Dangal

Mé první setkání s bollywoodským filmem dopadlo nadmíru šťastně. Nečekal jsem až tak dobře řemeslně odvedenou práci. Kvalitami film rozhodně nešetřil. Příběh je celkem jednoduchý – otec, neúspěšný zápasník, si přeje syna, aby z něj mohl udělat šampióna a vyhrát zlatou medaili alespoň jeho prostřednictvím. Po třech neúspěšných pokusech se ale svého snu vzdává a smíří se s tím, že dokáže plodit pouze holky. Tedy až do jednoho dne, kdy zjistí, že jeho dcery mají zápasení v krvi. Navzdory všem konvencím, odporu a odmítání ze strany nejbližších a prvotnímu odporu dcer je tedy začne trénovat. Výsměch vystřídá úžas, když především jeho starší dcera Geeta vypráší kožich veškeré konkurenci. A jak to tak ve filmech bývá, konec dobrý, všechno dobré – dcera nakonec vyhraje zlatou medaili a stane se vzorem pro tisíce indických dívek, které následují jejího příkladu. Nejvíce překvapující pro mě byl fakt, že film je založen na skutečném příběhu. Smekám. (09.02.2020)

Bollywoodský styl má své limity a i Dangal je v některých momentech (stříhání vlasů, interview s australskou zápasnicí) svou snahou o maximální emocionální působivost téměř úsměvný. Na druhé straně si nemyslím, že bych bez něj byl schopný 161 minut žrát příběh o indickém tatíkoví z vesnice, který ze svých dcer vytrénuje úspěšné zápasnice.Což asi neplatí jen o mně, ale třeba taky o rekordním množství čínských (!!!) diváků, kteří Dangal katapultovali do pozice pátého nejvýdělečnějšího nehollywoodského filmu všech dob. (15.07.2017)

Vo filme nechýbajú všetky tradičné klišé športových filmov a je veľmi ľahko predvídateľný (akým hmatom skončí finále som vedel už na jeho začiatku), no je tak skvele natočený, že som sa neubránil emóciám a Geetine zápasy som prežíval takmer tak, ako finále proti Rusom v Göteborgu (a to je zápasenie jeden z mála športov, ktorým som nikdy nedokázal prísť na chuť). Krásny a pozitívny film. (04.02.2018)

Bezvadně natočené. Osobně by mě zajímalo jak to udělaly, aby ty zápasy vypadaly tak věrohodně. Několikrát jsem se přistihla, že se kroutím jak Letty na žíněnce a rvu se jak o život :-) Neměly to děvčata jednoduché. Nejdříve se rvaly s otcem, pak samy se sebou, pak mezinárodně a naposledy na celosvětové scéně. O co všechny v mládí přišly, to ví jen oni, ale asi toho bylo víc, než dost a závěr stál opravdu za to. A to jsem se toho trochu bála....v žádném případě. Uživatel misterz to napsal tak, jak jsem to vnímala i já a proto jdu do plných. Nenechte si ujít závěr, tam jsou jejich skutečné podobizny i s otcem. Holky hrály skutečně super! (19.08.2017)

Když jsem v úvodu zahlédl znělku Disney, tak ve mě hrklo. Pokud do toho dloubali tihle...tak to bude prosmrděné klišé. Ale nakonec asi moc velký vliv na výsledek neměli, protože jsem těch hollywoodských škvrkanců, zaznamenal jen málo. První třetina, kde otec mordoval nebohá děvčata, aby si skrze ně splnil svůj sen, byla velmi zábavná, velmi bollywoodská. Často jsem měl hubu od ucha k uchu a nebylo to jen tou nakažlivě rozjuchanou indickou hudbou. Prostřední část už byla regulerní rodinné drama, které obralo film o dynamiku a lehkost, ale pořád ve velmi dobré kvalitě. Nu a poslední třetina, byla čistě sportovní drama, kde si divák užije zápasu víc, než boxu v Rockym. A rozhodně to není nuda, protože se divák dozvěděl pravidla a vše bylo dobře okomentované. Smekám před herečkou, která hrála Geetu, ale i před velmi dobrou kamerou a dobře napsaným scénářem. Jinak příběh sám, je klasika...indická hujája, tentokrát dokonce podle skutečných postav. V případě Hollywoodu, mi přibarvování a lhaní u životopisných filmů vadí, ale tady mi to bylo jedno. Indické filmy jsou kategorie sama pro sebe. Jsou plné barev, emocí, minipříběhů a vzkazů divákovi, takže sem tam nějaká přikrášlenost, nebo nepravda, se v tom krásném chaosu ztratí. (20.09.2022)