Odpočívej v pokoji

1. série: Seriál o jedné pošahané rodince, která vlastní pohřební ústav. Tedy nejsou tak pošahaní, jsou to normální lidé, ale občas jsou pošahaní. :-D A lidi kolem nich ještě víc. :-D Ale je to povedený seriál, který mapuje život této rodinky. Matka Ruth se musí vyrovnat se smrtí manžela a zažívá různé románky. Syn David je gay a to mu dost komplikuje život. Syn Nate zase začne randit s Brendou, která je trochu šáhlá, ale její nemocnej bratr ještě víc. A nakonec Claire, která má jiné zájmy než holky v jejím věku a zrovna se zamiluje do Gabea, který je na tom špatně. Hned od začátku mě nejvíce zaujal herecký výkon Michaela C. Halla, který svou postavu hraje dokonale. Jediné co mě na seriálu trochu mrzí, že z Davida udělali homosexuála a musíme se tak dívat na scény, ve který se muži líbají a to je dost odporné. 2. série: Navazuje na první sérii, nese se ve stejném duchu. Řeší se hlavně vztahy jednotlivců rodiny Fisherových, ale potěší i vedlejší linka Rica. Hlavní psychouš seriálu Billy se vyléčí a jeho roli přebírá Brenda, která se mi od začátku nezdála vhodná partnerka pro Natea. Ale to co bude provádět v této sérii je opravdu hnusné. Mrzí mě odchod Gabea Dimase, jeho postava byla zajímavá. Závěr je trošku emotivní, možná dojde ke smrti hlavní postavy. Začátek 3. série: se mi nelíbila, nevíme, jestli je dotyčná hlavní postava seriálu mrtvá anebo je na živu, vůbec jsem se v tom nevyznal. Dále se moc nepovedlo dát jako hlavní postavu Lily místo Brandy. Ale musím říct, že pak ty díly už byly zase celkem dobré, až ke konci to zase bylo horší. Ale už mě tahle řada až tolik nebavila, ani se mi moc nechce na ty další. 4. série: je celkem nudná. Například dějová linie Claire je totálně nezajímavá. Dále v seriálu už nemáme jenom gaye, ale už i lesby... Vztah mezi Davidem a Keithem je plný nevěr, to prostě nechápu, že vždy s někým jiným vyspí. Už na ten seriál koukám jenom ze setrvačnosti. 5. série: je daleko lepší než série čtvrtá. Kvalita šla nahoru a je to zase celkem zajímavé sledovat osudy rodiny Fischerových. Byl jsem zvědavý na finále seriálu, protože ho všichni označují jako za jedno z vůbec nejlepších. Celou dobu jsem si říkal, že na tom není nic extra, prostě kvalitativně stejné jako předchozí díly. Ale pak přišlo posledních 10 minut a to musím uznat, že bylo velice hezky vymyšleno. (11.06.2017)

Argumentovat v otázce kvality větou "Je to jako ze života" je klišé kolosálním rozměrů, kterým by si měl dotyčný mudrlant rozpenetrovat nosní dírky a pocuchat nejbližší změť paštikovité mozkové tkáně. Přesto musím v případě Six Feet Under svrhnout prověřená dogmata z útesu a nad jejich kašovitými ostatky ředěnými vlnami příboje potupně připustit, že ten podělaný seriál je jako z podělaného života. Dexter jako negromilný homofunebrák ztratil spousty ze svého ledového šarmu, což bylo také u teplokrevného, posttraumatickým stresem stiženého hošana nevyhnutelné. Pět sérií bravurně mapuje nešvary všech fází života zlaté střední třídy (rozvod, nevěra, těhotenství, úmrtí blízkých, dospívání, stárnutí, psychické poruchy, adopce...). Schizofrenní polemizování a analýza vlastního nitra s duchy nebožtíků je pak kapitolka sama pro sebe vskutku shakespearovského rázu, jejíž inkoust si zasluhuje být ředěn platinou. Bezmezná pravdivost každé molekuly seriálu je až srdcervoucí. Kvalita vlající na hřívě pološíleného mustanga se drží zuby nehty do poslední epizody a přestože si dobrodruh příležitostně narazí palec o dokola se opakující schéma, preciznosti celku a geniálně komplexnímu vývoji postav to těžko poškrábe lak. Zabolí mě srdce, když si vzpomenu na poslední díl páté série a teď mě omluvte, musím na rande s tou odpornou realitou. (20.06.2013)

Ke svému nejoblíbenějšímu seriálu můžu dodat jen to, že jeho hrdinové jsou mi bližší než většina živých lidí a jeho humor je černý jak funebrácké auto, ale přesně můj šálek černého čaje. A snad ještě to, že posledních pár minut mě zasáhlo hloub než zblízka vystřelená kulka a před sochou Alana Balla by se scénáristé měli modlit, aby je osvítil. (30.08.2007)

Absolutní srdcovka až za hrob. Doslova. Bravurně namíchaný absurdní a přitom tolik reálný koktejl Alana Balla plný černočerného humoru, cynismu, pesimismu i optimismu a především živoucích postav, které si do jedné zamilujete i navzdory jejich mnohých charakterovým vadám (či právě pro ně?). Žádný jiný seriál není tolik a tak trefně o životě jako právě tento a na málokteré audiovizuální dílo tak moc sedí ohrané "že nastavuje zrcadla", díky čemuž to bez problému ustojí i slabší (v kontextu seriálu jako celku; sama o sobě je v zásadě více než obstojná) třetí sérii. Prostě nezapomenutelných pět let ve společnosti rodiny Fisherových. A pokud si jejich osudy poctivě prožijete spolu s nimi (tady o pouhém sledování nemůže být řeč), tak teprve poté opravdu doceníte a plně pochopíte, proč je závěrečná desetiminutovka právem považována za jednu z nejemocionálnějších scén vůbec. (03.08.2004)

Vynikající seriál plný černého humoru, který si mne každým dalším dílem získal víc a víc. Sledování posledního dílu páté série je tak silný zážitek, že při závěrečných několika minutách jsem začal brečet a brečel jsem ještě deset minut po konci. Můj dosavadní favorit "Dexter" tak ztrácí své první místo v mém osobním žebříčku nej seriálů a nahrazuje ho tento skvost. Jasně, vidět všechny díly zabere spoustu času, ale přesto to doporučuju všem! (14.03.2008)