Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Daniel BellHrají:
Pernilla Allwin, Bertil Guve, Börje Ahlstedt, Harriet Andersson, Mats Bergman, Gunnar Björnstrand, Allan Edwall, Stina Ekblad, Ewa Fröling, Erland Josephson (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Velkorysý tříhodinový projekt (v televizní verzi pětihodinový) realizoval Bergman ve své vlasti po několikaletém exilovém pobytu v Německu, kam se uchýlil na protest vůči skandální daňové aféře. Rozsáhlá rodinná měšťanská freska z počátku našeho století se očividně zrodila z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, i když těžil i z bohaté dětské fantazie. Ačkoli tento film zamýšlel jako poslední filmové dílo, své rozhodnutí od té doby už několikrát porušil. Přesto jej lze považovat za umělecky vrcholné dovršení jeho filmařské dráhy. Film představuje antologii Bergmanova díla, jež v souhrnu nabylo mocné pozitivní energie. Starý mistr překvapivě prosvětlil své celoživotní chmury a pohlédl na lidskou bídu a utrpení s vyrovnaností a úsměvem, který v jeho filmu umí vykouzlit šarmantní babička Ekdahlová. Nejroztodivnější lidské osudy členů Ekdahlova klanu - viděny dětskýma očima citlivého Alexandra - jsou ztlumeny, humorizovány nebo zaplašeny čarodějnými kouzly židovského starožitníka Izáka. Problémy lidské existence, které v někdejších Bergmanových filmech navozovaly tragickou tóninu nebo vedly ke skepsi či deziluzi, jsou v tomto filmu moudře odsouvány do pozadí sub specie aeternitatis. Finální rodinná oslava, kde se všichni radují ze života a z dobra zvítězivšího nad zlem, je téměř pohádkově idylická a zazní jako hymnická oslava všelidské pospolitosti a lásky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (189)
Nie svet podobenstiev, alegórií a intelektuálneho oparu zo zahmlených zmyslov, ale realistická epická sága rodiny Ekdahlovcov s oparom autobiografickým a až teraz s prídavkom priamočiarych surreálnych motívov a fantastiky. Boh prehovoril a tento zostrih by mohol byť božou tvárou, tak nadľudsky je dokonalý. Kukám, že existuje 5- hodinová tv verzia. Absolútne ma neláka, a šípim, že by som ju ani neuniesla, pritom vôbec Bergmana neupodozrievam z nezáživnosti, hej, len ako píšem, tomuto zostrihu nič nechýba a holt si nepredstavím, čo viac mi môže ponúknuť ten druhý..... Každé slovo má zmysel, každý pohľad či výraz tváre, každý obraz. Je jedno, koľko priestoru venuje tej-ktorej postave, každý moment zúžitkuje a majstrovsky vystihne charakter, otvára nám dvere do „malého ekdahlovského sveta“, vieme o nich všetko potrebné, až v tom našom ožívajú. Áno, to, čo Bergman podáva, je tak kus úprimného, zdravo ironického, nevypočítateľného života... života i ako miesta, kde prebývajú všemožné masky, a my sa s tým proste musíme zmieriť. Bergmanova láska k divadlu a osobná viera z Fanny a Alexandra priam prýšti. Všimla som si nejaké výčitky k záverečnej polhodine, podľa mňa vynikajúca. A záver, ten ma naplnil. Nechýba realistické vytriezvenie, ale všetko je bezvýznamné, i samo poznanie skutočnosti, jediné, čo je relevantné a čo dáva zmysel, je PRÍTOMNOSŤ. Po prvej tretine, kedy som sa s rodokmeňom a prostredím musela zžiť, už zážitok iba mohutnel a mohutnel a... Opojenie z detailov, dialógov a atmosféry prekvitá do rozpuku až pri druhej projekcii. A po druhej projekcii viem, že bude nasledovať trojka a teším sa ako malá, ako sa zamknem v izbe a s Bergmanom to opäť roztočíme:). Takto ja nazývam tvorivé a umelecké majstrovstvo. Veľkolepé zavŕšenie veľkej dvojice Bergman-Nykvist. ()
Bergman má neuvěřitelný dar na to, jak si pohrát se smrtí. Tady působí spíš pohádkové než děsivě, a to především kvůli přítomnosti dvou zklidňujících postav, babičky a strýčka Izáka. Já bych osobně z názvu Fanny úplně vypustila, protože pro film není nijak důležitá. Hlavní roli hraje Alexander a s klidným srdcem můžu říct, že zejména Alexandrovy oči. V nich se odvíjí celý příběh, místy veselý a místy děsivý. Stačí se dívat do toho páru za všech okolností vzdorujících očích a víte, jak se cítí mimořádně nadané dítě, které se dospělým nechce a nemůže podvolit. Jestli Bůh je, nakopal bych ho do prdele. ()
Vidět Bergmana na plátně, jedno z mých velkých přání. Konečně se mi poštěstilo a mohu si odškrtnout další položku ze seznamu. Při závěrečných titulcích jsem sledoval osazenstvo kina a říkal si, jestli ostatní zhlédli alespoň zčásti to samé, co já. Ingmar Bergman zažil vskutku podivuhodný život, soudím podle autobiografie Laterna magica, kde Bergman velmi vtipně, neotřele, trefně a sebeironicky popisuje své dětství a následný "těžký život umělce". Jak píše berg.12, i já jsem měl podobný pocit. Jen s tím rozdílem, že listuji právě Mistrovou autobiografií. Nemá smysl se podrobněji rozepisovat, vše podstatné je již řečeno v komentářích ostatních uživatelů. Takže jen dodám - geniální shrnutí Mistrovy kariéry a poslední velká spolupráce dvojice Bergman-Nykvist. ()
DVD s tímto filmem jsem měla na stole asi 2 měsíce, než jsem se odhodlala obětovat mu tři hodiny svého času. Nelituji. Děj ve filmu je plynulý a nenásilný a přitom ne zdlouhavý, je zkrátka jako splav, na který se dokážete dívat i několik hodin a přitom vám na mysl vyvstanou klidné obrazy z vašeho dětství. Ve filmu není nic, co by urazilo, nic navíc, ani tam nic nechybí, přesto se k němu ve vzpomínkách nebudu vracet často, neboť naopak neobsahoval nic, co by mě vytrhlo a nedalo mi spát. ()
Dětskýma očima jeden z nejkrutějších filmů. Jestli mi tady distributor tvrdí něco o režisérově vrcholné pozitivní energii a humorizování lidských osudů, musím ho nařknout že snad u sledování filmu poslouchal vánoční koledy a nahříval griotku. Jediným tématem je smrt, na kterou různé charaktery nahlížejí odlišně. Její frustrativnost je pohledem dětí vystupňována do všudypřítomného strachu z neznáma. A k tomuto hledisku mě myslím opravňuje sám titul filmu. Zrodila-li se tahle "freska" opravdu z Bergmanových autobiografických vzpomínek na dětství, vidím pak spojení fantazie a depresivnosti jako přirozený pocit. Vysoké hodnocení si autor zasluhuje právem, nikoliv však za nelidský syžet, ale za umění jej nemilosrdně lidsky vyjevit. ()
Galerie (107)
Photo © Svensk Filmindustri (SF)
Zajímavosti (15)
- Tento film ohlásil Ingmar Bergman jako svůj poslední celovečerní snímek. Dále režíroval už jen pro televizi a divadlo. (Pavlínka9)
- Ingmar Bergman natočil více než 24 hodin materiálu. (PSJR)
- První koncept scénáře vypracoval Ingmar Bergman již v roce 1979 a měl více než tisíc rukou psaných stran. (Kulmon)
Reklama