1:23:45 (E01)

O gigantickém průs*ru jedné jaderné elektrárny poblíž Pripjaťe bylo už natočeno spoustu dokumentů a doku-rekonstrukcí. Třeba Černobyl - Nultá hodina. Divadelní herci se v papundeklových kulisách snažili divákovi zprostředkovat sérii špatných rozhodnutí, která vedla ke katastrofě. Tohle je ale jiný level. Po prvním dílu této minisérie se zdá, že autoři dbají na historickou přesnost. Ale navíc, cítíte vše prostupující smrtící radioaktivitu vedle kolabujícího establishmentu plného (sebe)klamu. --- Super doplněk: ČERNOBYL - jak Československá televize v roce 1986 informovala o havárii (11.05.2019)

Trochu polopaticky, ale hrozně syrově a napínavě nastavené zrcadlo jedné z největších moderních katastrof a jejím bezprostředním okolmostem. Dusivou atmosférou a štiplavým politickým přesahem jsem se nechal ochotně pohltit a moc se těším (a současně s nervozitou vyčkávám), co uvidím příště. Po téhle epizodě jsem tam s nimi.. (08.05.2019)

Tímto způsobem by se měl učit dějepis, formou takových seriálů a jen ústně uvést v patrnost či na pravou míru důležitá fakta nebo odchylky.Tak hnusna tíživá atmosféra vážení..... První díl jsem dával nadvakrát, protože jsem nevěřil nahypovanym recenzím a neunesl jsem to!!!Tudíž vim bezpečně, ze Chernobyl pozvolna attakuje pozici nejlepší minisérie vůbec!!! Uvidíme, co přinesou další díly!!! První tři....????Kam se hrabe Requiem za sen s Cestou dohromady tvl!!! (21.05.2019)

První díl umělecké rekonstrukce černobylské katastrofy se vyznačuje snahou o dodržování všeobecně známých faktů, nevypadá lacině ani odbytě. Johan Renck má cit pro navození temné, bezvýchodné atmosféry i pro výběr herců. Na Jareda Harrise se těším i v dalších epizodách. Přes veškeré úsilí o vytvoření dokonalé iluze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v době výbuchu mám ale z viděného rozporuplné pocity. Rozum a zkušenosti nasbírané z 23 let praxe v provozu jaderné elektrárny se vzpírají uvěřit lidskému chování a reakcím personálu bloku. Nejde mi o sled chybných manipulací a rozhodnutí operátorů blokové dozorny, ty jsem dávno znal. Ale když člověk vidí, jak se obsluhy pohybují v troskách budovy bez osobního dozimetru a jakýchkoli ochranných pomůcek, jak se v rozepnutých kombinézách holýma rukama dotýkají zamořených armatur a bez respirátorů dýchají vzduch plný aerosolu a prachových částic, otřese to s ním. Jaderný inženýr, který si jako jeden z mála uvědomuje, že reaktor rozmetal výbuch, poslušně odejde na střechu, aby se podíval do otevřeného jádra reaktoru, jen proto, že mu to poručí nadřízený. Prostě něco, co je tak vzdálené kultuře chování a mentalitě středoevropanů, že si znovu a znovu musím klást otázku, nakolik viděné odpovídá skutečnosti. V souvislosti s Černobylem jsem si kladl vždycky jiné otázky, např. jak je možné, že si katastrofa vyžádala ve skutečnosti tak neuvěřitelně málo bezprostředných i následných obětí. V době expoze se na elektrárně nacházelo 400 zaměstnanců, mnozí z nich obdrželi extrémně vysoké dávky a v rozporu s očekáváním se dožili vysokého věku. A to je ještě udolával proslule děsivý východoevropský životní styl a stres. Z těch, kteří zemřeli na nemoc z ozáření, bylo navíc ještě většina požárníků z jednotek mimo elektrárnu. Přisuzoval jsem to tomu, že se ve skutečnosti v době nehody chovali racionálně a snažili se omezit expozici. První díl ale mluví o opaku - možná kvůli dramatickému efektu. Uvidíme, jak se s tím tvůrci poperou dál. (14.05.2019)

Zrejme sa jedná o jeden z najlepších pilotov aké som kedy videl. Jednoducho mu nič nechýbalo a dokázal ma tak nalákať na celú minisériu, že sa jednoducho neviem dočkať ďalšej časti. Autenticita a pocit na pozadí, že sa to skutočne stalo je neopakovateľný. Pohlaď s prvej ruky na jednu z najväčších katastrof Európy. 99% (25.01.2020)