Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Musejí křičet, aby je někdo slyšel... Lékař Drauzio Varella je povolán do Carandiru, největší věznice v Brazílii, aby zde odstartoval program prevence a léčby nakažených virem HIV. V jedné z nejdrsnějších věznic světa ho šokují otřesné podmínky a nelidské zacházení s vězni. Atmosféra ve věznici by se dala krájet… V roce 1992 vypukla ve věznici Carandiru série nepokojů, které přerostly ve vzpouru, při níž přišlo o život 111 vězňů. Doktor Varella svůj pohled očitého svědka popsal v knize "Carandiru Station": napsal ji na popud pacienta, který se u něj léčil s rakovinou lymfatických uzlin. Tímto pacientem nebyl nikdo jiný než režisér Hector Babenco (Polibek pavoučí ženy, Hráči na vinici Páně), který se po svém uzdravení k režii vrátil právě filmovou adaptací Varellovy knihy. Snímek byl natočen ve skutečné věznici Carandiru předtím, než byla v roce 2002 zbourána a na jejím místě vznikl park. Dosud stojí jen blok č. 2, ze kterého se stalo muzeum. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (164)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Stát ve státě s vlastními pravidly. Film je silnou výpovědí o tom, co se v roce 1992 ve věznici stalo. Mohlo to být takhle, ale i nemuselo. Policie, Bůh a vězni vědí, co se skutečně odehrálo. Zemřelo 111 vězňů. V řadách policistů žádné ztráty nebyly. Měla jsem z toho dojem, že policie si tam šla vyloženě zastřílet. No co, vystřílíme pár aidsáků. Ty přece nikomu chybět nebudou. Věznice Carandiru byla v roce 2002 srovnána se zemí. Nebýt filmu, tak ani nevím, že se někde ve světě stalo něco podobného. Film je sice trošku delší, ale v tomto případě to bylo dobře. Režisér nám alespoň vylíčí celou situaci a co jí předcházelo. Odkryje nám jednotlivé příběhy vězňů a jejich osudy. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Vězeňské drama jako řemen, nejvíc se mi líbil lékař, ta postava byla ohromně sympatická.. Propletenec vztahů, násilí, drog, vražd je natočený moc pěkně, má syrovou i tísnivou atmosféru protkanou špínou a odpadky.. Má jediná výhrada k tomuto snímku je, že svádí a tak trochu manipuluje diváka, aby fandil vrahům a násilníkům a uvěřil, že jsou to správňáčtí chlapáci, které ke zločinu dohnala společnost.. ()

Reklama

oje 

všechny recenze uživatele

Dlouho je trend filmu formován záplavou flahsbackového vyprávění příběhů jednotlivých trestanců. To vcelku příjemně utíká a když se náhodou jeden z vykreslovaných osudů moc zajímavý nezdá, platí jistota, že hned za pár minut bude naservírovaný další a zase další. Postupem času se ale ze zajímavého vězeňského příběhu stává na úkor všeho filmového vlezlá agitace, která všemu přirozenému dost podkopává nohy. Kdyby brazilci ovládali CGI, polovina vězňů má na hlavě svatozář. Upjatý názor tak zbytečně kazí jinak celkem dobrý dojem. Alternativa: Celda 211 . ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Na některé filmy se jen těžko nasazují západní etická kritéria a filmové osudy věznice Carandiru v San Paulu jsou právě ten případ. Fyzické herectví, abnormálně autentická mizanscéna, syrový pletenec příběhů - téměř pikareskní barvitosti, neuvěřitelný svět, jihoamerická realita tolik odlišná od civilizovanosti evropského prostoru...umocněná navíc uměleckým rastrem pro latinskou Ameriku příznačného magického realismu, v jehož intencích jsou všechny události silně zveličené (násilník znásilnil 221 žen...), celá událost má víceméně mýtické parametry, všichni zločinci jsou nevinní a převyprávějí divákovi svou osobní místně i časově lokalizovanou pověst... Podobné filmy: Město bohů, Tropa de Elite, Ônibus 174 ()

jondzavid 

všechny recenze uživatele

Pôsobivá väzenská dráma zbavená akejkoľvek shawshankovskej poetiky, realistická a drsná - najmä záverečný masaker (aj keď mi vzdialene pripomenul trash beyond re-animator). Oproti Kiss of a Spider Woman (čo má Babenco s tými basami a transkami) je to väčší nárez a jediné negatívum je možno miestami zbytočne naťahované príliš popisné scény z predchádzajúceho života väzňov. Celkovo však výborný film, na ktorý sa nezabudne hneď na druhý deň. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (3)

  • Carandiru je natočený podle skutečných zážitků doktora Drauzio Varelly, který v 80. letech ve věznici pracoval. (Pesosek)
  • Snímek byl natočen ve skutečné věznici Carandiru předtím, než byla v roce 2002 zbourána a přeměněna v park. Ponechán byl jen blok č. 2, ze kterého se stalo muzeum. (Marek#33)

Reklama

Reklama