Angel

Los Angeles... City of Angel. Pokud je Buffy pod nánosem hororu a mystiky příběhem o dospívání a seznamování se s bolestnou realitou světa, je její mladší bratříček seriálem o dospělosti (aby ne, když se titulní hrdina courá po světě od roku 1727) v rouše noirového hororu; story natolik tvrdou, zlou a nemilosrdnou, že ji nikdo nevystihl lépe než Jiří Pavlovský, když Angela označil za seriálovou obdobu vyhlazovacího tábora. Ani Buffy se s postavami nemazlila, ale v Angelovi hrdinové padají jak švestky, zadarmo nedostanou ani dárky k Vánocům, jejich okamžiky štěstí víc než co jiného připomínají chvilkovou opilost následovanou brutálním vystřízlivěním a vleklou kocovinou, pochybují, tápou, prohrávají, chybují a draze za to platí a bez ohledu na to, jak se cítíte připravení, vás duchovní otec příběhu Joss Whedon vždycky dokáže zasáhnout na citlivém místě. A vy jen sedíte a modlíte se, aby životem a nemrtvostí otřískaný drsňák Angel, napůl Ir, napůl démon - rozhodněte sami, co je horší - Doyle, andělská mrcha Cordelia, Wesley prodělávající upgrade z komického Anglána na tragického hrdinu, Harmony z vtipů o blondýnách a peroxidový trickster Spike vyvázli ze zápolení s ďáblovými advokáty Wolfram and Hart se zdravou kůží nebo aspoň při svém věčném tanci mezi dobrem a zlem nepřepadli na temnou stranu... a opakovaně vaše modlitby nebudou vyslyšeny, protože tak jako v jiných světech je tady jen máloco černé a bílé a dobro a zlo odlišuje účel, ne prostředky - a leckdy ani ten ne. Takže pro vyšší dobro kladní hrdinové zlikvidují božstvo, které mělo v plánu zavést na Zemi mír a blahobyt, ve výsledku víceméně řídí pobočku Pekla na Zemi, kterou je nepřekvapivě právnická firma, a snaží se všemi prostředky připravit na nadcházející Apokalypsu, tentokrát s velkým A. O.K., asi nikoho nepřekvapí, že Los Angeles je souzeno propadnout se do pekel, jenže jako vždy u Whedonových dítek nejde ani tak o to CO, jako JAK, a tady mě to JAK přimělo ve vyvrcholení seriálu nehybně sedět, zírat a zapomenout na občasné dřívější námitky a rozpaky. Jako vždy byla možná cesta důležitější než cíl, protože cílem bylo ukázat, že boj nikdy nekončí a zatracen je ten, kdo se vzdá. A jako vždy je všechna ta temnota opentlena vypilovanými dialogy a skvělým slovním humorem (u Spikeova monologu při přihlížení Angelovy záchraně dámy v nesnázích jsem dvakrát spadla z gauče). A jako vždy u každého svého dosavadního setkání s Whedonovou prací mi nezbývá než vřele doporučovat - ať už holdujete temným detektivkám a hororu, hraní s jazykem, hledání skrytých významů nebo se chcete "jen" dobře bavit. P.S. Nicméně je fér přiznat, že jedna věc mi na Andílkovi a jeho starší ségře pila krev víc, než se to kdy podařilo některým z hlavních hrdinů na jejich obětech, a to neustálé vstávání z mrtvých skoro každého ze zúčastněných, protože vstávali tak často, že z toho museli mít potíže s klouby. Já jsem v některých věcech beznadějně staromódní a zastávám názor, že když jednou někdo umře, měl by zůstat mrtvý. Vždyť takhle si repliku jedné z postav v Once more with feeling "hey, I've died twice," už může zazpívat skoro každý, kdo si v buffyversu třeba jenom smočil palec u nohy. (02.07.2010) (méně) (více)

(stopové prvky spoilerů) "Když se vzdálíš od přátel, tak stvůra v tobě vždycky vyhraje." Joss Whedon je démon, nebo minimálně prodal duši ďáblu. Protože jinak si nedovedu představit, že kolem jedné z nejnudnějších (alespoň pro mě, i když se musí nechat, že Angel potenciál prostě má) postav a pár dalších zbytečných a plochých figurek z Buffy dokázal stvořit další zábavný a především kvalitní seriál. Angel je opravdu zdařilý Spin-off, který svému předchůdci ostudu rozhodně nedělá. Ale nejedná se o pouhou kopii. Angel je jiný. Je mnohem temnější. Snoubí v sobě mnohem více žánrů (od hororu, přes temné noir detektivky až po komedii). Také jeho téma je jiné. Samozřejmě i tady je vyobrazen úděl a osamělost spasitele světa, ale není to tak markantní jako u Buffy. Angel je totiž o věčném boji se zlem, o vyšším dobru na úkor jednotlivce, o zlu v nás samých, kdy není vždy jasné, kdo je vlastně ten zlý a kdo ten hodný. Všechny postavy tak prakticky celou dobu přešlapují po tenké čáře, která odděluje dobro a zlo a ano, občas se stane, že některá zavrávorá a přešlápne na druhou stranu. Je to také dáno tím, že samotný Angel se prakticky celou dobu musí ohlížet přes rameno, aby jeho moderní doktor Jekyll neviděl svého Hydea. S tím je spojen velice propracovaný vývoj postav, který Whedonovi prostě jde a v Angelovi se některé jeho postavy svezou na horské dráze emocí, změn a zvratů. Z odpadlíků, které Sunnydale už nepotřebovalo, se tak stávají důležité a životné postavy. Z Cordy, sobecké a povrchní princezny, se stává inteligentní a uvědomělá žena, která je ochotná pro dobro obětovat úplně vše. Z Wesleyho, komické a nemotorné figurky, se pro změnu stane temný hrdina, jenž dělá ta nejtěžší rozhodnutí a vždy je musí udělat sám a nesmí brát ohledy na ostatní. Při tom všem si vypíjí svůj kalich hořkosti až do dna a je to právě on, kdo v celém seriálu odskáče nejvíce negativních emocí. Protože Angel je opravdu krutý seriál, který se nemazlí absolutně s ničím. Ani s divákem, ani se svými postavami. Divákovo očekávání je během seriálu napínáno na maximum, aby zas a znovu nebylo naplňováno. Krutým žertem například je, že jedna z titulních postav zemře hned zkraje celého seriálu. A samotné postavy? Celý seriál je jako Angelovo prokletí, které mu má za okamžik absolutního štěstí vzít duši. Seriál je úplně stejný. Za každou radostnou chvilku se zde platí a ano většinou je to krví. Nic není zadarmo. Nastávaly momenty, kdy už jsem si ani nepřál, aby Gunn, Fred a další prožili nějakou radostnou chvíli, protože jsem věděl, že za to přijde krutý trest. To vše je pointováno skvělými a zábavnými dialogy a zajímavými příběhy, kdy některé posouvají příběh dál mamutími kroky, jindy je v příběhu důležitá jediná větička, jediná změna ve vzorci chování, ale ve finále to vše zapadne a dává smysl. No a tím se dostávám k samotnému závěru. Déšt, těsná ulička za hotelem Hyperion, hlavní partneři a ty, diváku, se měj hezky, bylo to pět hezkých sezón, zbytek si domysli. Kruté, stejně jako celý seriál. P.S. Zpočátku mi trošku chybělo, že Angel nemá stejně jako Buffy v každé sérii hlavního záporáka, ale na druhou stranu se musí nechat, že souboj s právnickou firmou Wolfram and Hart je skvělý nápad. (20.03.2013) (méně) (více)