VOD (1)
Série(2) / Epizody(15)
Obsahy(1)
Nadia (Natasha Lyonne) slaví 36. narozeniny. Běžná oslava v newyorském bytě jejích kamarádek se však promění v její noční můru, když ji ještě ten večer srazí taxík. Místo smrti se však vrátí do koupelny onoho uměleckého bytu na onu oslavu. Po jejích několika dalších náhlých úmrtích a i návratech do oné koupelny zjišťuje, že tu něco nehraje. Ale co? (hansel97)
(více)Videa (3)
Recenze (57)
Příběh vypráví o cynické mladé ženě jménem Nadia, která z nějakého důvodu prožívá svoje narozeniny stále dokola. Pokaždé se jí podaří nějakým nešťastným způsobem zemřít a postupně se tak snaží přijít na to, co se jí stalo a jak se z tohoto kolotoče vůbec dostat. Během 8 epizod seriál pracuje hlavně s morbidním a černým humorem. Místama dokáže zaujmout i stylem jakým jsou provedena úmrtí a co se týče vyprávění příběhu, tak v tom vyloženě exceluje. Ani nachviličku jsem se nenudila. Klíčem jsou rozhodně postavy a jejich charaktery, dialogy, humor a pevná vize autorů. Ta se nakonec promění v dost dobrý žánrový zvrat, který překvapivě funguje na jedničku. Z černé komedie, která začíná vážné a depresivní téma vyprávět humorným stylem, se vyklube cesta do minulosti a trýznivého života hlavní protagonistky. Nechybějí ani mírně hororové nebo svým způsobem 'psycho' scény, na které se opravdu moc dobře kouká. Pochvalu si rozhodně zaslouží i herci, lepší herečku si v této roli ani nedovedu představit. Natasha Lyonne je jedna z mála hereček, které cynicky-sarkastické postavy dokáží zahrát velice realisticky a to má pak jeden pocit, že ani nehrají ale jsou pouze sami sebou. Jednoduše řečeno, jde o seriálový standard, který ne každého nadchne, ale zase nadruhou stranu vůbec nevyrušuje. Musím opravdu zatleskat tvůrcům, kteří i když zvolili téma 'cestování v čase' si zachovali velkou dávku originality a našlápnutého humoru. Russian Doll je ideálnim binge-watch materiálem plný zabavných scén a dialogů. Na chuti tomu přidává ještě ústrední skladba od Harryho Nilssona, která začne hrát pokaždé, když Nadia zemře a probudí se v koupelně. - "Fun is for suckers. Staring down the barrel of my own morality always beats fun." ()
Teda, tá pesnička čo sa opakovala s každou smrťou hlavnej hrdinky mi po čase začala liezť pekne na nervy. Ešte teraz ju mám v hlave a nie a nie ju dostať von. Čo sa týka obsahovej stránky, mám veľmi rád tento námet - zacyklenie v časovej slučke, no v tomto prípade ma dejová linka moc neoslovila. Začiatok ešte ušiel, ale potom sa to začalo roztekať všetkými možnými smermi, ktoré ma nijak zvlášť nezaujali. A veľa vecí tu nebolo dovysvetlených, napr. to "mladšie ja," jeho význam mi akosi unikol, prišlo mi zbytočné. Samotná hlavná hrdinka mi tiež liezla poriadne na nervy - herečka výborná, no z jej postavy sa mi chcelo každú chvíľu grcať. Absolútne nechápem ako tento miniseriál mohol byť podľa jednej stránky zaradený medzi štyri najlepšie seriály tohto roku. A potom verte všelijakým rebríčkom typu "must see before die" a podobne. Veľmi slabý priemer, iba vďaka môjmu obľúbenému námetu. 50/100 ()
Seriál, který sám dojíždí na svou repetitivnost, tudíž omrzí prakticky po prvním díle. Moc tomu nepomáhá, že Natasha Lyonne hraje prakticky Nicky z Orange Is The New Black a nenašla si pro roli Nadiy alespoň trochu diferenciovanou polohu. Vlastně svým způsobem vtipné, ale k dokoukání mě to neláká. ()
Milá chuťovka na večer. Keďže Orange is New Black mi neulahodilo , bola pre mňa toto Natashina premiéra a bravó. Kombinácia jej výzoru, prízvuku a správania je top. Taký mix Max Black (2 Socky) a Deloris Von Cartierovej (Sestra v akcií) v jednej osobe. Bez nej by sa to ani neoplatilo pozerať, ale takto 4*. ()
Námět s opakujícím se jedním dnem/večerem byl použit snad už víckrát, než moje předsevzetí po chlastačce, že už nikdy nebudu pít. Ostatně po většinou jsem je zatím vždycky porušil. A u takových podobně laděných děl jsem se taky většinou bavil, u Russian Doll jakbysmet. Velkou měrou se na úspěchu podílela hlavní protagonistka spolu s celkem dobrých humorem. Celková zápletka a vyústění celé prekérní situace mohlo být promyšlenější, ale následně s celým zakončením jsem byl spokojen. Zabroušení do morální stránky věci bylo celkem jasné vzhledem k začátku a chování se Nadii. Žádné velké překvapení, ale za to solidní 4 hvězdy. ()
Galerie (145)
Photo © Netflix
![Ruská panenka - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/166/379/166379648_3a9616.jpg)
Zajímavosti (4)
- Celá druhá řada, tedy její první epizoda, začíná monumentálně znějící skladbou „Personal Jesus“ z roku 1989 od britské elektronické kapely Depeche Mode, kdy během úvodních titulků sledujeme cestu Nadii (Natasha Lyonne) podzemkou do nemocnice Lenox Hill. (Dangerous2)
- Celý tým tvůrců od scenáristek po režii tvořily výhradně ženy. (zbyshek)
- Song, který hraje v koupelně po každé smrti Nadii (Natasha Lyonne), je „Gotta Get Up“ od Harryho Nilssona. (zbyshek)
Reklama