Situace je vážná, nikoli však zoufalá

Až příliš bláznivá a překombinovaná převleková komedie, kterou dokáží natočit jedině Francouzi. Založena na principu - v jedné místnosti něco objevíme (věc/postavu atp.), běžíme zpět do původní, vezmeme s sebou potenciálního svědka a jdeme do té inkriminované, kde se ale daný objekt/subjekt již nenachází, a tak v podstatě pořád dokola. Tento koncept může být v některých chvílích opravdu katalyzátorem vtipných momentů (Serrault a Lefebvre se snaží, seč mohou), ale neutáhne celý film s celkem chatrným scénářem. (05.01.2014)

Příjemně absurdní francouzská komedie, která se odehrává v podstatě jen v jednom domě, ale má neskutečné tempo gagů, kdy máte pocit, že se snad herci najednou roztrhnou na kusy, jak se neustále snaží něco dělat. A funguje to. Jsou zde scény, které mě dokázaly odrovnat třeba jen tím, co padalo za věty. (24.08.2017)

Situace je zoufalá, nikoli však vážná ;-) Politická satira a crazy komedie - to nejde dohromady a ani tady to tak úplně nevyšlo. Ale přesto - kdo by neocenil francouzskou komedii? Kdo mě úplně uchvátil, je Michel Serrault ve vedlejší roli rozklepaného ministra, zakládajícího si na své mediální neexistenci. 60 % (02.11.2004)

Na tuhle klasickou francouzskou komedii jsem se velmi těšil, ale kromě fantastického českého dabingu (což se splnilo) jsem od toho nic moc neočekával. A dobře jsem udělal. Jeana Lefebvra mám rád, ale jak je v hlavní roli, tak to prostě nějak není ono. Výchozí situace je fajn, absurdních situací je hromada, ale za celou dobu mně tahle komedie nedokázala vtáhnout, což je fakt škoda. Situace ovšem není nikterak vážná, naštěstí ani zoufalá, ve výsledku jsem dostal neurážející komedii, která ale mohla být mnohem, mnohem lepší. Výsledek je bohužel jen průměrný a já vím, že dobrovolně už tenhle film asi vyhledávat nebudu, Škoda. Vážně škoda. 60%. (03.01.2019)

Klenot dekadentnej francúzskej buržoáznej frašky. Jedinú analógiu vidím vo funesovke Oscar s tým rozdielom, že tu je ten správny "nenápadný pôvab buržoázie", kde sa všetko rieši bez zbytočného kriku a fyzického násilia. Menej humoru, zato však zvláštna podmanivá atmosféra, celkom rád by som si sadol niekde do kúta s vínom v ruke a všetko to ticho pozoroval. Naposledy som film videl v detstve, piata hviezdička je z nostalgie. Smie sa to? PS: Interiér zámku sa hemží moderným umením, zvlášť nebezpečne vyzerajúce alumíniové abstraktné plastiky s hrotmi sú neprehliadnuteľné. Myslím, že práve toto inšpirovalo Daria Argenta k jednému mimoriadne nádhernému mordu v jednom zo svojich budúcich filmov. (13.04.2020)