Telefon

Filmy s časovými slučkami, mám do cela rád. A táto je vysoko intenzívna, nepredvídateľná a aj a to hlavne na konci, už aj trocha prekombinovaná. Do asi polky filmu má film veľmi bavil, len potom sa začal riadne zamotávať v záplave zvratov a point. Je pravda, že aj keď sa tu toho dialo veľmi veľa, tak si film udržal celkom solídnu úroveň logiky i keď mierne zakopnutia tu boli. Najviac som nepochopil načo hlavná hrdinka povedala vražedkyni o noži, keď ju vzápätí chcela sama zabiť a potom len pozerala, ako jej nezmyselne rozhodnutie mení chod udalostí. Je to pútavé, ale keďže minulosť bola stále ďaleko vpredu ako budúcnosť a bolo zrejmé, že i režisér a scenárista v jednej osobe, je viac naklonený k minulosti, tak bolo zrejmé, ako to celé dopadne. Je to medzi 3 a 4*, ale už si ani nepamätám, kedy som naposledy videl slušný mind fuck, tak sa prikloním k 4*. (25.01.2022)

Dovedu si představit několik možností, jak by mohl fungovat časový paradox, ale takhle by to tedy rozhodně být nemohlo. To ovšem nic nemění na tom, že nuda se rozhodně nekonala, napínavé to bylo místy ažaž, a scénář si vystačil s jedním místem a pár lidmi, což jsou prostě parametry dobrého filmu. 70% (21.12.2020)

Aneb jak se může dosrat přátelství dvou žen a vyhrotit v čirou nenávist. Spolupráce napříč 20 lety v jednosměrném cestováním časem přes telefonní linku přinese řadu výhod, ale postupem času (haha) se ukazují nevýhody, když ten naproti se změní z přítele v nepřítele. V podstatě se všechno plus mínus odehrává ve stejném domě jen s dvacetiletou mezerou. Neskutečná pumelenice a krvává řezničina ve finále a poslední minuta filmu párkrát přetočená, abych ten mindfuck vůbec pobral. (11.03.2021)

Zajímavý horor, kdy se poznají dvě ženy s nelehkým osudem a zjistí, že si mohou vzájemně pomoct, více než by čekaly, navíc se ukáže, že mají hodně společného navzdory propasti času. Poněkud ospalý a lehce nezajímavý úvod začne být čím dál zajímavější, hlavní linka příběhu o měnící se kauzalitě z minulosti, do budoucnosti funguje, scénář překvapuje a napětí stoupá, včetně velice zajímavého závěru (jinými slovy koukejte do konce titulků). Tohle všechno je mi na filmu sympatické, zároveň jsou tady některá klišé, kdy se film snaží děsit a lekat až příliš okoukanými, starými postupy, zejména zvukem, ta atmosféra mi k námětu moc nesedí první část filmu, až později přejde film na žánr thrilleru a počíná si tady lépe. Hudební podkres baví (Seo Taiji je můj oblíbenec). Co mě baví je herecký výkon Jeon Jong-seo jako Young-sook, dívky z roku 1999. Naproti tomu Park Shin-hye ztrácí, vypadá to, že si nedokáže vybírat správné role a pořád chce stavět na své kráse, charismatu plaché laně, než herečce, co má bohatý rejstřík, mrzí mě, to ona umí mnohem lépe. Její výkon je standart, vybrala si špatnou roli Seo-yeon je neškodný diblík a průměr, pokud by chtěla růst jako herečka vybere si roli Young-sook, tam by mohla něco předvést. Pořád věřím, že z ní může něco být, ale čas se krátí, musí změnit agent, agenturu, nebo svoje rozhodování ve výběru rolí. (01.12.2020)

Chtěl jsem si ty včerejší 21tiny oslavit nějakým pořádným filmovým zážitkem a hlavně si už ve zvyku posledních let udělat v počátku komentáře seznam všech kousků, které jsem kdy viděl přesně v den narozenin. Tenhle trend se mi ale dařilo držet tak dlouho, že už by jen onen seznam zabral v komentáři až příliš místa. Když se ale konečně ohlédnu za samotným jihokorejským thrillerem, nebýt úvodní trochu matoucí a mírně logiku postrádající půlhodinky, nebál bych se Telefon zařadit mezi top trojku loňských filmů. [viděno na Netflixu 15.1.2021] (16.01.2021)