Faust

Prva hodina a posledny akt su dokonale (najma morova rana je uzasna). Problem nastane pri zmene depresivnej dark fantasy na utahanu romanticku komediu. Ten prechod nie je rozhodne tak hladky ako zanrove veletoce v murnaouvom sunrise. Skoda tohto zakopnutia, pretoze to trochu kazi dojem z inak fantastickeho filmu. slabsich 9/10 (28.07.2017)

Murnauův Fast je pro mě vrcholem němé filmové tvorby. Podle mě se jedná o maximum, co se v té době dalo němým obrazem vyjádřit. Skvělá kamera, vynikajícím způsobem provedené triky, dokonalé masky a líčení, herecké výkony i výprava. Ani patetický závěr s označením lásky jako spásou lidstva mi nezkazí celkový dojem. (11.05.2011)

Faustovský motiv obětování duše za vyšší poznání řešili intelektuálové ještě předtím, než Goethe napsal svůj opus magnum. Co mě se týče, celkem radikálně mám jasno (existuje víc než vědění?), a tak jsem se těšil na Murnauovu verzi. Bohužel se právě této podstaty faustovského mýtu vůbec nedotýká a ploše jej zredukoval na problematiku požitků mládí a vztah s Markétkou, což jinak úžasnému filmu pro mě dost sebralo působivosti, protože milostný motiv v polovině filmu začíná být zbytečně dlouhý. A je to škoda, protože Murnau byl mistrem chmurných výjevů, jen úvodní scéna s jezdci apokalypsy ve mě probudila naprosté nadšení, po ní setkání Fausta s Mefistofelem, další pak následovaly. A určitě stojí za srovnání výjevy zástupu funebráků vynášející mrtvé ve Faustovi a v Nosferatu; podobných paralel pak v obou filmech velmistra německé expresionistické hrůzy nalezneme víc. Vizuálně nádherný a především působivý film. A pro ty, co se tu ušklíbají nad happyendem: ten jste viděli kde? Možná tak dobrý konec pro lidstvo, určitě ne pro Fausta a Markétku. A přitom lidstvo je to, co si boží/ďábelské rány zaslouží. (09.06.2013)

Podmanivý faustovský snímek, postavený na vizuálních hodech zpřítomňujících mnohé z nezbytných středověkých atributů velmi přesvědčivě a věrohodně. Janningsův Mefisto své ďábelské roli pekelného svůdce dává všechno a stává se tak možná i tím nejpozoruhodnějším na celém snímku. Osobně mi tedy trochu vadí víceméně "urfaustovský" charakter námětu, což vynikne především v pohádkovém závěru, jenž působí v porovnání s tím Goethovým přece jen trochu hloupě. (27.02.2007)

Celou dobu jsem si stál na svých třech hvězdách z důvodu nezvládnuté postavy Mefistofela (který mi zde prostě připomínal Postráneckého) a přeskakování dějové linie od deprimujícího hororu, až po bezmála romantickou komedii, ale depresivní konec a polibek na hranici vše rozhodl... joo my duše romantické -)Nosferatu je ale pořád nejlepší (12.08.2009)