1:23:45 (E01)

Vnímať na vlastné oči dopad jadrovej katastrofy na obyčajný ľud, pracovníkov ohrozených obrovským množstvom radiácie a zákulisné hry vedenia, je skutočne napínavým pohľadom do minulosti. Chernobyl od HBO má výnimočný potenciál a pokiaľ sa mu podarí udržať kvalitu, ktorú sme mohli vidieť v prvej časti, určite budeme môcť na konci seriálu hovoriť o divácky mimoriadne úspešnom seriáli. Zatiaľ 9/10 (08.05.2019)

сука блять! Na celé téhle katastrofě bylo nejhorší, jak (ne)zareagoval zkurvený Sovětský Sajuz. Přesně v jejich stylu, "nas mnogo", na pár životech nezáleží, takže tutlat, co to jde, jen aby nešířili paniku a imperialistický nepřítel si samou škodolibostí nepocákal hvězdy a pruhy šampusem při oslavách, jací jsou Rusáli pěkní mantáci. To raději pustíme spolu s radioaktivním mrakem do éteru naprosto marginální zprávu o zanedbatelných hodnotách, pro jistotu ještě o 3 dny později a ty hujery z velína přesvědčíme, že vlastně nic špatného neviděli, že několika dozimetrům vystřelily hodnoty a shořely prostě proto, že to byly vadné kusy a do světa pustíme fotku reaktoru z takového úhlu, že to bude vypadat jako opravdu nepatrná havárka. A to ještě můžeme být rádi, že jako první vypustilo zprávu o zvýšené radiaci Švédsko, neboť jsem si téměř stoprocentně jistá, že bez toho by to ty kurvy sovětské tajily dodneška. No a naši soudruzi se k tomu samozřejmě postavili tak, jak jim bylo ze Sajuzu nadiktováno. Mlžení, zprávy o pouhých dvou obětech v bezprostřední blízkosti a nad naší krásnou, socialistickou vlastí samozřejmě ani smítko bordelu. Co na tom, že Rakousko naměřilo hodnoty jako kráva, u nás se přece poroučí větru dešti, takže tu nic být nemůže a kdo tvrdí opak, je imperialistický nepřítel. No na blití, soudruzi! A ještě víc na blití je, že tu i po tom všem, co ty bezskrupulózní mrdky 40 let předváděly, jsou v současnosti 3. nejvolenější strana a vychovávají novou komunistickou mládež. Myslím, že je načase, abych vztyčila všech počernobylských 8 prostředníčků do xichtu těm, kteří by se odvážili tvrdit, že za komančů bylo líp. Ano, dalo by se namítnout, že nikdo nebyl ponechán osudu bez prostředků a na ulici s holou prdelí oproti dnešku, kdy nikoho nezajímáte. Ovšem zaměstnanost byla umělá, doktor bral stejně jako kulturní referentka nebo nástěnkářka, na hajzlpapír se stály fronty a kliďánko mohl taky dojít, člověk se bál přátel, sousedů i vlastního stínu, doma jste mohli mít nastražené pamflety a jít si hezky hačnout díky vykonstruovanému procesu, protože jste se křivě podívali na nějakého papaláše, na byty sice nebyly hypotéky, ale čekalo se třeba i 10 let a o životě, dovolené, studiích... vám rozhodovala zkurvená komise, Ale jo, jinak to bylo všecko báječný a sluníčkový a komunismus vlastně znamená jenom tu frontu na banány a oslovení "soudruhu". Debilové... (09.05.2019)

I když se seriál honosí slovíčkem DRAMA, tak události a důležité postavy jsou reálné. Sice nevím, jaký doopravdy byl Fomin či Toptunov, ale o Djatlovovi se ví, že byl bl*ec. A i když také nemám tušení, jestli sešlost lidí v 5:30 u jaderné elektrárny v bunkru byla vedena osmdesáti letým komunistickým pohlavářem co díky svému proslovu si u mě vysloužil místo v TOP 10 záporáků. Opravdu nevím, jak přesně se vše odvíjelo, ale ty detaily co znám o této havárii, zde nebyly opomenuty. + klobouk dolů, že nezapomněli na "most smrti". .... (02.06.2019)

První díl umělecké rekonstrukce černobylské katastrofy se vyznačuje snahou o dodržování všeobecně známých faktů, nevypadá lacině ani odbytě. Johan Renck má cit pro navození temné, bezvýchodné atmosféry i pro výběr herců. Na Jareda Harrise se těším i v dalších epizodách. Přes veškeré úsilí o vytvoření dokonalé iluze čtvrtého bloku černobylské elektrárny v době výbuchu mám ale z viděného rozporuplné pocity. Rozum a zkušenosti nasbírané z 23 let praxe v provozu jaderné elektrárny se vzpírají uvěřit lidskému chování a reakcím personálu bloku. Nejde mi o sled chybných manipulací a rozhodnutí operátorů blokové dozorny, ty jsem dávno znal. Ale když člověk vidí, jak se obsluhy pohybují v troskách budovy bez osobního dozimetru a jakýchkoli ochranných pomůcek, jak se v rozepnutých kombinézách holýma rukama dotýkají zamořených armatur a bez respirátorů dýchají vzduch plný aerosolu a prachových částic, otřese to s ním. Jaderný inženýr, který si jako jeden z mála uvědomuje, že reaktor rozmetal výbuch, poslušně odejde na střechu, aby se podíval do otevřeného jádra reaktoru, jen proto, že mu to poručí nadřízený. Prostě něco, co je tak vzdálené kultuře chování a mentalitě středoevropanů, že si znovu a znovu musím klást otázku, nakolik viděné odpovídá skutečnosti. V souvislosti s Černobylem jsem si kladl vždycky jiné otázky, např. jak je možné, že si katastrofa vyžádala ve skutečnosti tak neuvěřitelně málo bezprostředných i následných obětí. V době expoze se na elektrárně nacházelo 400 zaměstnanců, mnozí z nich obdrželi extrémně vysoké dávky a v rozporu s očekáváním se dožili vysokého věku. A to je ještě udolával proslule děsivý východoevropský životní styl a stres. Z těch, kteří zemřeli na nemoc z ozáření, bylo navíc ještě většina požárníků z jednotek mimo elektrárnu. Přisuzoval jsem to tomu, že se ve skutečnosti v době nehody chovali racionálně a snažili se omezit expozici. První díl ale mluví o opaku - možná kvůli dramatickému efektu. Uvidíme, jak se s tím tvůrci poperou dál. (14.05.2019)

Impozantní úvodní vtáhnutí do děje. Jen málokdy se odehrává představení, ve kterém je nosná linka příběhu a hlavní událost výraznější, než klíčové postavy a jejich příběhy, avšak tady tomu tak je. První epizoda elektrárnu Chernobyl stylizuje do role pomyslného monstra, které je asi tak 10x hrůzostrašnější, než 5 záporáků Marvelu dohromady. Zatím hyper-realistický, syrovy dokument, který se drží precizně historických reálií a dělá filmové médium přesně v over-the-top momentech, kde je to nejvíc potřeba. (13.06.2019)