Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Jarl Kulle, Bibi Andersson, Stig Järrel, Nils Poppe, Gertrud Fridh, Sture Lagerwall, Georg Funkquist, Gunnar Sjöberg, Torsten Winge, Axel Düberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„Nevinnost panny je ječmenem v oku ďábelském,“ říká staré irské přísloví, které Ingmar Bergman převedl do filmového jazyka ve snímku Ďáblovo oko z roku 1960. Fantasy komedie je tak protikladem středověké balady Pramen panny, kterou režisér natočil v tom samém roce. Jarl Kulle ztvárnil na filmovém plátně Dona Juana, kterého na Zemi poslal ďábel, aby svedl nevinné děvče Britt-Marie (Bibi Andersson). Don Juan postupuje šikovně a zdá se, že je vše na dobré cestě ... dokud ho dívka neodmítne. Nejznámější svůdce na světě je tak navždy ztracen - jednak pro lásku ke krásné Britt-Marie, ale i proto, že se musí vrátit do Pekla, aby si odpykal si zbytek svého trestu. „Pro ty, kteří milují, není žádný trest dost tvrdý,“ prohlašuje ďábel. (Edisonline)
(více)Recenze (36)
Komedie v tvorbě Ingmara Bergmana nejsou pro mě už déle žádným velkým překvapením, už jsem měl s panem režisérem v tomto směru minimálně dvakrát čest, ale zatímco třeba u filmu A co všechny ty ženy (1964) jsem měl z mistrovy komedie dojem nepříliš funkčního experimentu plného křečovitého humoru, na oplátku tady musím podotknout, že Ďáblovo oko se Bergmanovi povedlo. Humorná hříčka si bere notoricky známý motiv z Dona Juana, využívá strašidelný pohádkový svět v podobě pekla a hlavní dění, nejednou okořeněné vtipnými dialogy, přesouvá z velké části do současnosti. Oproti tomu, co Bergman v tomto období přinesl ve svých dramatech, to samozřejmě úplně srovnání v jistých ohledech nesnese, ale musím říct, že po většinu času mi tato svérázná hra poměrně sedla, bavila, její výpravění má v sobě originalitu stejně jako skloubení říše fantazie se vztahovou komedií pro dospělé a všichni herci hráli výborně. Proč ne? :) „Jsem ďábel nepříjemností. Žádám trochu ohleduplnosti, i když jsem z pekla.“ 75% ()
Určitú naivitu príbehu vyvažuje, respektíve ospravedlňuje nadprirodzená štylizácia. Pekelníci nie sú ako od Barkera, ale iba bytosti s ľudskou tvárou, ktorí radšej neotvárajú okná, pretože vonku sú len plamene. Nebo bohužiaľ neuvidíme, ale asi by tu pôsobilo nadbytočne. Od Diabla a jeho Don Juana si radšej rady na získavanie (severských) ženských sŕdc a tiel neberte, zariaďte sa podľa seba, inak sa pekelne popálite. Komédiou by som toto divadelne ladené dielko nenazýval, skôr fraškou s množstvom trefných filozofických poznámok. Tie sú dostatočne zaujímavé na to, aby sme museli čakať na komediálne fóriky, ktoré aj tak neprídu. ()
Pohádkový příběh od Bergmana...ano, pohádka a komédia, ale od Bergmana, takže lze očekávat přesně to, co lze očekávat. Film o tělesné a duševní nevinnosti ženy. Může být na světě něco křehčího a nestálejšího? To už věděl mistr Drda, když nám nabídl své Hrátky s čertem. Bergman také nabízí svou představu pekla, čerty a jejich pomocníky, aby na scestí a na pokraj zoufalosti dohnali rozjařené dívčí mládí. Film o tom, jak svésti ženu zadanou. Krásnými řečičkami, ale řečičkami od Bergmana. Takže opět neskutečné dialogy a zde navíc někteří naprosto neznámí herci, které nelze vidět nikde jinde. Zase mě dostal...byl to skutečně filmový génius... ()
Bergman mohl jako zavedený režisér po x-té inscenovat Molierova Dona Juana či dvě Beaumarchaisovy komedie (Lazebník sevillský a Figarova svatba), které jsou na repertoáru každého zavedeného divadla pro dobře vychované buržoazní rodiny, a které jsou dnes hrány s explicitními vizuálními narážky na sex, hlavně ten bizardní (ať si manažeři po práci vychutnájí kousek toho umění). Místo toho si ale napsal vlastní verzi a myslím si, že svou přesností a vtipností hravě zvítězil nad nudností (alespoň pro dnešního diváka) krotkých milostných eskapád jistého Figara a hrdě se vyrovnal s Molierovým géniem. Skvěle jsem se bavil od první minuty až do konce, poznával v postavách sebe a mé blízké a obdivoval jsem Bergmanovy dialogy, které se krásně nesly v duchu té komedie jménem pozemský svět. Díky mistře. ()
„Pro toho, kdo miluje, není žádný trest dost tvrdý.“_______ Snad jen Bergman dokáže dát dohromady náboženská témata nebe, peklo, hřích a pokušení a spojit je tak přímým a zároveň nenásilným způsobem s životem v naší societě. Bergmanův způsob vyprávění nabízí divákovi všeobecně přijímaný a žádaný nadhled. Křesťanské symboly dobra a zla přemosťuje vypravěč až k pozemskému ráji oduševnělých dialogů se zaměřením na psychiku a citové pohnutky postav. Tyto jsou zároveň originálně podpořeny biblickým bojem Boha a Satana. Vše je zastřešeno mírně satirickou humornou nadsázkou, která dává tušit hloupost a nesmyslnou malichernost tohoto boje, jehož obětí je člověk, zdánlivě jediná rozumná bytost. ________ „Nevinnost mladé ženy je ječným zrnem v ďáblově oku.“ Snad nic víc nevystihuje malichernost Pekla ve svém boji, než závěrečné zaradování se nad malou lží dívky. Peklu stačí skutečně málo a vždy nás bude znovu pokoušet. 81% ()
Galerie (14)
Photo © Svensk Filmindustri (SF)
Reklama