Vzpoura ve věznici Carandiru

Film, který se velice těžko dá objektivně "ocejchovat". Na jednu stranu nám autoři představují vězně a jejich hrůzné činy, za které jsou odsouzeni a na stranu druhou diváka místy až vydírají, že to jsou přece lidské bytosti a nemělo by s nimi být tak zacházeno...A to je právě hlavní problém tohoto díla. Několikrát jsem se během sledování přistihl, že vlastně fandím tomu, koho bych měl nejspíš zavrhnout...Všichni lidmi jsme a i prostředí nápravy by takové asi nemělo být... Odpouštět je (prý) lidské...no nevím, nevím, kdyby někdo ublížil vědomě někomu z mých blízkých nebo nedej Bože, jestli bych byl schopný odpustit... (21.07.2008)

Ale kedže! Carandiru sa s Mestom bohov nedá merať. Dlho som sa nedokázal zbaviť pocitu, že pozerám propagandistický film, cieľom ktorého je osveta medzi nevzdelanými masami, náchylnými na zločin. Je jasné, že z človeka, ktorý sa narodil vo favele, vyrastie kriminálnik s väčšou pravdepodobnosťou, ako z dieťaťa z vilovej štvrte. Trojica zahalených väzňov s kapucňami na hlavách sleduje lekára až k vchodovej bráne. Nakoniec sa ho jeden z nich nečakane spýta: "Doktor a vrátite sa ešte?" Skrátka, s realitou to má len málo spoločné. Carandiru ukazuje väzenie ako miesto skutočnej prevýchovy, a to je skôr idealizácia. Nový lekár si získa dôveru väzňov, a tí sa mu ochotne spovedajú, s nadhľadom prehodnocujú svoje životy, dokážu prijať sebareflexiu atď. Na neuverenie veľa zrelosti, smútku a sentimentu... Tieto vylevy trvajú 1 h. 50 min. a potom príde vzbura, v ktorej padne za obeť vyše sto väzňov. Ak bolo zámerom tvorcov vytvoriť súcit s väzňami, tak išlo o veľmi priehľadný ťah. To podstatné bolo napokon aj tak dopovedané v záverečných titulkoch. (12.08.2011)

převážná část filmu je o tom jak se kdo dostal do věznice nebo jejich životě, až ke konci se začne film trochu zabývat životem v Carandiru a objeví se i pár zabití, ale rozhodně tady neni nějak drsně ukázaný jak to v takových vězeních vypadalo, až na pár výjmek je to celkem pohodička a trošku to nudí, někdy jsou ty příběhy sice zajímavý, ale jak to skončí tak to začne nudit, takže se to pořád pohybuje mezi průměrným a nadprůměrným filmem, naštěstí konec filmu je už drsnější a opoznání zajímavější, zvlášť když je to podle skutečný události a vyvádí film z šedi průměru, ale určitě se to dalo zpracovat líp. (26.03.2005)

Něco mi v tomto snímku chybí. Jeho vizuální pojetí mě chvílemi připomíná Město Bohů, ale jeho náplň je odlišná. Snaha ukázat skutečný svět a život ve vězení nám ve výsledku předkladá pár příběhů několika věznů a radikální ukončení nepokojů, které se opravdu policii nevyvedla. Vzpoura je pouze nakonci flmu asi 10 minut před koncem a vše před vzpourou je vyprávěním doktora, které postrádá "skutečnost". Doktor nám vypráví věci, které neviděl ani neslyšel a o kterých často nemohl vědět a to ubírá na věrohodnosti. Pohled doktora se snaží hledat klidný lidský pohled na vězně a jeho snaha varovat je před nemocí AIDS je nakonec jen jako podávání chleba člověku co umírá žízní. (07.06.2006)

Slovenský názov filmu, ktorý so slovíčkom vzbura trochu klame, je mierne zavádzajúci. Samotnej vzbure je venovaných posledných niekoľko minút. Jedná sa skôr o pohľad na život väzňov v nej. A je treba povedať, že tento pohľad je podaný veľmi autenticky, skoro až dokumentárne. Prekvapila ma celková situácia vo väznici a spôsob života väzňov, ktorý sa zdá byť (nerátajúc hygienické podmienky) celkom voľný. Zábery v dokumente Bus 174 z väzníc sú podstatne skľučujúcejšie. Záver je samozrejme drsný. (28.05.2012)