Odpočívej v pokoji

Odpočívej v pokoji jsem začal sledovat hned v roce 2001, když ho začali vysílat na HBO. První série jsem opravdu doslova hltal a nevynechal jedinej díl. Později jsem, bohužel, několik dílů prošvihnul a trochu jsem měl občas problémy se potom zorientovat v ději. Nicméně Odpočívej v pokoji jsem sledoval celkem pravidelně po celou dobu. Teď jsem před chvilkou viděl závěrečnej díl a můžu tak snad konečně říct, že tohle byl asi nejlepší seriál, co znám. Nevzpomínám si na žádnej jinej seriál, kterej by si po celou dobu udržel takhle vysokou úroveň. Nevzpomínám si, že by snad nějakej díl byl nudnej nebo by působil, že je tam navíc. Úplně všechny díly stály za zhlédnutí. Snad akorát ten závěrečnej díl mě trochu zklamal, protože na mě působil tak trochu, jako kdyby už to chtěli mít všichni za sebou, tak tam nacpali tolik událostí dohromady, že by to vydalo minimálně na další 3 díly. Ale to je jen malá chybička na jinak skvělym seriálu. Rád bych se na to podíval hned znovu od začátku, tak doufám, že nějaká televize bude Odpočívej v pokoji vysílat. I když asi jsem naivní a myslim, že místo toho nám budou dál servírovat píčoviny typu Ordinace v růžové zahradě, Rodinná pouta a podobný sračky... (29.12.2006)

Absolutní srdcovka až za hrob. Doslova. Bravurně namíchaný absurdní a přitom tolik reálný koktejl Alana Balla plný černočerného humoru, cynismu, pesimismu i optimismu a především živoucích postav, které si do jedné zamilujete i navzdory jejich mnohých charakterovým vadám (či právě pro ně?). Žádný jiný seriál není tolik a tak trefně o životě jako právě tento a na málokteré audiovizuální dílo tak moc sedí ohrané "že nastavuje zrcadla", díky čemuž to bez problému ustojí i slabší (v kontextu seriálu jako celku; sama o sobě je v zásadě více než obstojná) třetí sérii. Prostě nezapomenutelných pět let ve společnosti rodiny Fisherových. A pokud si jejich osudy poctivě prožijete spolu s nimi (tady o pouhém sledování nemůže být řeč), tak teprve poté opravdu doceníte a plně pochopíte, proč je závěrečná desetiminutovka právem považována za jednu z nejemocionálnějších scén vůbec. (03.08.2004)

Taková normální rodinka podle Alana Balla - super cynická lahůdka pro fajnšmekry! Ball je vynikající scénárista, který si bere na paškál "klasická“ filmová témata (homosexualita, problematický teenager, drogy,...) a obrací je vzhůru nohama. A na tomhle projektu je hodně vidět, že se na něm pěkně vyřádil. Skvělé napsané, obsazené i zahrané postavy a vytříbený černý humor. A to jsem se ještě nezmínil o neskutečně dokonale ztvárněných emocích, myšlenkách a pokusech o seberealizaci všech hlavních a několika vedlejších postaviček tohoto snadno přehlédnutelného, ale přesto (v tom nejlepším smyslu slova) monstrózního televizního projektu. Pokud vás Americká krása překvapila svou nekonvečností, ulítlými, ale přesto uvěřitelnými postavami a velmi vtipným osobitým humorem, pak vám prostě musí "Odpočívej v pokoji" učarovat! Pro první sérii jasných 5*, pro celý seriál poctivé 4* (BTW posledních pár minut závěrečné epizody je absolutně geniální způsob, jak definitivně uzavřít děj). (09.04.2003)

Obyčejné příhody z rodiny pohřebáků a seriál v němž se každá epizoda zrodí z něčí smrti. Kousavé, vtipné, často dojemné, povětšinou zdravě morbidní a mnohdy velmi hluboké. Vůbec ten nápad vložit do seriálu jako ústřední téma smrt (a to v ryze civilním duchu, jako každodenní realitu) je geniální. Už jen kvůli tomu věčnému paradoxu, kdy se většina lidí snaží jedinou věc, která je v životě jistá, nikdy nespatřit. (26.11.2016)

Vždycky mi přišlo, že seriály, které se snažily podat životní příběhy hlavních hrdinů, nepřinesly ke konci nic pozoruhodného, nad čím bych se extra pozastavila, krom toho že ta chodí s tím a ten se rozešel s tamtou a tamti si koupili dům. U Six Feet Under tomu bylo jinak. Každý díl přinesl něco, nad čím jsem se pozastavila a některé díly byly tak silné, že můžu říct, že mě žádný seriál takhle citově nevyždímal a neobohatil zároveň. Poslední epizoda byla skvělým završením a rozhodně zde neplatilo, že s rostoucím počtem sérií by kvalita klesela. (15.01.2011)