Six Feet Under
Série(5) / Epizody(63)
Obsahy(1)
Seriál společnosti HBO Odpočívej v pokoji (Six Feet Under) patří ve Spojených státech k nejvýše ceněným původním televizním pořadům. Jeho tvůrcem je Alan Ball, známý filmovým divákům jako scenárista oscarového snímku Americká krása (1999). Jeho tvůrčí otisk je také na seriálu víc než patrný, v kresbě postav, střídání humorných scén s tragickými výjevy i v surrealistických vložkách, jimiž je děj prošpikován. V centru příběhu je rodina Fisherových z Los Angeles, která provozuje nezávislý pohřební ústav. Neustálými výčitkami stižená matka Ruth (Frances Conroyová), bodrý otec Nathaniel (Richard Jenkins), který sice v pilotním dílu zahyne pod koly autobusu, ale v dalších částech se vrací jako duch-komentátor, starší syn Nate (Peter Krause), vracející se k rodině po letech bezstarostného flákání, mladší syn David (Michael C. Hall), typický pečlivý funebrák, který se stydí za svoji homosexualitu, a konečně nejmladší dcera Claire (Lauren Ambroseová), která si jediná uvědomuje, že něco s jejím životem není v pořádku. Do života rodiny ještě významně zasahují tři postavy - černý policista Keith (Mathew St. Patrick), který je Davidovým milencem, svobodomyslná Nateova přítelkyně Brenda (Rachel Griffithsová) a její nezdárný bratr Billy (Jeremy Sisto). S výjimkou australské herečky R. Griffithsové (která za svůj výkon v první řadě seriálu dostala mj. Zlatý glóbus) jsou ostatní členové hereckého souboru sice méně známí, ale velmi přesně obsazení. Kromě Alana Balla, který je pod pilotním dílem podepsán nejen jako scenárista ale i režisér, se na seriálu podíleli další zajímaví režiséři, např. Miguel Arteta, Lisa Cholodenkoová a Alan Taylor, kteří se všichni už stačili prosadit snímky určenými pro kina, dál Rodrigo García (syn spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze) nebo známá herečka Kathy Batesová. Struktura jednotlivých dílů je v podstatě neměnná, nejdřív se seznámíme s mrtvolou (která vždy skoná nějakým bizarním způsobem), jejíž pohřeb tvoří rámec veškerého dění, a na tomto pozadí se zaplétají a zase rozplétají osudy jednotlivých členů rodiny. Příběh pilotního snímku byl navíc proložen parodiemi na reklamy; od této praxe však tvůrci v dalších částech upustili. Seriál Odpočívej v pokoji má zatím tři řady po třinácti dílech a ve výrobě je v současné době řada čtvrtá. Ze spousty vavřínů, jež seriál posbíral, lze připomenout celkem šest Cen Emmy (za první řadu) a navíc sedmnáct nominací na toto prestižní výroční televizní ocenění. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (369)
5* tento cenami ověnčený seriál produkce HBO je takovou malou dynastií jedné pohřebácké rodiny. Ve své době byl pokrokový i tím, že v něm řešili rodinné vztahy i s ohledem na gay páry a představuje je se svými problémy, které se v podstatě nijak neliší od běžných. I když je spoustu situací smutných, tak je zobrazuje s nadhledem, vtipem a lehkostí, ale stále si drží punc důvěryhodnosti. Herecké obsazení je taky velice kvalitní. Prostě příjemný rodinný seriál a já stále doufám, že si ho někdy celý zopakuju. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Poctivě shlédnuto od první do poslední vteřiny. (Dík, Netflix.) Má to naprosto všechno, všechno do sebe zapadá a zapadlo. Každá scéna, každá emoce, chování a vývoj všech postav, plus trocha černého humoru a nadhledu. Před mnoha lety na mě v televizi občas nějaký díl vyskočil, už tenkrát to byl můj šálek, ale až teď to můžu konečně zhodnotit celek. Pro mě DOKONALOST. ()
Every day above ground is a good one. Znáte takové ty seriály, kde se hlavním hrdinům dějí samé prapodivné a neobvyklé věci? Kde se jde z jedné absurdní zápletky do druhé? Tak přesně takový Six Feet Under není. Je to seriál o normálním životě. Skuteční muži a skutečné ženy žijí svoje skutečné životy, které jsou mnohem zajímavější, než všechny vykonstruované zápletky světa. Ovšemže ne pro ně, oni prostě jen chodí do práce, randí, scházejí se a zase rozcházejí, tráví čas s přáteli, prostě žijí. To samo o sobě by samozřejmě nebylo nic zajímavého, ale Alan Ball má neuvěřitelný vypravěčský talent, porozumění pro lidskou duši, a navíc se nebojí řešit témata, od kterých dávají mnozí ruce pryč. Hned dvě z nich jsou stěžejní pro celý seriál. Tím prvním je smrt. Ústřední rodina Fisherových vlastní pohřební ústav, a každý díl se tak alespoň trochu točí kolem nebožáka, který zemře při otvíračce. Jeho (či její) smrt pochopitelně nějak koresponduje s životy hlavních hrdinů a ukazuje, že není smrti bez života, a není pořádného života bez smrti. Tím druhým je potom homosexualita. Téma, které se dá velice snadno nechtěně zlehčit či zesměšnit, je prostřednictvím hlavních hrdinů Davida a Keitha zobrazené na televizní obrazovce snad vůbec nejpřesněji a nejrealističtěji, jak to jen jde. Aby to ale nevypadalo, že Six Feet Under je seriál akorát pro gaye a funebráky (bez ohledu na to, že tyhle témata se týkají ať už více či méně každého z nás), barvité realistické charaktery všech hlavních i vedlejších postav se vás tak jako tak dotknou, protože je zkrátka nemožné, abyste se alespoň v někom z nich neviděli. Můj velice dobrý kamarád I. Kačur prohlásil: "Sledovat ten seriál mě baví víc než žít svůj vlastní život." A já mu to nezazlívám. Sám na tom tak občas jsem. Při prvním sledování to nebylo tak docela patrné, ale při druhém, třetím a dokonce čtvrtém opakování všech třiašedesáti dílů už to nešlo přehlédnout. Jestli je jeden seriál, který je lepší než všechny ostatní, je to právě Six Feet Under. ()
Argumentovat v otázce kvality větou "Je to jako ze života" je klišé kolosálním rozměrů, kterým by si měl dotyčný mudrlant rozpenetrovat nosní dírky a pocuchat nejbližší změť paštikovité mozkové tkáně. Přesto musím v případě Six Feet Under svrhnout prověřená dogmata z útesu a nad jejich kašovitými ostatky ředěnými vlnami příboje potupně připustit, že ten podělaný seriál je jako z podělaného života. Dexter jako negromilný homofunebrák ztratil spousty ze svého ledového šarmu, což bylo také u teplokrevného, posttraumatickým stresem stiženého hošana nevyhnutelné. Pět sérií bravurně mapuje nešvary všech fází života zlaté střední třídy (rozvod, nevěra, těhotenství, úmrtí blízkých, dospívání, stárnutí, psychické poruchy, adopce...). Schizofrenní polemizování a analýza vlastního nitra s duchy nebožtíků je pak kapitolka sama pro sebe vskutku shakespearovského rázu, jejíž inkoust si zasluhuje být ředěn platinou. Bezmezná pravdivost každé molekuly seriálu je až srdcervoucí. Kvalita vlající na hřívě pološíleného mustanga se drží zuby nehty do poslední epizody a přestože si dobrodruh příležitostně narazí palec o dokola se opakující schéma, preciznosti celku a geniálně komplexnímu vývoji postav to těžko poškrábe lak. Zabolí mě srdce, když si vzpomenu na poslední díl páté série a teď mě omluvte, musím na rande s tou odpornou realitou. ()
Galerie (475)
Zajímavosti (71)
- Amy Spanger (Holly Duncan) byla v době natáčení epizody manželkou Michaela C. Halla (David Fisher). O rok později se rozvedli. (DaViD´82)
- Druhá ze dvou epizod, ve které zesnulý z předtitulkové scény neprošel péčí hlavních protagonistů. Jde o Davidovu (Michael C. Hall) a Keithovu (Mathew St. Patrick) návštěvu na pohřbu Keithovy tety ze San Diega. (DaViD´82)
- Jediný díl, kde vidíme v prologové scéně smrt bez její zjevné příčiny a přitom jsme předtím danou osobu viděli živou. Později v epizodě se dozvíme proč. (DaViD´82)
Související novinky
Sirotek Thor konečně adoptovaný?
Nejdřív se na něj vykašlal režisér jedničky Kenneth Branagh, pak televizní tvůrce Brian Kirk a nedávno kvůli obvyklým „tvůrčím neshodám“ i Patty Jenkins (Zrůda). Následně studio Marvel oslovilo další… (více)
Krvavý maratón <I>True Blood</I> v kině zdarma!
Filmový kanál HBO Vás srdečně zve na krvavý maratón do Bia Oko v Praze. V sobotu 14. listopadu od 18. hodin se na seriálové fanoušky chystá maratonová projekce seriálu True Blood - Pravá krev.… (více)
Každý trhák potřebuje hezkou holku
Tak to prostě je. Minulý týden jsme psali o obsazení Sienny Miller do akčního G. I. Joe, a dnes tady máme další šťabajzny, které nejen svým hereckým talentem, ale i estetickými kvalitami podpoří… (více)
Sisto bude sčítavať ľud
Michelle Maxwell MacLaren, režisérka zanedbateľného množstva epizód televíznych seriálov ako "Akty X" alebo "John Doe", nakrúti celovečerný thriller POPULATION 436. Hviezda čiernohumornej HBO sérieu … (více)
1. série - 85% - "There's a lot of sadness in this house." - "It's a funeral home." Dokonale poctivá vztahovka se vším všudy, která nejlépe umí vyprávět o tom, že rodinu, předurčené partnery a osud si nevybíráme. Naštěstí. K plné náloži chybí méně, než by se mohlo zdát, a brání tomu snad jen protivné (i když uvěřitelné) postavy typu Gilardiho nebo Gabriela Dimase. O to víc ale fandím celé rodině Fisherovic a jejich milým a blízkým, aby se dokázala se vším negativním na cestách jejich pohřebáku popasovat. 2. série - 90% - We really are just a biology, aren't we? Lezete mi pod kůži, milí Fisherovi. Zatímco takový Nate mi přirostl k srdci od chvíle, kdy se na obrazovce objevila kštice Petera Krauseho, k ostatním jsem si cestu klestil o něco déle, ale o to raději mám teď Claire nebo Ruth. Pořád trochu bojuji s vedlejšími charaktery, neumím docenit linku Keitha a v neposlední řadě kroutím očima téměř pokaždé, když začne Rico moralizovat, ale jako celek funguje Six Feet čím dál lépe. Přeji jim, aby se dokázali povznést nad věci, se kterými nic neudělají (David), aby vyhráli ten boj sami se sebou (Billy) a někdy jim prostě jenom vůbec nerozumím (Brenda). Přesto jsem se s tímhle nevysloveným bojem o každodenní štěstí pomalu, ale nenávratně ztotožnil. 3. série - 100% - I wouldn't change anything. If you change one thing, that changes everything. And some things are the way they should be. O tom, že život na nikoho nečeká. O tom, že můžete někoho milovat láskou nesmírnou, ale stejně ve vztahu nedokážete najít vlastní místo. O štěstí, které se skrývá v nejdepresivnějších situacích. O tom, že na vysoké se člověk může konečně najít, ale zároveň ze sebe hrozně moc ztratit. O životních zlomech, kdy jedni cítí beznaděj a druzí naopak záblesk světla na konci tunelu. A nakonec i o tom, že tohle všechno konečně chápu i já. 4. série - 90% - Maybe it’s true what they say, we all pick the same person over and over again. There’s something nice about that. Že někoho máme opravdu rádi, ukáže nejlépe situace, kdy dotyčnému nerozumíme a přesto za ním stojíme. A já tentokrát nerozumím hned několika z nich. Není mi jasný směr ani pravidla vztahu mezi Davidem a Keithem, nedokážu se vcítit do Brendy, když se pokouší o vážné pouto s Joem a nemůžu se ani dobrat pointám Ricových eskapád. Kladů je ale pořád nepočítaně a tím hlavním je snad čím dál naléhavěji jedna pohledná rusovláska. Claire Fisher se totiž bez zaváhání propracovává do pozice jedné z nejlepších seriálových postav vůbec a právě její cesta vzhůru mě v tuto chvíli zajímá nejvíc. Navíc i tentokrát smutně platí pravidlo nevyřčené, ale o to palčivější. Pokud máte z něčeho v životě strach a neustále se bojíte, že vás to přijde strašit, je velice pravděpodobné, že máte pravdu. 5. série - 100% - “Time flies when you’re having fun, huh?" - “No, time flies when you’re pretending to have fun." Všechno, co se může pokazit, se také zákonitě pokazí, ať už v podobě nenápadných prasklin, tak v podobě nečekaných zlomů či krutých hrátek osudu. V každém takovém okamžiku ale ze seriálu cítím pocit posledního nádechu. Možná nikdy neporozumím Keithově povaze, možná je Ricovi souzeno být až do konce podivně sobecky zaměřeným nevděčníkem, ale to přece nevadí. To je život a v něm mi také není každý blízký člověk srozumitelný. Poslední série mi bez ustání dává do hlavy otázky vlastní identity, budoucnosti a bohužel i smrtelnosti a i těm nejslepějším ukazuje (nejen v absolutním finále), jak všeobjímající celé Odpočívej v pokoji je. Protože každý z nás někdy chce nebo dokonce bytostně potřebuje onu krásnou chvíli zachytit. Jakkoli bolestivě marná taková snaha pokaždé je. You can’t take a picture of this. It’s already gone. () (méně) (více)