Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Moravanka byla před čtvrtstoletím velice oblíbená dechovková kapela. A jejím únosem sledovali začínající vesničtí muzikanti jediné - aby sami mohli vystoupit místo ní. Pokus o lidovou hudební komedii plnou zmatků a nedorozumění se nevydařil, zůstala jedině trapnost s neuvěřitelně se pitvořícími herci. (oficiální text distributora)

Recenze (41)

jakoby 

všechny recenze uživatele

Ja jsem teda devcica z MOravy a vinar, ale toto je hruza. Horsi nez Hudba z Marsu .Pro koho byl tento film urceny nevim. Pro deti a duchodce je tu prilis mnoho nahate Paulove , ktera snad ani nic jineho nedela a Labus zpivajici je prilis nahrany.Jediny kdo z toho filmu moh lbyt nadseny je starenka na zacatku pri dechovce.Ten unos se jim povedl asi jako cely film. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

10% - „Hrdý“ předchůdce současných Babovřesk a podobných. Překvapuje účast spousty ne úplně špatných herců, třeba prakticky celé tehdejší Ypsilonky, ale asi to brali jako placenou brigádu. Myslím, že film propadl už tenkrát při premiérovém nasazení v kinech, přestože Moravanka tehdy byla opravdu setsakramentsky populární! ()

Reklama

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Kdysi jsem Moravanku nesnášel. Ne, že bych ji dnes miloval, ale již ji mohu poslouchat bez poznámek. No. V tomto filmu toho zase tak moc neodzpívala. Ani náhradní kapela nezpívala moc, což taky nějak nevadí. Tedy mně ne. Herci si filmování viditelně užívali. Scénář byl dost křečovitý, ale některé gagy byly dobré. Pan Sobota mohl zahrát více. Jde o ryze odpočinkový snímek, který je těžko hodnotit, protože patří mezi ty slabší, ale zase ty, které mohu klidně jednou za pěl let zase vidět. K hodnocení přidávám plus za pár velmi odvážných záběrů. V komedii, tedy Československé, naprosto nevídaných. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Lidová ryze vesnická komedie plná písniček a to hlavně pro milovníky dechové hudby a lidových skladeb. Příběh hudebních nadšenců se prosadit je tak velká, že aby se jim to povedlo, neštítí se unést ve své době nejpopulárnější dechový soubor Moravanku. Krapet je to krkolomné a na určitých místech nelogické, ale určitě zase ne tak špatné, aby to nebylo dechovkově veselé. Takový Luděk Sobota se tu vyřádil jako ve svých televizních estrádách a ostatní dělají jen to, co jim nařizuje scénář. Prostě umělá zábava, která je vlastně i takovou reklamou na onu Moravanku. Morava, vínečko a zpěv. Co víc si přát. ()

Peabody odpad!

všechny recenze uživatele

Moravanka je nepominutelná součást normalizační éry, protože na nás řvala odevšud. Milan Muchna jako režimně spřízěný vyjímečný synáček (jak se obecně vědělo) měl ale vždy výhodu v tom, že mu prošlo i to, co jiným ne - mohl svléknout nejen Janu Paulovou, ale i haldu dívek ve sprše a snesl se u něho i únavně dlouhý voyersky vděčný záběr pod sukně Ivy Bittové. Nechápu, jak se do této rozjuchané zábavy - jaxe máme fšichni dobře - dostala Ypsilonka, čímž vznikl neuvěřitelný mix trapnosti a parodie - křepčící a juchající Sobota s Lábusem jsou nezapomenutelní, stejně jako kombinace Jana Schmida a Marie Motlové - to je opravdu reálný surrealismus. Příběh je blbý opravdu asi jako Hudba z Marsu, o to Muchna neměl nikdy starost - jeho pivo i lidoop nejsou o nic lepší. Oblíbené figruky Romana Skamene, Jana kuželky, Evžena Jegorova, ba i laco Gerendáš proběhne, Jiří Wimmer, Srstka, Bedrna, bože bože, aneb Jak Štorkán s Muchnou vařili lidovou venkovskou komedii s přídavkem vína. Že by inspirace pro Vinaře, nebo Bobule2? Mimochodem Karel Štorkán taky krásný případ, jak normalizace umožnila dostat se neumětelům k lizu - od roku 72 každý rok v průměru dva filmy, jeden horší než druhý, předtím za deset let prosadil jeden. , ()

Zajímavosti (3)

  • Na vratech areálu mateřské školy točené v Zadní Třebani je elipsovitá cedule z malým znakem Československé republiky, který se používal do roku 1960. (Ganglion)
  • Film se z velké části natáčel v jihomoravské obci Velké Bílovice. V úvodní scéně veselice s koncertem Moravanky (prvních cca 9 minut) je přítomný dav tvořen skutečnými obyvateli obce v autentických krojích, ať už jde o krojovanou mládež, která se takto obléká jen při tradičních slavnostech, či o staré ženy, které se takto oblékaly tehdy ještě běžně. Filmovaná veselice opravdu autenticky proběhla, byla ovšem zinscenována jen z důvodu natáčení. Nešlo ani o simulaci tradičních hodů, které by neznalému divákovi snad mohla připomínat. Scéna je natáčena na dvou zcela různých místech a to před kulturním domem a u kostela. Ve výsledku je dosaženo dojmu, že se vše odehrává na jediném místě, ačkoli na prostranství u kostela žádná hudba ve skutečnosti nehrála. Věž, kterou lze několikrát vidět u kulturního domu, nepatří kostelu, nýbrž hasičské zbrojnici. Z budovy kostela se objeví pouze marginální část, takže neznalý divák ve filmu žádnou sakrální stavbu nespatří. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama