii dělá, tak nic. Zase jsem cynický hovád bez citu. Vlez mi na chrbát rejžo..! (07.01.2021)

Silné lidské drama o jedné bolavé duši, která se snaží trénováním středoškoláků v basketu ubít vnitřní smutek. Jako sportovní film je to slušný nadprůměr - po výsledkové stránce dosti předvídatelné, naštěstí charisma a způsob trénování Jacka v podání Afflecka je tím správným kořením, která každou scénu z palubovky povznese o level výše. A jako drama je to více než dobré, s pomalým odhalováním minulosti ještě více divák pochopí Jackovu životní situaci a důvod, proč je v něm tolik odevzdanosti a hněvu zároveň (lehce mi to připomnělo Manchester by the sea). A dohromady obě složí vytváří kvalitní film o životě, sportu a bolesti, která nikdy neodezní. (26.04.2020)

Lepšie ako som čakal. Pre Afflecka osobná terapia a cítiť snahu o návrat k štýlu, ktorým si zreštauroval kariéru až dokým mu Batman neskomplikoval resumé a alkoholizmus osobný život. Či je X miliónov za účinkovanie v obrovskom komiksáku naozaj taký problém je druhá vec, každopádne táto poloha mu určite pristane viac a v rámci svojich možností je podľa mňa veľmi dobrý. Body film stráca za to, že jednotlivé dejové prvky úplne nezúročí - záver v 15-tich minútach rýchlo sumarizuje čo sa dá, ale vzhľadom na predchádzajúcu hodinu a pol je príliš uponáhľaný. Ale dobrá vec a pre Afflecka krok správnym smerom. (27.04.2020)

Koncepcia filmu, napriek tomu, že je postavená na klasických základoch, nie je zlá. Muž, bývalý nádejný basketbalový talent, po strate svojho dieťaťa a po stroskotaní manželstva upadne k vášni alkoholu. Pred totálnym kolapsom ho zachráni poskytnutá možnosť viesť mladý tým stredoškolákov, ktorý na basketbalových palubovkách dostávajú jednu facku za druhou. On dáva im silu a oni zase nemu. Celkovo ten film nie je zlý, ale z mnohých pohľadov sa nevie dostať na vyššiu úroveň. Napríklad, máme tu herecké výkony – Ben Affleck len miestami výrazný. On dokáže predviesť sa aj omnoho výraznejšie. (Škoda, že aj v osobnom živote má problémy s alkoholom.) Mimo neho však nikto nie je výraznejší (ani na fronte vedľajších postáv). Potom tu máme zachytenie postáv a vývoj charakterov – všetko v dvojdimenzionálnej rovine (chýba hlbší rozmer). A záver – ten nemusí každému sedieť. Gavin O'Connor vie točiť aj kompaktnejšie filmy, ako „The Way Back“. Osobné hodnotenie: 70% (***) (10.04.2021)

The Way Back si určitě mnohé bere z dnes již legendárního Coache Cartera, který beru jako nejlepší sportovní film vůbec, tenhle snímek je ale také pro mě výjimečný a to hned z několika důvodů. Hlavně proto, že Ben Affleck zde hraje takřka sám sebe (alkoholika) a paradoxně mu to tu pomáhá, navíc je to po emocionální stránce velice silné a minimálně na stejné úrovni jako již zmíněný Coach Carter. Celkově z toho mám pozitivní pocity a Gavin O'Connor natočil další dobrý film. Jen mě zajímá, jak asi dopadlo play-off. Slabší 4* (21.06.2020)