Seinfeld
Seinfeld
Seinfeld
VOD (1)
Série(9) / Epizody(173)
Obsahy(2)
Komik Jerry a jeho tři cyničtí přátelé se umí zasmát úplně obyčejným i absurdním věcem. „Seriál o ničem“, který se do historie sitcomů zapsal zlatým písmem. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (69)
Seriál, který nezapadá do žádné škatulky. Velmi vtipná situační komika a povedené stand-up výstupy. Skvělé herecké výkony a pohodová atmosféra. Seriál se podobá Friends, ale více si zakládá na konverzačním humoru než na tom fyzickém. Postavy jsou hezky vykreslené a každá z nich je svým způsobem originální (ne tak originální, že byste je ve svém okolí nepotkali, ale originální natolik, že se jeden druému vůbec nepodobají). To máme neurotického ne moc výrazného, naprosto obyčejného ale hodného vtipálka Jerryho, který svůj život staví převážně na předvádění stand up komedie v klubech, nezávazném randění a zabíjení volného času v kavárně společne se svým nejlepším kamarádem Georgem a svou bývalou přítelkyní a zároveň dobrou kamarádkou Elaine, kde se mezi ně pokaždé vloudí Kramer, bez kterého si tento sitcom neumím ani představit. Je to totiž takový magor, že pobaví v každé epizodě a vždycky uplně jinak (a jeho pletky s ovocem, nepřekonatelný). George je nadruhou stranu ne moc pestrý charakter, ale svou občasnou blbostí, vytrvalostí dosáhnout těch nejstupidnjších cílů a jeho extrémní chamtivostí, dokáže také pobavit - obzvláště pokud jde o Georgovu mizernou existenci, to se pak jeden v něm hned vidí. Elaine mám nadruhou stranu velice ráda. Není sice obzvláště originální ve srovnání s jinýma slečnama v seriálu, ale je to dobrá kamarádka, zabijí situace výřečným sarkasmem a má velice hezký úsměv. - "Looking at cleavage is like looking at the sun. You don't stare at it. It's too risky." ()
Seinfeld je jeden z nejlépe hodnocených sitcomů všech dob, tedy alespoň v zahraničí, protože u nás nemá podobné postavení. Chtělo by se namítnout, že možná prostě nezestárnul dobře, ale podle mě to tím není. Sice je to přes 30 let od premiéry, ale problém bude třeba hledat jinde. Někomu by mohlo vadit, že tenhle seriál je o ničem a postavy se za devět sérií vůbec nikam neposunou. I když být o ničem je něco, co je záměrně (nad)užíváno v průběhu celého seriálu. Já osobně mám mnohem větší problém s postavami. Seinfeld trpí klasickým únavovovým syndromem dlouhých seriálů, kdy vám postupem času jsou postavy protivnější a protivnější. Jerry má být relativně nejnormálnější, i když při jeho důvodech pro rozchody s přítelkyněmi se člověk musí zamyslet. Elaine mě vytáčela tím, jak se neustále šklebila a myslela si, že je lepší než zbytek party. Ale to je nic proti tomu, jak otravná je postava sebestředného George a výstředního podivína Kramera. Zatímco oslavování Kramerova příchodu na scénu mě vytáčelo od samého začátku, tak nechuť k Georgovi se stupňovala a postupem času bylo těžší a těžší ho vystát. A pak jsou tady ještě dvě další věcí, které se podle mě hodně nepovedly. Tím prvním je závěr sedmé řady, kdy odstraní jednu z vedlejších postav, což uznávám, že mě šokovalo. Tím druhým je pak samotné finále seriálu, které je hodně špatné a slabé. Seinfeld měl své lepší chvilky, některé epizody byly dobré a některé vtípky se vážně povedly, ale na hodnocení lepší jak průměr to nevidím. I když jsem si díky sledování uvědomil, kolik toho, mnou později oblíbené sitcomy, právě od Seinfelda okopírovaly a tuhle zásluhu mu nikdo neodpáře. ()
Zkusil jsem první dvě epizody a myslím, že jsem skončil s tímto serošem. Neměl jsem žádné očekávání od seriálu, ale jelikož to má žánr komedie, tak jsem čekal, že to bude aspoň trochu vtipné. Hlavní postava Jerry Seinfeld je komik bez humoru, kterému se možná lidi smějí nad jeho stupiditou. Snaží se být vtipný, ale není a do svých komických vystoupení promítá svoje osobní dilema co se týče se vztahem k ženám, že to možná hraničí až se sexizmem, ale to je můj názor po dvou dílech. Třeba to každý vidí úplně jinak. Bohužel mě neudržela na pohovce ani Julia Louis-Dreyfusová, kterou mám jako herečku rád. S těží jsem dal první dvě epizody a na další si fakt netroufám. 2 hvězdy. Sorry. ()
Nedává mi smysl popularita Simpsonů a nepopularita Seinfelda. Vždyť co byli Simpsonovi pro svět animáků, to byl Seinfeld pro svět sitcomu. Nebyl to pochopitelně první průkopník, to bylo I Love Lucy, vhodná metafora na americkou kinematografii by byla - co byl ve filmových dramatech Občan Kane, to bylo I Love Lucy. Seinfeld byl takový Kmotr. Ti také nejspíš dnes nebudou úplně doceněni. Jeden moudrý muž (Isaac Newton) jednou řekl:"Pokud jsem prozřel dál, bylo to díky stání na ramenou obrů." A teď si představte, když se na takového obra navěsí spousta ziskuchtivých a někdy i akorát ambiciozních miniobrů. Obr je nemilosrdně zašlapán do země a už není tak impresivní a obrovský, jak býval. Musíme se vžít do lidí roku 1989 a dále, kdy byl Seinfeld "nambr van", kdy válcoval televizní žebříčky, kdy každý jeho díl dychtivě sledovala určitě alespoň půlka (kr)Ameriky. Světu tehdá dominovaly tzv. famsitcomy/famcomy (rodinný sitcom, kde se děj soustředil na rodinné členy, častokrát byl i více přístupný dětskému publiku), s výjimkou Ženatý se závazky, který dva roky před Seinfeldem rozčeřil stojatou vodu nekontroverzních (pokud se zrovna nekonala "speciální" epizoda, kdy někdo ve famcomu propadl např. droze, ale i tak na konci epizody byl zachován status quo) rodinných sitcomů. Pak přišel Seinfeld. Sitcom o ničem, na což tuším v 5. sérii dokonce dojde, že ho Jerry s Georgem také zrealizují a natočí repliku po replice "pilot" (koukněte se na Pulp Fiction, pokud nevíte, co to znamená!). Přehoupl se žebříček hodnot, podobně jako v Die Hard z roku 1988 zde nejsou ústřední postavy nejhodnější, pijí, kouří, lžou (zde to často až hraničí s Hotýlkem Johna Cleese) a vůbec se chovají tak, jak by televizní vzory neměly. Prvních pár sérií se drží i observační stand-up výstupy, kdy Jerry komentuje na něco, "s čím přišel do styku", často propojeno s dějem epizody. Ostatní postavy jsou nápodobně okouzlující - tedy vyjma Kramera, na toho musím mít extra náladu, jeho pitvoření a lhaní a podvádění a při snaze napomenutí dělání "UÁÁÁ!" a strčení ruky před obličej mi přijde falešné a nebaví mě, jen ze začátku mě bavila jeho fyzická komika, kterak dokázal upadnout na spousty vtipných způsobů. Jerryho už jsem nakousnul, jsem s ním asi nejvíce sžitý, celkově je asi nejsympatičtější ze všech, což mu ale nebrání vyvádět sviňárny a odhazovat s každým dílem holku k vodě (na milion a jeden způsob - chlapské ruce, že nosí pořád stejné oblečení, že jí hrášky po jednom, že neochutná polévku, atd. atd. atd.) George je kapitolka sama o sobě - konstantní loser, ale klofnul pro mě nejsympatičtější holku (hned po Elaine) - Susan. I tak má své momenty, zejména co ho zaměstná George Steinbrenner. Elaine aka Julia Luis-Dreyfus je skutečně pastva pro mužské oči, člověk jí hned promine, že kupříkladu po zprávě, že je její přítel v nemocnici, si ještě koupí popcorn a jujyfruits. A jako v dnešní době mládeží koluje "Ledžendery" a "Ósam", tak i mnoho hlášek a památných slov se nezapsatelně vrylo do paměti diváků, ať už například "yada, yada" "NO SOUP FOR YOU" "Master of your domain" či jiné. Inu, 9 sérií je 9 sérií. V době psaní tohoto komentáře mám dokoukáno do S08E03 a nepřestává mě to překvapovat svou vtipností, i když zpětně zjišťuju, jak moc velký vliv to mělo na současné sitcomy (už jen ta obrovská plejáda herců, jen z Přátel se jich tam objevilo asi 5, každý nějak samostatně, nejlepší asi pan Hackles coby Kramer z fiktivního pilotu). Nebo že v epizodě Čínská Restaurace je ten číňan, co je obsluhuje stejnej člověk, co obsluhuje v The Big Bang Theory. A pak je tu ještě ten druhý Jerryho soused. Hello, Newman. () (méně) (více)
Galerie (115)
Zajímavosti (65)
- Jerry Seinfeld odmítl návrh televizní stanice NBC, která mu nabídla 110 millionů amerických dolarů za natočení 10. série. (MrPierc)
- V seriálu zazněla celá řada písní. V epizodě číslo 96 v 6. sérii a 177. epizodě v 9. sérii to byla skladba „Superman" Johna Williamse. ve 160. epizodě v 9. série s názvem„The Blood" zazněla "Manaña (Is Good Enough For Me)" od Jackie Davis. V epizodě číslo 149 „The Susie" v 8. séri zazněl hudební motiv ze seriálu The Greatest American Hero (od r. 1981) od Joeyho Scarburyho. V epizodě číslo 137 8. série s názvem „The Bizarro Jerry" a v epizodě 157 9. série „The Butter Shave" zazní „Morning Train (9 to 5)" od Sheena Eastona. V epizodě „The Slicer" s číslem 163 v 9. sérii zazní při legendárním tanci Elaine (Julia Louis-Dreyfus) „Slow Ride" od Foghata. Ve 131. díle „The Bottle Deposit" v 7. sérii, kdy George (Jason Alexander) hledá stopy o práci, kterou mu zadal jeho šéf Wilhelm (Richard Herd), Wilhelm odkazuje na píseň „Downtown" od Petuly Clark. V epizodě číslo 85 v 5. sérii "The Hamptons" zazní "Wouldn't It Be Nice" od The Beach Boys. V díle číslo 141 v 8. sérii zazní "Desperado" a také píseň "Witchy Woman" od Eagles. V epizodě "The Chronicle, Part 2" s číslem 178, která je součást 9. série, zazním skladba kapely Grren Day z alba Nimrod "Good Riddance (Time of Your Life)". Ve 150. epizodě 8. série s názvem "The Pothole" se objevuje skaldba "(Once, Twice) Three Times a Lady" od The Commodores. Hned ve třech dílech, a to ve 111. díle "The Engagement" v 7. sérii, 134. díle „The Invitations" rovněž v 7. sérii a 158. díle "The Voice" v 9. sérii, zazní skladba "Hello" Lionela Richieho. Ve 94. epizodě v 6. sérii s názvem "The Mom and Pop Store" je slyšet "Everybody's Talkin'" od Harryjp Nilssona. Elaine poprvé předvádí svůj tanec v 138. epizodě v 8. sérii "The Little Kicks" u "Shining Star" od Earth, Wind and Fire. V epizodě „The Bris" s číslem 138 v 8. sérii se objevuje hudební motiv z filmu Kmotr od Nina Rota. V 168. díle v 9. sérii s názvem „The Reverse Peephole" zazní „Mexican Radio" od SWall of Voodoo. Skladba "Pagliacci: Vesti la Giubba" od Ruggiera Leoncavalla je slyšet ve 4. sérii v 49. epizodě "The Opera". Úryvek z "The Barber of Seville" od Pierra Beaumarchaise je součástí 72. epizody "The Barber" v 5. sérii. V 31. epizodě 3. série "The Pez Dispenser" zazní „Piano Sonata No. 8 Op. 13 "Pathetique"" od Ludwiga van Beethovena, ve 113. epizodě 7. série s názvem „The Maestro" zase "La Donna e mobile" Giuseppa Verdiho. V epizodě číslo 140 v 8. sérii „The Fatigues" je slyšet skladba "Adagio for Strings", za kterou stojí Samuel Barber, Benjamin Britten a Igor Stravinsky. V 163. díle 9. série s názvem „The Slicer" zazní "In-A-Gadda-Da-Vida"od Iron Butterfly a součástí 178. epizody a 9. série je "Don't Stop 'Til You Get Enough" Michaela Jacksona. (MrPierc)
- Budova požiarnickej stanice, ktorú navštívi Kramer (Michael Richards), je tá istá, ktorú sme mohli vidieť ako sídlo filmových Krotiteľov duchov (1984). (mijec)
Související novinky
Zemřel herec Jerry Stiller
Ve věku 92 let dnes ve Spojených státech zemřel komediální herec Jerry Stiller. Zprávu na svém twitterovém účtu zveřejnil jeho syn, hollywoodský herec a režisér Ben Stiller. Podle příspěvku zemřel… (více)
Seriál je nadčasový díky dvojsmyslným narážkám, podrobnému zkoumání nesmyslů a noření se do hloubek absurdit při rozhovorech. Čtyři kamarádi, kteří se pravidelně navštěvují a řeší své malé/velké osobní problémy. Seriál není sprostý ani fekálně podřadný. Slušnost ale zároveň neomezila seriál pouze na nudná témata. Vystačí si s fantazií a náznaky. Řeší se zde všechno možné a přesto to není nijak průměrný seriál. Svojí lehkostí a grácií si získal mojí pozornost a musím po čase uznat, že to je nejlepší sitcom všech dob. Nikam se nežene, je příjemný a člověka naladí do správné pohody. Každý rozhovor, každý gag a každý díl je vypilovaný k dokonalosti. Dříve jsem ho sledoval v televizi s českým dabingem a byla to dobrá zábava, ale až v anglickém dabingu se dá ocenit Georgovo chrochtání, Kramerovo cvakání, Elenino comooon! a samozřejmě Jerryho pohodářský hlas. Jerry = gentleman, správňák, holkař a nejrozumnější z celé party. Má svoje typické rodiče, jako každý z nás, a roste z nich. Snaží se vše vyřešit v rukavičkách a s rozumem. Elaine = jediná žena v partě, ale dodává sexappeal a pohled emancipované ženy na mužské problémy. Dívá se na to zcela jinak, než by se koukal muž. Vnáší do party ženskost, smích a posměch hlavně mužským sexuálním frustracím či zbytečně nafouklým problémům. George = Malý, zapšklý a plný neuróz. Je to držgrešle a umíněný člověk, který je ochoten se porvat kvůli právu na párátka na jeho stole v restauraci. Jeho rodiče jsou kapitola sama pro sebe (neurotičtí jako on a ještě k tomu staří a ještě více naštvaní než on). Trpí tím, že je plešatý a snaží se ženy vždy nějak obelstít a na všem vydělat. Ač nemá rád svoje rodiče za to, že jsou hysteričtí a uřvaní, tak on je zcela stejný. Kramer = Pošuk odnaproti. Nemá základní společenské návyky a je výstředním doplňkem každé debaty. Nepracuje, všechno si od někoho pučuje a u Jerryho je častěji, než u sebe doma. Jeho nejlepším kamarádem je také pošťák Newman, kterého zase nesnáší Jerry. Je tu také mnoho vedlejších postav, které se často proplétají některými díly. Všechny čtyři postavy jsou vlastně typické vlastnosti jednoho jediného člověka, které se rozdělily do 4 postav, protože v každém z nás je něco z Jerryho, Elaine, George i Kramera. Miluju všechny postavy a všechny díly. Na každé epizodě je vidět hodně práce hlavně ve vyšperkovaných rozhovorech v různých situacích. Sála z toho pohoda, kterou jsem jinde nenašel a pokud ano, tak nevydržela během celého seriálu. Můj nejoblíbenější díl se jmenuje The Contest (S04E11). Bloopers (nepodařené záběry) ke každé sérii jsou krásným bonusem. Nechápu, že mi tak dlouho trvalo znovunalézt tento výtečný seriál plný obyčejných problémů s neobyčejnými lidmi a neobyčejnými řešeními situací. Takový seriál se už nikdy nenatočí, protože byl tvořen s láskou a je to poznat - sice to vyznívá lacině, ale myslím to vážně a je to na seriálu vidět. Dnes už seriály v sobě nemají takovou pohodu. Tento seriál je opravdu o ničem a ovšem - v tom je jeho síla i krása. Pouštět si ho budu pravidelně a proti němu mi mé oblíbený seriály vybledly (závistí). Hello, Newman! Yo Yo Ma! Stella! () (méně) (více)