Tom a Jerry

Kultovní animovaný seriál, který je nadčasový. Koukám že vznikal roku 1940 a drží se skoro do dnes. I když v roce 2013 o něm není tak slyšet. Při mém vyrůstání nejelo na kazetě snad nic jiného než tahle dvojka. Neškodný, škodný seriál pro děti, ale když se na to koukám dnes, nejde jen o nostalgii, ona je to furt krása. A taky mi konečně dochází že je Jerry sráč a Toma je mi vážně líto. (28.03.2013)

Vždycky, od doby, kdy si pamatuju jsem čekal, kdy konečně Tom vyhraje. Aspoň jednou. Třeba jen trošku, ale nikdy se to nestalo. Ale i přesto jsem si užíval každej díl, kterej jsem viděl. A co je důležitější. Je jedno, na jakým kanálu to dávají, protože se tu skoro nemluví a proot ani nepotřebujete znát cizí jazyk, když se na to chcete podívat. Tom a Jerry jsou prostě klasika. Tom a Jerry jdou, k nám teď s náladou. Hurá! Tahle bitva trpaslíka s obrem neskončí se ve zlém, ale v dobrém a kámoši jak hrom jsou Jerry a Tom! (16.02.2006)

Jako malé dítě jsem měl komplet všechny díly na VHS a ještě dnes jsem schopný přesně říkat, co se bude dít v jakýkoli moment jakéhokoli dílu. Protihitlerovské gesto v hned prvním díle je samozřejmě pro dospělé a to hlavně proto, že tenhle seriál byl původně určený pouze pro dospělé a předcházel filmům v kině. Dnes je to zlatý fond zábavy a perfektních vtipů v podání většinou pouze dvojice aktérů. 100% (22.06.2016)

Opět takové to zachvění na srdíčku, když slyším úvodní znělku z Toma a Jerryho. Tady na tom seriálu jsou opravdu hodně znát nostalgické důvody, které jsou u mně velké, jelikož jsem jako malá holka Toma a Jerryho přímo zbožňovala a rodiče mně nemohli odtrhnout od televize. Takže tohle je velký podklad pro mé hodnocení seriálu a ostatní už nějak nepozoruji, musela bych se stydět, kdybych nedala plný počet hvězdiček. Navíc se mi seriál stále líbí, sice už ne tolik, jako dříve, ale stále líbí a občas se na něj jen tak pro zábavu ráda s někým, kdo ho má rád také, podívám. (12.11.2013)

Tento animák spolu s tým mig mig pštrosom či čo to je (každý vie o čom hovorím) sú tie najparádnejšie z obdobia keď som ešte po stojačky pod postelou behal. Keď na to natrafím teraz, viem, že stále tam niečo s toho decka vo mne je. Inak ako malý som mal kocúra na chlp presne takého ako Tom, ale tomu perskému lenivcovi by mohlo okolo hlavi pobehovať tisíc myší a nepohol by sa ani o centimeter :-). (16.10.2008)