Vzpoura ve věznici Carandiru

Brazílske filmy vedia byť poriadne silné, čo je aj prípad Carandiru. Drsnosť, autenticita a bezútešnosť je v tomto prípade priamo úmerná prostrediu a prirodzenému naturelu ľudí, o ktorých tento film vypovedá. Babenco natočil sugestívnu drámu, ktorá ponúka jednotlivé osudy väzňov veľmi citlivo a zároveň bez príkras...Celkovému vyzneniu prospelo aj nehostiné prostredie Carandiru, žiadne umelé dekorácie a ateliéry. Herci sú rovnako civilný a len zvýrazňujú celkový dojem. Tento film nehodnotí, nemoralizuje, nie je prvoplánový ani popisný, udržiava si správny nadhľad a akoby dokumentaristický štýl, ktorý je maximálne účelný...Babenco odviedol kus dobrej roboty! (25.11.2010)

Film režiséra Hectora Babenca, jež byl za režii Polibku pavoučí ženy nominován na Oscara (a poražen Sydney Pollackem), si v české (video)distribuci vysloužil zavádějící název vybízející k dohadu, že hlavním tématem takřka dvouapůlhodinového snímku bude neblaze proslulý masakr vězňů. Vzpoura, zřejmě zažehnutá nesmyslnou potyčkou a přiživená rozvráceným vedením instituce, se sice odehraje až v poslední pětině filmu, avšak do příběhu strukturálně patří – je jakýmsi vyvrcholením dříve naznačeného, ne pouze zdobným přívěškem, za jaký ho označila část kritiky. Film vznikl podle knihy lékaře Dráuzia Varelly, který při své práci ve věznici v São Paulu vyprávěním vězňů sám naslouchal. Ohraničení filmového vyprávění lékařovým svědectvím však není příliš akcentováno a slouží spíše jako prvek autentizující takřka intimní příběhy odsouzených. Ornamentální barevnosti dosahuje film nejen díky „pečlivé stylizaci nepořádku“, ale též díky kameramanské práci Waltera Carvalha (dále Hlavní nádraží, Žluté mango). (16.08.2005)

Být ve vězení neni žádná sranda, ale každý jeho obyvatel si musí uvědomit, že na tom má svůj podíl. Tenhle film se víc než oné vzpouře z roku 1992 věnuje životním příběhům některých muklů, jejich osudu, tomu, jak se do basy vůbec dostali, kdo jsou ti, kdo na ně čeká venku a jak se chovají sami k sobě. Většina se stísněnmu prostředí dokáže přizpůsobit a vytvoří si takovou hodně zvláštní "rodinu". A to je to hlavní, čím se "Carandiru" zabývá. Proč se vězni vzbouřili mi z děje nebylo vůbec jasné - ano, ve věznici byl dvojnásobek lidí než byla její kapacita, podmínky mizerné, ale v důsledku vyznělo soužití jejích obyvatel skoro idylicky a děj vzhledem k jednotlivým životním příběhům docela povídkově. Není to ve výsledku vůbec marné, ale závěr pak vlastně nemá opodstatnění a náležitou naléhavost. Nic to ale nemění na tom, že jde o hodně zajímavý a zajímavě zpracovaný (kamera, hudba, střih) počin, který ani chvíli nenudí. (21.07.2007)

║Rozpočet BRL 12,000,000║Tržby USA $216,335║Tržby Celosvetovo $10,781,635║ Brazília takmer prevalcovala týmto filmom s väzenského prostredia, všetko čo som doteraz z tohto prostredia videl. Tak nadštandartne spracovaný film sa len tak nevidí a hlavne z takého neblahého, špinavého prostredia. Herecké obsadenie tu hrá tak, že každá postava z trošku väčším priestorom zapôsobí tak, že je ihneď zapamätateľná a tak vo filme nevzniká žiadny mišmaš a všetko čo nám dej ponúka moc pekne odsýpa a nič neprichádza na zmar. /90%/ ...pre mňa určite silnejší zážitok než ospevované Mesto Bohov (10.10.2008)

Kvalitná sonda do života väzňov v najväčšej väznici v Brazílii. Realita trčí z každého záberu, reálnejší bude už asi len pobyt v samotnej väznici. Film je popretkávaný zaujímavými minipríbehmi väzňov, ktorí svoje osudy rozprávajú novému doktorovi. Distribútor urobil s chybným prekladom dosť veľký podvod na divákoch, ktorí si myslia, že film je o vzbure. Tá zaberie iba posledných 15 min, ale stoja za to. Napriek tomu sa nudiť nebudete.80%. (11.02.2009)