Babička

Televizni zpracovani zname knihy,rozdelene-podle me zbytecne -do dvou dilu.Jarmila Kurandova je spravna babicka,i kdyz Terezii Brzkove se proste nevyrovna,atmosfera je dobra a misty pusobi jako spravne drama.Jen prave ta delka,misty zbytecne dlouhe zabery,mu ubiraji na tempu a zajimavosti.Libuska jako Barunka je skvela a uz tehdy bylo videt,ze nam tu vyrusta vyborna hjerecka.S hodnocenim jsem dlouho vahal,ale porovnam-li film z r.1940,musim poctive a jasne dat 70%. (24.11.2010)

Nedoukoukal, nedočetl. Jsa kulturní barbar, přiznávám se k tomu, že jsem tento škvár literatury nesnášel už od školních škamen a jeho obsah (do čtenářského deníku) jsem opsal od kamaráda, který ho opsal od kamaráda .....atd. Přiznejme si upřimně, že hlavní zásluhou Boženy Němcové je to, že byla jedna z mála žen, která v době národního obrození psala. Ano, asi to tenkrát pro ni jako ženu bylo těžké, přesto je to na úrovni (ne! pod úrovní) děl Rosemundy Pilcher. Film je stejně "kvalitní". Pokud mě za to paní Sommerová (či jiní obdivovatelé BN) proklejí, je mi to jedno a můj názor to nezmění. Pro mě čirá hrůza. (26.02.2019)

Babičku mě zprotivilo zejména české školství. Bylo to povinné představení a já nevěděl, jaký si mám na tu bábu, co žvaní nesmysly a pořekadla udělat názor. Názor na válečníka Tecumseha jsem měl ujasněn. Toto zpracování je vcelku dobré, však dlouhé, předlouhé. Děj, který v knize ani filmu žádný není by se vtěsnal do 80 minut. Hluchých míst habaděj. (15.02.2012)

František Pavlíček a Antonín Moskalyk si zvolili cestu moderní adaptace a nespoléhají se tedy na pouhou ilustraci k původní předloze. Vzniklo tak pozoruhodné umělecké dílo, které má divákům co říci i dnes. František Pavlíček (pro něhož je Babička posledním filmem, kde se na dlouhou dobu mohlo v titulcích objevit jeho jméno) se soustředil především na ženské postavy, jež dostaly narozdíl od původní knihy silnější psychologický rozměr. Odvážným krokem bylo posunutí příběhu bláznivé Viktorky do přítomnosti. Viktorka tak není jenom figurkou z vyprávění, ale ženou s tragickým osudem. Dnes lze s klidným svědomím říci, že to bylo rozhodnutí šťastné. Jak je pozoruhodný Pavlíčkův scénář, velkou pochvalu si také zaslouží režisér Antonín Moskalyk. Jeho režie je plná lyriky, melancholie a celkově je velmi poetická (navíc umocněná nelineárním vyprávěním, kde se střídá sen a skutečnost), přičemž se mu podařilo vyvarovat selankovitému kýči. To vše je umocněno vynikající kamerou Jiřího Šámala a hlavně působivou hudbou Luboše Fišera. Ač určena původně pouze pro televizi, Babička svou moderní filmovou řečí výrazně převyšuje původní zpracování Karla Hašlera a Františka Čápa z roku 1940 a zasloužila by si obnovenou premiéru v kinech. (21.04.2014)

Moskalyk se toho zhostil se ctí, ale i tak mi přijde ta první verze Babičky taková...babičkovější. Rozhodně je těžký pro Jarmilu Kurandovou měřit síly s paní Brzkovou, která je babičkou jedna báseň. Na druhou stranu je tahle verze určitě filmovější a Libuše Šafránková byla vyloženě trefa do černého. (09.09.2021)