The Sopranos
Sopranovci
VOD (1)
Série(6) / Epizody(86)
Obsahy(1)
Americký dramatický televizní seriál The Sopranos, který získal celou řadu prestižních cen, vzešel z tvůrčí dílny Davida Chase a byl natočen v původní produkci HBO. Vypráví o mafiánském bossovi z New Jersey Tonym Sopranovi, který musí čelit celé řadě těžkostí ve snaze vyvážit svůj často konfliktní soukromý život s prací pro zločineckou organizaci, jíž stojí v čele. Hvězdami seriálu jsou James Gandolfini (Tony Soprano), Lorraine Braccová (terapeutka dr. Jennifer Melfiová), Edie Falcová (Sopranova manželka Carmela), Michael Imperioli (Tonyho synovec Christopher), Dominic Chianese (strýc Junior) a další. Seriál se na HBO v USA vysílal od ledna 1999 do června 2007, měl šest sérií a 86 epizod. Byl také uveden v dalších zemích. Vanity Fair jej nazval „největším dílem popkultury naší doby“. Seriál díky brilantnímu uměleckému zpracování nastavil vysoko laťku svým následovníkům a prorazil cestu mnoha dalším úspěšným televizním seriálům. Získal celou řadu cen, včetně 21 ocenění Emmy a pěti Zlatých glóbů, a stal se předmětem mnoha analýz i parodií. (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (243)
Primisimo mafioso, aneb jak dobře udělat mafiánský seriál a přesto nekopírovat klasiku v podobě Kmotra. Viděl sem sice jen pár dílů, ale vysloveně sem nebyl nikdy zklamaný. James Gandolfini, kdybych ho potkal u trafiky, fakt budu mít pocit že je skutečný mafián. Očas sem nechápal pointu děje, nebo která postava je na té či oné straně, takže sem musel přestat usrkávat capuccino a věnovat se ději víc. Nepamatuju si podobný seriál, kde by se jakožto hlavními postavami stali padouši. Postavy jsou reálně uvěřitelné, což je jedním z plusů, ovšem příběh zas leckdy nečitelný, to aby se vyrovnala matematická znaménka. Mám radši komediální seriály, ale Sopranovci mě nezklamali, ale na druhou stranu zase ani moc neuchvátili. Ovšem je-li mafioso vaším oblíbeným námětóso, pak vřele doporučuji. ()
Pro mě jako magora do mafiánskejch filmů, jsou Sopranovi naprosto dokonalej seriál. Zápletky jsou dobře vymyšlené a postavy perfektní. Samotnej Tony Soprano je prostě mazák a někdy zase fakt hroznej, nesympatickej zmrd. James Gandolfini ho hraje nezapomenutelně. Všude se to hemží narážkami na různé mafiánské filmy a co je nejlepší, tento seriál za nimy nezaostává, jen má mnohem propracovanější charaktery a prodlužuje zábavu na dlouhé hodiny. Jestli chcete znát všechny radosti i strasti mafiána, Sopranovi vás provedou. ()
Istý užívateľ spomínal, že sa dostáva stále hlbšie do rodiny Sopranovcov, ktorá mu postupom času nie je až taká cudzia. Pre mňa to platí snáď pre všetky postavy, ktoré hýbu dejom a aj niektoré vedľajšie. Štandardný seriál o mafii sa zaoberá zločinom a nezhodou bossov kvôli obchodu, v The Sopranos ide o zobrazenie túžob, psychického stavu a nezhôd vyvolaných povahou postáv, len tak akokeby mimochodom dosadených do prostredia podsvetia. Obchody, postupné rozširovanie moci, či zobrazenie denného chleba postáv nie sú dôležité, focus je zameraný na narušenia psychického stavu postáv alebo udalosti, ktoré to vyvolali. Finálne verdikty nad postavami nepredchádzajú starostlivo naplánované akcie, ale vtipné zhody okolností, pri ktorých sa divák vie zasmiať prirodzeným dialógom. Rozhovory postáv bývajú často okorenené popkultúrnymi odkazmi a priamou debatou aj o obľúbených filmoch postáv, čím svoju faunu tvorcovia podkresľujú a vytvárajú ešte reálnejší obraz existencie svojich hrdinov. Kto je kto v spoločenskom rebríčku je divákovi predložené vtedy, keď sa má dozvedieť o vnútorných potrebách niektorej z postáv, čiže v pravý čas, aby mu táto informácia mohla prísť zaujímavá a užitočná. Zrada sa nezisťuje búrlivým priamym odhalením, je našepkávaná v desivých snoch spôsobených tráviacimi problémami a necháva diváka rozlúštiť kód surrealizmu. Scenáristi nikoho nenechajú pochybovať, kto je hlavná postava – dávajú jej prevahu vo väčšine epizód série. Až po objasnené vzťahov s ňou môžu mať ostatné postavy vlastné dejové línie. Seriálový unikát, na ktorý sa nezabúda. Dosť bolo rečí, choďte si vychutnať pohľad na Tonyho užívajúceho si kačice v bazéne. Musím dodať, že kto seriál nepozerá v originále, akoby ho ani nevidel, lebo sa oberá o italoamerický slang, originálnu dikciu Jamesa Gandolfiniho, Tonyho Sirica či hlas Stevea Buscemiho, ktoré nemajú obdoby. S odstupom času vnímam The Sopranos ako asi najlepšie stvárnenie témy boja otcovskej úlohy a líderstva v práci aj v rodine s krízou stredného veku a hľadaním vlastnej identity. ()
V mnoha směrech revoluční seriál. Revoluční v přístupu k psychologii mafianskejch postav, revoluční svojí kvalitou na tehdejší dobu a revoluční svojí komplexností. Charakter Tonyho Soparna jenž poskytl životní roli Jamesi Gandolfinimu je jednou z nejpozoruhodnějších postav, co sem zatim v kinematografii viděl, psychologie a vývoj postavy jsou rozpracovány do nejmenších detailů. Ovšem dalším pilířem úspěchu seriálu je skvělost a rozmanitost vedlejších postav, které fungovaly v průběhu seriálu povětšinou dokonale. Potřeba je zmínit i výbornej soundtrack, kterej servíruje klasiku za klasikou ze všech žánrů americký hudby. V neposlední řadě je seriál skvělým oknem, skrze který můžeme sledovat dobovou atmosféru a a vývoj v letech 99-07, jak skrze zmíňenej soundtrack, tak taky přes módu a účesy etc., který se měnily takřka každej rok. Taky skrze dialogy, který záměrně reflektujou ikonický momenty jednotlivejch let, zejména kultovní filmy který vycházely, politický dění apod. Nejlíp se však ta proměna sleduje skrze tehdejší neuvěřitelně rychlej technologickej vývoj, od prvních mobilů ve tvaru vysílaček k těm mrňavejm, od krychlovejch televizí k placatejm, skrze desingy aut apod. Hlavním mínusem serialu je nekonzistentní kvalita. Občasný slabší díly, nebo momenty, který mi přišly šitý horkou jehlou, kazí celkovej dojem. Určitě kultovní záležitost, která naplňuje podstatu formátu seriálu, tzn běží pomalejším tempem a detailně zachycuje a rozebírá všechny aspekty děje. 90% ()
Galerie (744)
Photo © Home Box Office
Zajímavosti (60)
- Děj epizody kolem Juniorovy (Dominic Chianese) milenky a prozrazení okolností o jejich orálním sexu je ve skutečnosti mezi členy tehdejší skutečné mafie opravdu zakázáno. (kowalski)
- James Gandolfini, který hraje Tonyho Soprana, si u konkurzu nevěřil a v polovině ho vzdal a odešel. Byl přesvědčený o tom, že by měl hlavní postavu hrát někdo zkušenější. (don corleone)
- Lorraine Bracco měla původně hrát manželku Tonyho Soprana, ale sama si zvolila roli Jennifer Melfi, ke které Tony docházel na terapii. (don corleone)
Související novinky
Zemřel herec Burt Young
Ve věku třiaosmdesáti let odešel americký na Oscara nominovaný herec Burt Young, mnohým fanouškům známý zejména svou rolí Paulieho Pennina z populární série filmů o Rockym Balboovi. Deníku New York… (více)
Miguel Sapochnik opouští Rod draka
Režisér Miguel Sapochnik, mimo jiné tvůrce nejlépe hodnocených epizod Hry o trůny, se původně do světa Západozemí vracet nechtěl. Museli ho nakonec přemlouvat scenárista Ryan Condal a autor předlohy… (více)
Zemřel Peter Bogdanovich
V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (více)
Sylvester Stallone míří do televize
Herec Sylvester Stallone, jehož Rocky v roce 1976 vyhrál Oscara, a který má za sebou role v komiksových blockbusterech Strážci Galaxie Vol. 2 a Sebevražedný oddíl a čerstvě dotočil i čtvrté… (více)
Nikdy jsem se o tento seriál nezajímal, nevěděl jsem o co jde. Vždycky, když to v TV běželo, myslel jsem si, že je to nějaká blbost pro ženský v domácnosti, jako Rodinná pouta. Když jsem se dozvěděl, o co jde, stejně mě ten seriál nijak zvlášť nelákal, protože zas až tak moc nemusím italskomafiánskou tématiku. Až když jsem se dozvěděl o smrti Jamese Gandolfiniho a o tom, že je to seriál z produkce HBO, až když jsem si přečetl komentář od Toma Riddla, řekl jsem si, že tomu šanci musím dát. A přesně, jak píše Tom Riddle, několik prvních dílů je velmi obtížných. Těžko se do seriálu dostává. Nevíte pořádně, kdo je kdo v rozsáhlé mafiánské famílii a když už to víte, není se s kým pořádně ztotožnit, protože jsou tu všude totální krávy, pokrytci, ale v prvé řadě hajzlové, kteří mohou mít v očích diváka nějaké sympatie, ale každou chvíli udělají něco, nad čím zůstává rozum stát. Ale už někdy před půlkou první série (zhruba od dílu College) jsem se do toho zažral jako do máločeho a musím říct, že je to seriál, který člověku tak trochu pozmění náhled na život i na svět. Je komplexní, zajímavě protidivácký, odvážný, hluboký a místy i splňuje taková ta klasická kritéria o napínavosti, akci a podobných věcech. Ty jsou však až na druhé koleji. V prvé řadě je to seriál o tom vnitřním pohledu do problematiky, o nevyzpytatelných a nejednoznačných postavách, o různorodých životních prioritách, o všudypřítomném strachu a nejistotě, o hloubání nad lidským konáním a nad lidskou existencí, o tom, že víte, že autoři jsou schopni udělat s jakoukoliv postavou cokoliv. I třeba to, že její osud a vliv na hlavní dění naprosto vyšumí a vy vlastně vůbec nechápete, proč tam ta postava byla. Přesně jak to bývá i v životě. Je to mnohovrstevnaté dílo přesně po vzoru Umberta Eca, kde si i ten nejpovrchnejší divák nalezne to své, ale pro ty hloubavější se nachází mnoho věcí v dalších vrstvách. Ale ne všechno se mi líbilo. V průběhu seriálu mě poněkud nudila či iritovala přílišná míra repetetivnosti všeho, ačkoliv je mi jasné, že to přesně bylo prostředkem k vytvoření oné mafiánksé rutiny; sezení u dr. Melfi, věčné objímání, pohřby, děvky, hazardní hry, neopodstatněná agrese a tak dále. Přestože Rodina Sopránů nemá klesající tendenci (spíše naopak, od, dle mého názoru, lehkého výkyvu v druhé a třetí sérii, šplhá až do konce stále vzhůru), je to možná seriál až zbytečně roztahaný a nemůžu se zbavit po dosledování dojmu, že se většina těch nejzajímavějších věcí stala spíš až ke konci. Ačkoliv jistě bez základu by závěr nebyl tak působivý. Seriál je to také poměrně předvídatelný. Téměř u každé postavy, která má zemřít, to víte, nebo alespoň tušíte, několik dílů předem. Protože až na absolutní výjimky, všichni, kdo zemřít mají, taky bez větších problémů skutečně zemřou. Autoři jsou ale čas od času schopni solidních překvapení. A to nejen ve vraždách, ale i ve vypravěčském stylu samotném. Vrcholem je jedenáctý díl páté série, která je surrealstickou extází, jež je narozdíl od čistě surrealistikých děl silná v tom, že tato je zabalená do jinak reálného světa, ve kterém jsme předtím pět sérií fungovali. Třešničkou na dortu celého seriálu je závěr. Mojí první reakcí bylo totální zklamání, čím víc nad tím ale přemýšlím, tím si víc myslím, že to lépe ani udělat nešlo. Je to přesně v duchu celého seriálu, je to přesně v duchu deprese a bezúčelnosti lidského života, o kterém celý seriál je a mnoho epizod před závěrem do oné finální scény směřuje. Rodina Sopránů je masivní a vyčerpávající dílo, které si žádalo vyčerpávající komentář. Je to výborný seriál, na němž oceňuji to, jak hází divákovi klacky pod nohy, ale přesto, i já jsem divák, a některé klacky způsobují, že asi nikdy nebudu mít Soprány tak rád, jako jiné seriálové rodiny. () (méně) (více)