Případ Collini

Film má nevýhodu, že sa začína pomalým tempom a postupom času sa dramatizuje a stupňuje. Nejeden preto môže film po čase vypnúť, že ho nebaví. Ja som tiež asi prvých 30 minút pozeral jedným okom a počúval jedným uchom. Postupne som sa vžil do zápletky a bol zvedavý čo je za tým. Myslím si, že tento film isto stojí za pozretie. Kto má rád drámu, tak si príde na svoje. Zatiaľ som videl 6 filmov v ktorých hral Elyas M'Barek a ani jeden pod 3* som neohodnotil. (23.09.2020)

Hezky si to, parchanti, ošéfovali, jen co je pravda. Pochopitelně jsem nežila v bludu, že by se vše vyřešilo v Norimberku nebo změnou identity a pohodovým důchodem v Panamě, vlastně mnou zmítá podezření, že z početné skupiny skopčáků nácka vymýtit nelze, je to v nich a dědí se to stále. Sere je akorát, že se jim na to přišlo, že svět pochopil, že se na zvěrském počínání podílela a věděla o tom celá společnost a tak fintí pokání. Jakási prapodivná obdoba hluboko zakořeněného rasismu kupříkladu na Floridě nebo v jiných jižanských amerických státech. Z těch to taky nevytlučeš, je to jejich náboženství a výjimkám čest. Film byl sice o jiném zločinu, ale zmínit jsem to musela, protože vytvořit a odklepnout si regulérní zákon na vymydlený trestní rejstřík a spokojený život v Evropě, ba přímo v poválečném Německu pro každého takového zmetka? To je moc. Ty krávo! Čuměli jsme na to, jak vyoraní, protože tohle asi úplně nečekáš. Dává smysl, že se řada lidí postižených hrůzami té doby navždy odstěhovala mimo Evropu a odmítla se sem vrátit, byť jen na dovolenou. Měli recht. Společnost, která toto dopustila, ta se během dvaceti, třiceti, padesáti, osmdesáti let nezahojí. Pokřivená verbež, která se vykrystalizovala ve třicátých letech z národa spisovatelů, básníků, filosofů, s vyspělou kulturou a bohatou historií prorostla národem jako plevel, který stále bují a to je děsivé, stejně jako jejich pedantský pořádek v dokumentaci.Takže film je jednak velmi dobře natočený, zajímavý, téma by se dalo označit za šokující, Elyas má dobře našlápnuto už od lehkých komedií, tohle dal levou zadní a nemám chuť řešit, proč byl obsazen tak okatě zrovna on. Někomu je nutno předložit určité věci názorněji, jiný je chápe i bez toho, každopádně tady s tímto tahem nemám problém. A líbí se mi, že si německý film zastřílel do vlastních. Problém je stále aktuální a účel světí prostředky. Franco Nero, starý bard, jednoduchou roli neměl, ale dal to. Aspoň já mu to zbaštila i s navijákem. (24.09.2020)

Výborný hudobný podmaz. Veľmi tragický príbeh a zároveň smutné a šokujúce ako jeden zákon zlikvidoval zodpovednosť za činy najmä príslušníkov SS počas II. sv. vojny, a to vlastne iba preto, že nestihli všetci utiecť z Nemecka ako ich kumpáni. Natočené veľmi dobre. Žiadny zbytočný sentiment. Podstata bola zachytená veľmi dobre. (14.11.2022)

U tohoto snímku se opětně ukazuje, jak důležitá je práce ve střižně. Zde bohužel střihač nebyl dost ambiciózní a nechal režiséra se vyřádit. Případ Collini je bohužel po většinu času děsivě rozvláčný, stopáž by mohla být o dobrých 20 minut kratší a bylo by to naprosto akorát. Tím se celé to "drama" rozmělnilo do řídké nic neříkající filmové kaše a je to upřímně škoda, protože poselství filmu (viz vysvětlující douška před finálními titulkami) je silné. (20.11.2022)

Výborný film natočený podľa rovnomenného románu nemeckého spisovateľa Ferdinanda von Schiracha (Der Fall Collini). Dej sa prelína v troch časových líniách , súčasnosť, 80 roky a obdobie 2. svetovej vojny. V skutočnosti ide o fikciu aj keď takmer ku všetkým filmovým udalostiam je aj historický rozmer. Hlavnou nosnou ideou je prijatie tzv. Dreherovho zákona, podľa ktorého od 8.5.1960 boli po 15 rokoch premlčané všetky vojnové zločiny zahrnuteľné pod pojem zabitie  (EGOWiG z 24.5.1960). Týmto zákonom zostalo nepotrestaných mnoho vojnových zločinov a oslobodených voči, ktorým už bolo vedené trestné alebo súdne konanie. Takto unikli odplate za svoje hrozné činy a medzi nimi bola aj obeť vraždy z tohto filmu Hanz (Ján Baptista) Meyer. Z dôvodu vypršania premlčacej doby nebolo možné ich potrestať za to, čo spáchali počas druhej svetovej vojny. Obdobným filmom bol aj „Vzpomeň si“ z roku 2015 aj tu vojnoví zločinci, ktorí mučili a vraždili ľudí, mohli aj naďalej si žiť voj život bez obáv z následkov za svoje činy. Takže film nám rozpráva o troch trestných činoch, o vražde Jana Baptistu Mayera, o jeho vražde nevinných civilných obyvateľov v Montecalini v talianskom Toskánsku z júna 1944 a v neposlednom rade o desivom trestnom čine právnom z roku 1968 v NSR, ktorým sa všetci doposiaľ nepotrestaní vojnoví zločinci stali beztrestní.  „Prípad Collini“ je veľmi príjemným filmom a je príkladom, ako pri úcte k svojej krajine, jej rešpektovaní aj čiernych stránok histórie sa dajú uznať dejinné chyby, uznanie spáchaných zločinov aj keď bez ospravedlnenia. (10.06.2021)