Režie:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Ivana Chýlková, Aňa Geislerová, Jiřina Bohdalová, Jana Boušková, Helena Růžičková, Zdena Hadrbolcová, Vilma Cibulková, Ljuba Krbová, Simona Stašová (více)Epizody(4)
-
Dům smutku (E01)
-
Andy (E02)
-
Helga (E03)
-
Přítelkyně z domu smutku (E04)
Obsahy(1)
Čtyřdílný televizní film Přítelkyně z domu smutku vznikl podle stejnojmenné literární předlohy Evy Kantůrkové. Román, napsaný na počátku osmdesátých let, byl inspirovaný autorčinými zážitky po zatčení z politických důvodů z roční vyšetřovací vazby v ruzyňské věznici. Bylo to místo, kde měl být člověk pomocí promyšleného systému zbaven své důstojnosti, ale byla to také příležitost zažít příběhy přátelství a solidarity, které nakonec učinily vězeňský život snesitelnějším. Ve své knize, kterou sama nazvala románem - pravdou, dosáhla autorka mimořádné působivosti. A tu neztratila ani jeho čtyřdílná adaptace, na níž se podíleli vedle Evy Kantůrkové jako spoluscenárista i Václav Šašek, režisér Hynek Bočan a řada skvělých českých herců. Film získal v roce 1994 na MTF v Cannes Velkou stříbrnou cenu v kategorii seriálů a Velkou zlatou cenu za herecký výkon Ivany Chýlkové. (Česká televize)
(více)Recenze (139)
Co mě na tomto čtyřdílném televizním filmu dost bavilo, byly herecké výkony a to především ve vedlejších rolích. Herecké výkony byly bez rozdílu super. To ostatní mě až tolik neoslovilo. Všechno většinou jen velmi pomalu inscenované, prostředí vězení však docela věrohodně podané, ačkoliv Bočanova režie byla hodně obyčejná a hnusně televizní, anebo to bylo tou vyloženě hnusnou kamerou. V podstatě je to dobré, ale spíše jen v jednotlivostech, než jako celek. 60% ()
"Duchu zemřelého Václava Vojtíška..." Kdo by tehdy řekl, že příjmení z repliky, která nám jako dětem přišla fakt zábavná, o pár let později vyžením. Tohle válcuje nejen obsahem, ale i obsazením a hereckými výkony. Hodně dobře to v komentáři vystihl Oskar, vidím to hodně podobně (byť jsem tedy předlohu dosud nečetl). ()
Po třetím či čtvrtém zhlédnutí seriálu za posledních dvacet let nerad hvězdu ubírám. Přesto se jedná o jeden z našich nejlepších dramatických seriálů po revoluci i před ní. Příběh z československého ženského vězení v době pomalu (velmi pomalu) končící totality, ve kterém herecky exceluje Ivana Chýlková po boku s Jiřinou Bohdalovou, Helenou Růžičkovou a dalšími. ()
Tenhle seriál je opravdu velmi dobrej. Dej se odehrává v ženské věznici a hlavní postavou je pani Marta alias Ivana Chýlková. Příběh opisuje vězenský život , kde vězenkyně prožívají svoji každenní drámu, vzájemnou solidaritu a nejakou tu radost. Ale jaký už asi život ve vězení múže být rozhodne ten nejlepší ne. ()
Když tento seriál vysílali v televizi poprvé, o komunismu a totalitě jsem ještě moc nevěděl a nechápal jsem, proč jsou hlavní aktéři ve vězení. Možná proto na mě o to víc zapůsobila skvěle vytvořená atmosféra "lágru", že by se dala krájet. :) Vedle vynikající Chýlkové, kterou jsem si díky tomuto seriálu oblíbil (a nikde jinde už podle mě nehrála lépe), musím pochválit také skvělou Růžičkovou a Bohdalovou. Mám tenhle seriál rád a rozhodně ho doporučuju k shlédnutí. Porovnání se současnou produkcí je úsměvné... ()
Galerie (10)
Zajímavosti (6)
- Jiřina Bohdalová (Helenka) vzpomínala, jak při natáčení využila i vzpomínek na svého otce, který byl v roce 1955 odsouzen k patnácti letům vězení (a nakonec jich za mřížemi strávil šest): "Celé se mi to vybavilo: jak ho zatkli a ve stejnou hodinu jinde zatkli i mě, takže on nevěděl o mě a já to nevěděla o něm. Vzpomněla jsem si na těch osmačtyřicet hodin, kdy už jsem byla v mundúru a bála se, že odtamtud nikdy nevyjdu. Je zvláštní, jak člověk, když mu vezmou civilní oblečení, jako by ztratil svou osobnost, svou důstojnost, a připadá si bezmocný, vydaný na milost a nemilost. Tenhle zážitek se mi úplně přesně vybavil a pro ten seriál jsem ho kompletně vykradla. To je ukázkový případ toho, jak my herci bezostyšně používáme život, svoje prožitky, i ty nejtěžší, nejvíce nepříjemné, intimní, o kterých bychom normálně nikdy nevyprávěli. Pak dostanete roli, přečtete si text, najednou ve vás cvakne a je to tam, předvádíte to všem, kteří se přijdou podívat. Dokonce vás těší úspěch, který s tím máte. To herectví je silnější než nejsilnější stud. (...) Určitě na tohle období nezpomínám ráda, chci na to zapomenout, protože v sobě nechci hýčkat křivdu. Ale když se to hodí, použiji to. Neuvědoměle, bezděčně, dokonce zakouším jistou radost, protože cítím, že to hraju dobře, že je to přesný. Pro herce je emocionální paměť jedna z nejdůležitějších, především z ní on žije. Ten, komu život plyne jako cesta posypaná kvítím, nemá z čeho brát." (NIRO)
- Helga (Helena Růžičková) v jedné epizodě prozradí, že byla baletkou. Helena Růžičková se též v mládí baletu věnovala. (fiLLthe3DD)
- Ve 3. epizodě "Helga" vypráví Helga (H. Růžičková) svým spoluvězenkyním Martě (I. Chýlková) a Helence (J. Bohdalová), kterak si pamatuje, že měla malou roličku v Národním divadle, v "Prodance" (tedy opeře "Prodaná nevěsta" Bedřicha Smetany). Následně začne zpívat: "Zdráv buď ó pane náš, jádadá dádádá dam pam." (Správně tento fragment, který zazpívala, pak - místo onoho "jádadá..." - pokračuje: "Lid tvůj tě vítá". Tato árie však není z "Prodané nevěsty", ale z opery Antonína Dvořáka "Jakobín". (Idée_fixe)
Reklama