Scooby-Doo na stopě

Hanna-Barberovský tv kreslený seriál, zábavný, vtipný, jednotlivé díly opakují podobnou formulku, ale to je u Colomba taky. Mnohem lepší než pozdější série, ve kterých jsou hrdinové malí a kýčovitě nakreslení (podobně jako paskvil Tom and Jerry Kids). Prostě - tohle je ta původní klasika, která stojí za zhlédnutí. (07.01.2006)

Moje nejoblíbenější série ze všech Scoobyů. Je to originál a i když tento celý seriál (i frančíza) má okatý konec, že ti duchové jsou převlečení zloději, i když je to šablonovité, tak se mi to líbilo. Sice se mi obvykle nelíbí ten typ kresby u lidí - jakože realistický - ale líbily se mi hlavně ty různé zvuky při scénách (u spadnutí, či sklouznutí). A právě zvuky a ty honičky se mi nejvíc líbilo na tomto seriálu (17.09.2015)

Nedávno jsem viděl několik dílů a většinu z nich jsem ani nedokázal dokoukat do konce. Nevím, jestli tohle měl být pořad pro nějaký pečovatelský ústav pro retardované, ale větší myšlenku a lepší zápletku má i Teletubbies. Všechny díly jsou naprosto stejné s jediným rozdílem, že někdy chytá hrdiny Yetti, jindy Drákula nebo některé z tisíců monster, které jsou buď úplně převzaté z jiných filmů, nebo vzešly spojením několika. Oni hlavní "hrdinové" jsou velice nesympatičtí, ale toho užvaněného psa s IQ tykve jsem doslova nesnášel. Vysoké hodnocení přikládám za vinu tomu, že většina lidí hodnotí jen z nostalgie a vzpomíná, kdy se jako šestiletí dívali na seriál na německých stanicích. Jednu * dávám za pár odkazů na horory, které aspoň trochu pobavily. (10.04.2010)

Seriál, který odstartoval život mé nejoblíbenější animované postavy. Celá parta a její řešení záhad mě už jako malého uchvátilo a od té doby jsem začal sledovat téměř vše kde se Scooby a jeho parta objevili. Po xxx letech jsem si dal celý seriál znovu a stále je to pro mě nenáročná zábava na pobavení. (13.11.2023)

I dnes se rád někdy ráno podívám. Je to taková americká obdoba rychlých šípů. Akorát víc "pokleslá". Přiznejme si to: strašidla a hra s nadpřirozeným tajemnem je zábavnější než suché ideály sokolství pozůstalé z dob první republiky. [(Sokolové ale možná neznali obludnou tvář kapitalismu, a proto orientace na harmonizující ideál antické dvojdomosti duše a těla.) To je vtip. hehe] Zajímavá otázka ale je: Je možné vnímat integraci mysteriózního prvku do reálně pojatého světa jako pokus o vytvoření novodobé mytologie? (To se týká hlavně USA a jejich specifického kulturního a historického vývoje.) Není také od věci připomenout, že vznikla řada děl, kde vystupují postavy z cartoonů jako reálně existující postavy. Jejich vystupování v jiném než v původním kontextu jen mimeticky utvrzuje jejich "reálný", ne-fikční charakter. Říkáte postoderna? No, možná, možná je v tom ale něco víc. A to od doby, kdy Warhole vystoupil s těmi svými ohavnými obrazy a upozornil na integraci novodobých prvků (výrobků/zboží) na taková místa kulturní paměti, kde bychom je my možná nečekali. (14.01.2009)