Přítelkyně z domu smutku

Československý čtyřdílný televizní seriál natočený podle stejnojmenného románu E. Kantůrkové, jenž se odehrává v ženské věznici Praha - Ruzyně v roce 1981. Autorka v seriálu líčí své zážitky z roční vyšetřovací vazby, jež na ni byla uvalena z politických důvodů za psaní protirežimních knih a jejich distribuci do zahraničí a její osobu představuje hlavní hrdinka Marta v podání výborné I. Chýlkové. Postupně se divák seznamuje s Martinými spoluvězenkyněmi sdílející s ní její ubohou celu a také s jejich retrospektivními životními příběhy, přičemž tyto ženy byly zoufale nízké inteligenční úrovně a tvořily tak s Martou znatelný kontrast. V rolích Martiných nedobrovolných společnic se objevily psychicky nemocná A. Geislerová, I. Blanarovičová, celoživotní recidivistka s nechutnými stravovacími návyky J. Bohdalová, nasazená provokatérka H. Růžičková, morálně opovrženíhodná Z. Hadrbolcová, totální psycho P. Mourková a V. Cibulková. Velmi zajímavou postavu zvanou Andy vytvořila J. Boušková a v jejím případě mě zaujal její smutný životní příběh a soužití s nechutným alkoholikem V. Kratinou, čemuž dominoval brutální, takřka apokalyptický výjev z jednoho takového společného večera. Uvězněná spisovatelka docházela často k výslechům, jež vedl mladý vyšetřovatel a právník M. Dlouhý, jehož andělský vzhled ostře kontrastoval s jeho necitlivostí a touhou dostat od obžalované doznání. Nutno podotknout, že první tři díly hodnotím mnohem výše než díl závěrečný, kdy se Marta dostala z neznámých důvodů na prostornější celu pro šest osob a síla vyprávění tím citelně poklesla. Tuto větší celu s Martou sdílely kromě už zmíněné H. Růžičkové přitažlivá L. Krbová, S. Stašová s lesbickými sklony, přátelská V. Jeníková a neznámá tupá maďarská prostitutka. Režisér H. Bočan natočil vysoce nadprůměrné dílo, odehrávající se většinou v uzavřené cele, kde je velice sugestivně popisována ztráta základních lidských práv v bezútěšném špinavém prostředí, naprostá ztráta soukromí a důstojnosti a následné nevyhnutelné psychické vyčerpání spojené s morálním úpadkem a zkázou. Nebýt posledního slabšího dílu, který byl alespoň zpestřen několika nahými scénami, ale bez plnohodnotného konce, hodnotil bych dozajista tento seriál plný mrazivých scén maximálním počtem hvězd. (12.03.2018)

Zvlášť v prvních dvou dílech je atmosféra tak hustá, že sem si připadal, jak kdybych v tý cele byl taky... ta bezmoc, kdy si s vámi osazenstvo věznice dělá co chce a postupně vás dostane až na dno, to bylo vykresleno perfektně, hlavně díky Ivaně Chýlkové. Ale všechny ostatní herečky jí zdatně sekundují. Tíseň ze začátku se sice nepodaří udržet až do konce, ale to nic nemění na tom, že je to jeden z nejlepších porevolučních seriálových počinů. (12.11.2009)

Jeden z nejkvalitnějších českých seriálů, který deprimuje nejen komunismem a vězeňským aparátem, ale i příběhy odsouzených kriminálnic. Řada českých hvězd tady vtiskla jednotlivým postavám osobitý život, sympatie nebo naopak odpudivost a člověku je jen líto, že v té době nebylo něco jako televizní Oscaři - protože řada dam ze seriálu by si ceny za svoje role zasloužila. Ať už je to skvělá Helena Růžičková snad v jediné své vážné roli, dojemná "podavačka vzduchovek" Bohdalová (kterou jsem neviděl v žádné podobné roli), mix dalších "přítelkyň" od Veroniky Jeníkové přes Hadrbolcovou po "bílé cikánky" Bouškovou nebo Blanarovičovou, všechny vám nějak uvíznou v paměti a sehrají v daný moment svou úlohu. A v neposlední řadě samozřejmě netypická Ivana Chýlková, která místo dalšího plakátového antikomunistického hrdiny hraje (v možná své životní roli) obyčejnou inteligentní ženu, se kterou nelze nesympatizovat a nerozčilovat se nad mašinérií minulého režimu. Právě díky všem perfektně fungujícím složkám a vyjímečně podařenému dílu s čistým svědomím dávám plné hodnocení. (10.02.2011)

Více, než režií, která si mohla lépe pohrát se střihem a občasnou rozvláčností, film zaujme hereckými výkony. I sama o sobě excelentní Ivana Chýlková musela valit zraky na to, co předváděla Jiřina Bohdalová. To byl prostě úlet. Jako se T. A. Edison narodil pro vědeckotechnické vizionářství, tak tato paní pro hraní. Byť by se jistě našly shodné rysy, bylo tam dost odstínů, jimiž svou Helenku odlišila od svého dalšího retardovaného alter ega, Fanny. Helenka byla navíc první. Vynikající byla i Simona Stašová, Zdena Hadrbolcová, či Vilma Cibulková. 80% (28.04.2014)

Jak už tu kdosi napsal přede mnou, je docela sranda vidět herce, kteří se jen o pár let dřív hojně angažovali v normalizačních seriálech, jak zde pro změnu tak svědomitě ztvárňují role ukřivděných chartistů. Holt změnila se politická situace, tak i herci museli převléct kabáty a začít kopat za vítěznou stranu (tedy pokud nechtěli být ihned po listopadu až do své smrti zakázáni tak jako charakterní Švorcová). Rovněž je velmi vtipné srovnání zdejšího hodnocení tohoto seriálu s podle mnohých silně prokomunisticky agitačním Druhým dechem, přitom v obou se hlavní role zhostila táž herečka. Jo, dvojí metr v zemi pokrytců funguje na jedničku. Ale zpátky k Domu smutku. Nebýt to záměrně až přespříliš politizované a jednostranně podané, dal bych lepší průměr 3 *. Českých seriálů z kriminálu není mnoho, čímž se prostředí stává atraktivním. Bohužel chátra 77 to pohnojila svými politickými mindráky, proto dám pouze 2 * a i to především za role, jež ztvárnily Bohdalová s Růžičkovou. Vtipné pasáže s nimi hravě strčí do kapsy až příliš vážnou roli Chýlkové. A poznámka na závěr: pravdoláskaři mají plnou hubu keců, že před 1989 byly pomeranče k dostání pouze na Vánoce a tady je politická mučednice obdarovávána pomeranči celoročně při každé návštěvě advokáta. To autoři zrovna moc nevychytali.:) 35% (20.02.2018)