Faust

Zfilmovaný Faust zaujme i dnes. Zejména první třetina filmu je velkolepá a až megalomanská. Sázka anděla s ďáblem, morová rána a první setkání Mefista s Faustem jsou natočeny vizuálně podmanivě a ve velice záživném tempu. Jako fanouškovi filmového umění se mi při některých pasážích tajil dech. Jediné co je ke škodě je fakt, že energie jež z úvodu se z filmu postupně vytrácí. Například dlouhé minuty námluv Fausta s jeho vyvolenou Gretchen jsou přetažené a střední část filmu je tak slabší. Závěr je pak ale opět hutný ve stylu navozeném úvodem filmu. Filmařsky skvělé dílo, zejména po vizuální stránce, u kterého mi trošku vadilo kolísavé tempo filmu. (24.09.2012)

Prastarý a přitom dokonalý snímek, který vás strhne hned v úvodu, kde si Mefisto ukrade pro sebe veškerou pozornost (nj, ďábel). Jak už zde psali jiní, on se svým obočím vládne celému filmu naprosto s přehledem a hudba mu jen přikuřuje. Faust je výrazově zajímavější v podobě starého muže, po omlazení (aspoň na mě) působí hodně legračně a prostřední část s ním mi přišla už krapet zdlouhavá, ale ke konci je zde opět atmosféry na rozdávání. I když tvůrci nejeli podle předlohy, povedlo se jim sdělit poselství takovým způsobem, že jim odpustíte nesrovnalosti a myslím, že by se to i starému Goethovi líbilo. Přesto si neodpustím na závěr, poté, co znovu pochválím obraz, herce, podmanivou hudbu i kostýmy... "Verweile doch, du bist so schön." (05.07.2016)

Podle mě hodně nadhodnocený film. Asi do poloviny je výborný a lze mu jen máloco vytknout. Ale to vše bezpečně zkazí nudná dlouhá pasáž romance s Gretchen, která je natočená jako to nejlacinější melodrama se spoustou klišé a stereotypů. Alespoň závěr pak naváže na styl začátku, což výsledný dojem trochu napraví. Jinak mě zas až tak nenadchl ani Emil Jannings jako Mefisto. Charisma Maxe Schrecka nebo Caligariho je jinčí kafe. Celkově se film s Goethovým Faustem nedá vůbec srovnat. S Goethovým dramatem má velmi málo společného nejen děje ale hlavně celkové působivosti. I když závěr byl docela povedený. (30.10.2007)

Herr Murnau nezklamal a vytvořil po všech stránkách kvalitní počin. Neodolatelná je převážně první část, opravdové visuální orgie. Velmi dobře zvládnuté triky, výborní herci - padlé neviňátko Gretchen, nenasytný Faust a hlavně potměšilý Mefisto - nedošlo k situaci, že bych jim jejich role nevěřila, či že by působili směšně. Oceňuji také hudbu, byť až z roku 1995, obraz doplňuje natolik dobře, jako by pro něj byla přímo stvořena. A především, Faust nad jiné vyniká svou ponurou a dusnou atmosférou. (02.01.2007)

"Mor! Mor!" Waw! Jannings sedí na kameni poblíž rozcestí. Svítí mu oči, sundavá klobouček na znamení pozdravu, úlisně se směje. Atmosféra, jenž by se dala krájet kuchyňským nožem. Je dokonalá a když vezmete v úvahu, že film byl natočen v době, kdy zemřel osmanský sultán a chalífa, Mehmed VI, dojde vám, že výjimečnost tohoto filmu netkví jen v tom, že je prostě a jednoduše "starej jako lidstvo samo", ale spíš vyvstane otázka, proč film starý 83 let předčí (co se atmosféry týče) i dnešní horory? Vysílám tuhle kosmickou otázku do prostoru...a čekám odpověď__ „Té síly díl jsem já, jež, chtíc páchat zlo, vždy dobro vykoná.“ Možná jsem blbej, ale já rozdíl mezi literárním Faustem a tím filmovým nevidím. Ano, možná se člověk pozastaví nad tím, proč to všechno končí happyendem, když 250 stránková báseň má konec brutální a veskrze smutný, ale prostě čekat, že film bude přesnou kopií Geothova díla je docela mimo. Zkrátka Murnau prokopnul ocelovou botou zeď pekelnou, možná právě proto zahynul při autonehodě. Mefisto nad ním zlomil hůl..... (27.03.2009)