Dva bratři

I když se jedná o film povýtce dětský, musím uznat, že mě Jean-Jacques Annaud nepřestává překvapovat. Jako by si své filmové příležitosti co nejvíce šetřil a současně se snažil každý svůj film natočit tak, aby absolutně v ničem nepřipomínal ty předchozí. Tak se po celkem konvenční, i když kvalitní komedii Hlavička stal autorem svého patrně nejlepšího (a to nejen v rámci jeho filmografie) filmu Jméno růže a také o nic horšího, silně experimentálního Boje o oheň, a teď dokazuje, že si poradí i s dětským divákem a s téměř už úplně profláknutým žánrem "zvířátkovského" rodinného filmu. Aspoň o ten kousínek výš ho určitě posunul. (10.01.2019)

Roztomilé? Tetelivé? Podbízivé? Pro nejmenší? Možná je se mnou něco špatně, ale já u toho teda dost trpěl. Předpokládám, i s ohledem na všechna ta upozornění na konci filmu, že veškeré scény byly opravdu simulované a se zvířaty bylo zacházeno při natáčení jako takovém dobře, ale stejně mi pohled na zápolícího tygra v řetězech nedělal fest dobře. A nebyla to jediná taková scéna, zvířata poměrně často působila cíleně vystresovaně. Ten film frustruje a nejsem si úplně jist, zda-li to dělá vždycky úplně vědomě a ze záměru tvůrců. Pokud ano, tak teda asi dobrá práce. Jenom těm dětem bych to asi úplně nedoporučil a to nejen z výše uvedených důvodů. Když pominu krev explicitně cákající na objektiv kamery, tak je i scénář esencí všeho, co na chování lidí vůči divokým zvířatům nemůžu vystát (cirkus incl.). Všichni do jednoho se až do poslední chvíle chovali jako naprosto sebestřední kreténi a to včetně toho malého smrada (sry, Freddie), co chtěl tygříka jako mazlika. Nepomáhají tomu ani herecké výkony, které dělají z postav karikatury a jenom zveličují demenci a ignorantství všech zúčastněných. Vizuálně i kamerou to vypadá jako takový postarší BBC dokument z ranku těch méně zajímavých, ale scény s tygry působí až obdivuhodně uvěřitelně ... a pak přijdou na scénu lidi a já mám zase chuť vraždit. Po skvělém a citlivém Medvědovi jsem čekal něco podobného, ale tygříci mi v tomto podání, při vší úctě k Annaudovi, tentokrát nesedli a tak celkově si nejsem jistý, pro koho to bylo vlastně vůbec určeno. (25.04.2023)

Řekl bych, že určitě jeden ze slabších filmů mého velmi oblíbeného režiséra, ale i tak se jedná o poctivý kus dobré filmařiny za čtyři hvězdičky. Annaud opět předvedl jak brilantně dokáže pracovat s kamerou a zvířecími "herci", které si musí zamilovat i ten největší cynik. Scénář je narozdíl od staršího a dosti podobného Annaudova filmu Medvědi, daleko průhlednější a více zaměřený na mladší diváky, i tak jsem mu to ale zase sežral i s navijákem :-) jako dobrodružný příběh pro celou rodinu můžu jen doporučit a milovníci zvířat si klidně můžou hodnocení ještě zvednout :-) (27.10.2008)

Velký respekt už jen za to, že zvířecí část příběhu je plně srozumitelná, aniž by nám mimo obraz pořád něco hučel do uší vlídný chaloupkovský vypravěč (bez kterého se prckové s přehledem obejdou – kluk to v příslušném věku hltal a každému na potkání vyprávěl; starší dcerce se zdál začátek „moc smutnej“, takže to asi nikdy celé neviděla, ale na nesrozumitelnost nebo nudu si taky nestěžovala). Druhý respekt za to, že patos zůstal na řetězu a nedosáhl absurdních výšin takového Spielbergova Válečného koně, i když by klidně mohl. Za plíživou antropomorfizaci tygříků (připisování lidských citů a motivací je paradoxně o to sugestivnější, že na sebe zvířátka nemluví lidskými hlasy ani za ně nikdo neříká, co si zrovna „myslí“) menší minus, ale jen menší, je to koneckonců především dětská bajka (s morálně značně spornými momenty, ale budiž, aspoň to děcka přiměje k přemýšlení. Trošku horší je to s všelijakými s prominutím genderovými a jinými kulturními stereotypy, na druhou stranu princ žijící ve stínu svého zesnulého otce není jen komická figurka, ale na dětský film překvapivě plasticky vykreslená postava… zkrátka za každou potenciální výhradou se hned vynoří nějaký chvályhodný moment.) Za naši rodinu lehce rezervované doporučení. (17.04.2016)

Tiger je pre mňa osobne kráľom zvierat, určite krajší a drsnejší ako lev. Každý film, v ktorom sa toto zviera mihne mi hneď príde zaujímavejší a J.J. Annaud im ho venoval celý. Natáčanie to určite nebolo jednoduché, ale výsledok stojí za to. Pre mnohých možno vypočítavý gýč, rozprávka pre deti, nudná báchorka so zvieratami...Pre mňa nádhera, v ktorej sú ľudia, tí vedľajší. Hlavnú úlohu hrajú tigre Ulma a Kulma. Ak by som mal vybrať naj scénu, tak na mňa najviac zapôsobila najviac tá, kde tigrica beží za nákladným autom a snaží sa prehryznúť laná, ktorými je v krabici spútané jedno z jej mláďat. G. Pearce si to s malými tigrami očividne užíval, to vás napadne hneď ako vidíte, že si strčí do úst cukrík, ktorý pred chvíľou olizoval tigrík. K filmu som sa dostal trochu neskoro, kvalita obrazu nič moc a aj preto by som bol vďačný za blueray. Rád by som si vychutnal tu prírodu vo vysokom rozlíšení a pestrých farbách. 90%. (12.11.2013)