Cesta do neznáma

Jeden z kultovních seriálů 90. let. Pamatuju si ho z roku 1998, kdy jsme ho s bráchou hltali a vlatně díky němu zbožňuji ve sci-fi paralelní reality. Dlouho jsem potom sháněl zbývající série a a nakonec se povedlo. No a jak hodnotit? Nejlíp po sériích. 1. řada - 100%. Absolutní bomba. Génius Quinn, obyčejná holka Wade, hašteřivý, geniální a občas prakticky nepoužitelný profesor Arturo a černošský ex-zpěvák se selským rozumem Rembrandt vytvořili skvělý tým a tvůrci vytvořili skvělé paralelní světy. Řešili se problémy typu vláda žen nad muži, nedostatek antibiotik, hipísácký svět, nebo kontrola populace. Akce byla spíše za odměnu a občas a celkově paráda. 2. řada - 90%. Stále stejná sestava, stále fantastické díly (mafiánský svět, svět zakázaných technologií, vyhynulí muž nebo svět ovládaný mladými), občas ale i béčkové. Jinak ale stále super. 3. řada - 50%. Obrovský propad a SPOILER: V půlce hodně trapně a lamersky umírá Arturo a už to není ono KONEC SPOILERU. Tahle řada začala vykrádat ve velkém různé filmy, objeví se např. Oheň, Noční můra v Elm Street, Mad Max, Chvění a místo inteligentních námětů jsou tu najednou androidi, druidi, Jack Rozparovač, zombie, mostra atd... Silně béčková řad. 4. řada - 70%. SPOILER: Přicházíme o Wade, objevuje se Quinnův bratr Colin KONEC SPOILERU. Obyčejné díly jsou trošku kvalitnější i když na první dvě série to nemá, ale navíc se seriálem táhne hodně slušná dějová linka boje s Kromaggy, která má šmrnc a pozvedeá seriál výše. Také je to o dost více akční. 5. řada - 40%- SPOILER: Přicházíme i o Quinna - hlavního hrdinu a Rembrandt se třemi "nováčky" to prostě neutáhnou. KONEC SPOILERU. Příběhy mě přestávají bavit, některé jsou vyloženě na odpad, sice pár fajn dílů se najde i tady... ale celkově je to slabé. No a ve finále přichází největší prasárna - děj není ukončený!!! Celkově? Fajn seriál, který ale šíleně rychle upadal. (19.12.2007)

Hodnocení se vztahuje pouze na epizody ve kterých se vyskytuje většina původních hlavních postav. Např. 5. série je naprostá ubohost, tu jsem dokonce ani nedodíval, prostě to nešlo. Nerad bych tak dobrému seriálu kazil hodnocení kvůli posledním řadám, jestli se někdy dokopu k dodívání celého seriálu, tak nejspíš upravím hodnocení. Jak už jsem psal u pilotu, Wade je roztomilá, Profesor Arturo je bedna, Rembrandt je šoumen a Quinn je prostě Quinn. Zbytek postav, které následovali, byl pouze odpad. (22.03.2012)

Budu se opakovat, první tři série OK, další solidní nesmysl. Od momentu kdy skupinu opustí John Rhys-Davies a příjde Meggie (Kari Wuhrer) jde to do kopru. Příběhy v prvních třech sériích jsou do velké míry ještě reálné, ale postupně je každá další solidní fantasmagorie. Protože jde pouze o epizodní seriál hodnotím tedy jen první tři série! Po dokoukání všech pěti se vůbec nic nezměnilo. Poslední dvě série jsou jako pěst na oko a tvůrci si toho byli setsakra vědomi, což lze poznat z neustálých odkazů na původní sestavu. Odchodem Aruta seriál začal upadat, nahrazením Vade Meggie se ze seriálu stala skoro nekoukatelná záležitost a odchodem Quina a příchodem Malloryho a nejotravnější postavy seriálu Diany jsem ze seriálu udělal pouze zvukové pozadí při práci. Takže co se týče postav je to jasné ale dějově mě ten seriál přestal bavit v momentě kdy se Quin dozvěděl, že je adoptovaný a jeho rodiče jsou vlastně z jiného světa. Od tohoto momentu se z prakticky epizodního seriálu stává seriál se silnější linkou v pozadí což mu neuvěřitelně uškodilo, protože logika jednotlivých epizod šla k nule. Korunu tomu nasadil neukončený závěr seriálu. Škoda je to jeden z těch které začali dobře ale dopadlo to hrozně. (26.07.2015)

Ačkoli je existence paralelních světů jen čirá fikce nebo zatím nepotvrzená teorie, jsou Sliders opravdu zajímavým sci-fi seriálem, který si své místo mezi těmi nej počiny z devadesátých let zaslouží. Když se podíváte na dění jednotlivých epizod blíže, zjistíte, že ukazují to, co by se snadno mohlo stát, kdyby se v naší realitě změnila nějaká drobnost, událost, prostě cokoli. Čímž by ale nikomu nepřišlo zvláštní, že daná věc je ve skutečnosti něčím jiná, protože bychom ji považovali za samozřejmou. Klouzači tedy neustále ukazují řadu nesamozřejmých věcí, díky čemuž si udržují ono kouzlo, mrazení v zádech a to nutkání vidět další epizodu. První dvě série jsou ty nejlepší vůbec, třetí oplývá parádní výpravou a přísným odlišením každého dílu, čtvrtá se vrací spíše ke kořenům seriálu. Pátá je už sice slabší, ale vyvažuje to další nálož zajímavých zápletek a možností, jak různě experimenty s klouzáním a paralelními světy využít. Jedno přitom mají všechny řady společné, každá jsou trochu jiná, drží si nosnou dějovou linku, nechybí jim určitá hloubka charakteru postav a disponují pěknými vizuálními efekty. Nejlepší na celém seriálu je to, jak jsou vždycky všichni paf, když nevěřícně zírají na otevření vortexu a skluz hlavních postav. Rozhodně počin, k němuž se budu vždy po čase vracet, nikdy se mi totiž neokouká. (25.11.2015)

V TEXTU SE NACHÁZÍ SPOILER: Tak abych se přiznal, tenhle seriál jsem opravdu miloval. Cestování do paralelních pomocí podivného přístroje a následného hledání cesty zpět domů nabízí velice slibný potenciál a tvůrci jej naplno využili. Seriál nenudil, byť se díly zakládaly na podobné koncepci, protože stejně rychle jako se střídaly jednotlivé vesmíry se střídali i žánry, jednou jsme měli co dočinění s hororem, ve kterém se obyvatele proměnili vlivem prášků na hubnutí v zombie (i když ještě děsivější byl díl s vládci snů) a příště jsme se setkali s promyšlenou detektivkou, při níž byl omylem zatčen jiný návštěvník místo pravého pachatele, obyvatele vesmíru do kterého naši hrdinové právě dorazili, jenž sice nosil stejný obličej, ale jednalo se o naprosto jinou osobu. Jediné co mi jednou na seriálu vadilo bylo poněkud přehnané navrácení se zpět, když se totiž parta hlavních postav konečně dostala zpět do svých domovů, objevila se na časovači (vždy po přeletu do nového paralelního vesmíru ukázal časovač za jak dlouho se vytvoří hyperprostorová brána mezi světy) velice krátká doba, jenž neumožňovala prozkoumání této reality, když se tak vědec v podání Jerryho O'Connella zastaví před brankou svého domu a chce vkročit za svou rodinou, branka nezavrže, bohužel neúprosný časový limit uplyne a on tak musí pokračovat v "hledání" my se však nepřeneseme s ním, ale sledujeme opraváře, který si odnáší hotovost za promazání a opravení právě toho osudového vchodu. (13.01.2006)