Tom a Jerry

Už jako malý jsem absolutně nechápal, co všechny na tomhle fascinuje potažmo baví a nebyl mi seriál moc po chuti. To se doteď vůbec nezměnilo, co jsem ho kdysi namátkou zahlídl po několika letech znovu a uvědomil si proč. Mám rád nadsázku a vím, že není třeba všechno brát vážně, ale zde si nemůžu pomoci. O to hůř, že je Tom a Jerry určen pro malé děti, kterým krásně servíruje násilí, vzájemnou rivalitu, šikanu, dělání sviňáren a další věci... Forma je pohádková a přitom ve své podstatě pěkně zvrácená. Svým dětem, bych nerad něco takového chtěl pouštět. Zbytečná samoúčelnost... (07.03.2014)

Nejbrutálnější seriál všech dob. Proti Jerrymu je Barbar Conan mlíčňák s plácačkou na mouchy. Absolutně nevýchovné a nevhodné pro malé děti. Typické pro USA, násilí - s tím nemají problém, uřezané a umlácené hlavy, upálení, rozčtvrcení, potoky krve, ale jakmile by tam mělo být vidět byť jen jedno prso, už je to skandál a je to samozřejmě pohoršující pro ty prudérní pánbíčkáře a nejraději by za to zavírali do kriminálu. Jako kdyby malé dítě nikdy nevidělo prsa. Z jejich myšlení a uvažování je mi na blití. Co ta církev dokázala z lidí na celém světě udělat za idioty!!! A všichni se potom diví, kde se v lidech bere tolik agresivity, počínaje dětmi. Tak tímto to začíná už v útlém věku. (04.10.2011)

Ani nevím, proč vždycky Jerry na Toma vyzrál a ten musel odejít s prázdnou. Jako animovaný seriál je Tom a Jerry velikánem. Vždycky jsem byl fanda Toma a i zůstanu. Originalita každého dílu občas dovádí člověka k k myšlence, jestli je to fact snad jediný dokonalý seriál, bez chyb co se kdy natočil. 98% (20.05.2007)

Pro mě byly americké příběhy o svárech mezi kočkou a myší vždy cosi magického, co na staré Tesle vypadalo zvláštně blyštivě, exoticky a sympaticky. Něco ztřeštěného a drastického, co československá televize nikdy nenabídla ani nabídnout nemohla. Díky nedokonalé rušičce se nám dařilo docela solidně chytat západoněmecké stanice a tak mám u Toma a Jerryho asociaci ne na vlezlou písničku Haničky Zagorové, ale na luxusní schlager Vielen Dank für die Blumen, vielen Dank wie lieb von dir! Ale dost už o té nostalgii. Čím je vlastně tento animovaný seriál tak zajímavý? Ptám se tím spíš, že jsem nedávno viděl nové epizody a ty mi přišly s prominutím idiotské, příšerné. (Vintage styl prvních epizod je prostě nenapodobitelný, ale i příběhy jsou lepší, vtipnější a srdečnější. Nový Tom s Jerrym, jsou hektičtí hyperaktivní kokoti, kteří nemají co nabídnout.) Budu dál říkat jen "staré epizody", abych byl srozumitelnější. Tyto staré epizody nabízely až nekonvenční humor. Dělaly si bžundu z černochů, byly propagátorem komerčního životního stylu, utahovaly si z žebráků. Jako typickému socialistickému pionýrovi mi to přišlo tuze legrační, ale tomu hustému mezi řádky jsem stejně nerozuměl. Žasl jsem pouze nad výtvarným pojetím stavu, kdy kocour doslova vyletěl z kůže, kdy proběhl cihlovou zdí a zanechal po sobě čistý řez své siluety, kdy zbělal leknutím, kdy sebe praštil litinovou pánví a dokonale zdeformoval její dno dle tvaru svého obličeje, kdy sebou nechal procházet elektrický proud, zbytečně poštval na sebe agresivního buldoka apod. To bylo cosi nevídaného, nabízelo to násilí ve své nejčistší formě a hlavně to dětem ukazovalo, že malý nemusí být nikdy slabý. Vyložili vlastně klasický motiv Davida a Goliáše po svém a v podobě legračních postaviček, a za přítomnosti gejzíru nápadů a gagů, dali tak vzniknout moderní pohádkové legendě. Vždycky jsem měl za to, že je autorem paní Hanna Barbera, která později vystřílela formu na Bugs Bunnym a stovkách dalších postaviček včetně té rodiny z pravěku nebo mluvícího medvídka z parku Yellowstone, ale tady vidím, že jsou to dva chlapi, William Hanna a Joseph Barbera, no tak to mi potom dává vše víc smysl. Tom a Jerry se patrně po smrti tvůrců dostali do rukou nějakých bláznů, kteří vzali jenom jejich nevraživost a dovedli příběhy do trapného konce. Vše ostatní, co mezi těma dvěma bylo, je pryč a zbyla jen nostalgie a vzpomínky na nohy tlusté černošky tetelící se nervózně na vratké štokrli. To byl Tom a Jerry, kámoši jak hrom. (15.04.2014)

Opět takové to zachvění na srdíčku, když slyším úvodní znělku z Toma a Jerryho. Tady na tom seriálu jsou opravdu hodně znát nostalgické důvody, které jsou u mně velké, jelikož jsem jako malá holka Toma a Jerryho přímo zbožňovala a rodiče mně nemohli odtrhnout od televize. Takže tohle je velký podklad pro mé hodnocení seriálu a ostatní už nějak nepozoruji, musela bych se stydět, kdybych nedala plný počet hvězdiček. Navíc se mi seriál stále líbí, sice už ne tolik, jako dříve, ale stále líbí a občas se na něj jen tak pro zábavu ráda s někým, kdo ho má rád také, podívám. (12.11.2013)