Vlastníci

Hoďka a půl koncentrované deprese. Divadelní hru jsem neviděl, ale po ní si člověk musel mít chuť hodit mašli. Herecky paráda až na některé drobné ústřely a rádoby humor na sílu, ale tohle zvedá návštěvnost, v tomhle Hlavelku chápu. Překvapí realističnost jednotlivých vlastníků a nebál bych se drsnějšího konce, přinesl by větší katarzi. (03.01.2022)

Humor Vlastníků mě bohužel zcela míjí, tudíž jsem při sledování filmu cítila pouze stejnou iritaci z jednání postav, jakou cítím při setkání s neprůchodnou byrokracií nebo lidskou stupiditou. Doufala jsem, že vystavením příběhu budou Vlastníci jakýmisi českými 12 rozhněvanými muži, na rozdíl od nich však postrádají vývoj a spád a devadesát minut se příběhově jen točí v kruhu. (12.01.2020)

Jak si mám na sto procent užít film plný sebestředných hlupáků, dinosaurů z minulého režimu, a byrokratických sviní? Asi mám jinou představu o komedii z prostředí SVJ: minimálně aby měl alespoň jeden její člen inteligenční kvocient vyšší než 50 jednotek. Rozumím tomu, že je to účelově přitažené za vlasy k dosažení ryze komediální hodnoty, ale jakmile mi papírem šustící postavičky brání užít si "film", tak holt asi příště zůstanu u "divadla", které se pro archetypy takto plochých charakterů přeci jen hodí víc. Tahle z toho ve finále je jenom nechtěná parodie čecháčského švejkování. Nehledě na to, že až to uvidí někdo z BLM/LGBT, hodí na Česko 99 atomovek 😃. [Netflix] (14.03.2021)

JÁ BYCH BYL NEJRADŠI, KDYBYCH SEM NEMUSEL UŽ NIKDY CHODIT. Jiří Havelka zazářil v seriálu Až po uši, přišlo pár reklam a několik filmů, zjistil jsem, jak velký divadelní talent to je a i jeho moderátorské aktivity se mi líbí (Magnesia Litera, Ceny české filmové kritiky). Už dávno mě napadlo, že by mohl natočit komedii, u které režisér i divák přemýšlí. Právě proto mě dvojnásob štve, že mě ten film tak minul. Mám s ním stejný problém, jako se seriálem Mindhunter - je mi naprosto jasné, co co tvůrcům šlo, ale zasáhnout mě se jim nepodařilo. Pravda, byl jsem překvapen, jak rychle mizí komedie a stává se z toho regulérní drama lidí, kteří když se dohodnout nechtějí, tak se zkrátka nedohodnou, ať k tomu mají jakýkoli důvod. Ani to, či hořký konec mé hodnocení nezdvihl výše. A dost mě iritovala ta přílišná repetitivnost (Malý, Melíšková). Stříhat, krátit! Příště budu snad spokojenější, pane Jiří. (02.12.2019)

SPOILERy! Trochu som sklamaný iba z toho, že predstaviteľka najsympatickejšej postavy zosobňujúcej hlas rozumu, dohnaná debilitou a egoizmom ostatných k odhaleniu svojich slabostí, ktorá väčšinu času keď má slovo, ťahá sympatie a divácky zážitok skoro až k piatim hviezdam (Tereza Ramba), neuhrala záverečný výstup. Nie som si istý, či to bolo herečkou alebo réžiou, prikláňam sa skôr k tomu druhému. Zvyšok filmu je totiž Ramba úplne presná v gestách a pokiaľ nehrala vlastnú povahu, podozrievam autora, že ju stvoril podľa skutočnej osoby (niekoho na chlp rovnakého som dokonca sám poznal). V zvyšku postáv, naopak, (paradoxne možno ešte s výnimkou homosexuálneho charakteru) hrajeme len na také tie povrchové stereotypy a la tá naše povaha česká. Niektorí to uhrajú aj tak (Melísková, Havlová), niektorí v tej repetitívnosti začnú byť otravní (Lábus), a vedlajšie postavy sediace mimo stolu, na mňa osobne nefungovali vôbec, a to bohužiaľ vrátane Novotného. Navyše má režisér dosť často problém odhadnúť hranicu medzi inteligentnou konverzačkou a bláznivou estrádou a tak, hlavne ku koncu miestami skĺza do buraniády. A ja absolútne nemôžem prísť nato, čo z toho bol zámer. Či muselo byť buranskejšie spracovanie tým viac, čím viac sa dostávali k slovu burani, až to celé ovládli po tom, ako inteligencia spáchala harakiri; a rovnakú dilemu mám s trailerom, ktorý na mňa pôsobil, že cieli skôr na českú kinomajoritu, ktorá pritom cieľovkou vôbec nie je. Vlastníci obsahujú množstvo umýselných alebo neúmyselných, viac či menej iritujúcich detailov, ale ako celok sú skrátka strašne iní a zábavní a depresívni, a už len to sú dostatočné dôvody im fandiť. Konečne niekto prišiel nato, že keď musíme neustále točiť o tom istom, vieme obmieňať aspoň formu. A prekvapovať. Od určitého momentu som bol stopercentne presvedčený, že to tam celé vybuchne a oni ich (nás) v tom na koniec všetkých nechali žiť. Čo ste si zvolili, to máte; pri perfektnej titulkovej scénke z kúpelne, zrazení na kolená, keď sa do toho baráku, krajiny, sveta, rozhodnú priviesť ďalšie dieťa. Sme my vôbec normálni? (31.03.2020)