Rodina Sopránů

Čím se liší Sopranos od ostatních mafiánských klasik? Napadají mě dvě věci. Maximální využití toho, že se jedná o seriál, tedy tvůrci mají mnohem větší prostor k prokreslení postavy a situace okolo byznysu. A také ta kouzelná práce s cynickým, v některých momentech až nihilistickým humorem. Je to patrné od prvního momentu a trefilo se mi to do vkusu. Jemný podtón každodenní lidskosti. Připomenutí, že i kápo může řešit nevděčné děti, protivné rodiče atd. A samozřejmě do toho přidejte výborné herce, chytrý scénář a skvělé hlášky. (01.11.2021)

1. série Tolik let jsem o Sopranech slýchal a vnitřně se těšil, až seriál z oblíbeného prostředí uvidím. Začátek seriálu tak možná jel ještě na této vlně nadšení a líbil se mi každičký detail. Nakonec jsem celou řadu dokoukal s prospanými díly, s díly, kde jsem přeskakoval celé scény s nezajímavými postavami (a to dost zásadními postavami jako Tonnyho matka). Rodinný život mafiánů asi nikdy nebude tak zajímavý jako jejich profese. A že tak vychvalovaný kultovní seriál bude zprzněný americkým pošahaným puritánstvím, že zabíjet ano, ale cokoliv kolem sexu ne, to jsem nečekal. Závěr byl ale přesně v duchu úvodnímu tématu a kvůli vztahu Juniora s Tonnym rád zkouknu další sérii (časem). (10.01.2022)

New Jersey. Psychiatři. Rodina. Striptérky. Cosa Nostra nebo Comorra. Odpad (ten opravdový). Made in HBO. Smekám klobouček. Svět se dělí na ty, kdo už viděli celou italskou ságu a na ty kdo ji teprve uvidí. Doporučuji každému, i po těch letech má v dnešní době co dát, ale pro příznivce tohoto žánru povinnost. James Gandolfini se pro tu roli prostě narodil. (21.02.2021)

V mnoha směrech revoluční seriál. Revoluční v přístupu k psychologii mafianskejch postav, revoluční svojí kvalitou na tehdejší dobu a revoluční svojí komplexností. Charakter Tonyho Soparna jenž poskytl životní roli Jamesi Gandolfinimu je jednou z nejpozoruhodnějších postav, co sem zatim v kinematografii viděl, psychologie a vývoj postavy jsou rozpracovány do nejmenších detailů. Ovšem dalším pilířem úspěchu seriálu je skvělost a rozmanitost vedlejších postav, které fungovaly v průběhu seriálu povětšinou dokonale. Potřeba je zmínit i výbornej soundtrack, kterej servíruje klasiku za klasikou ze všech žánrů americký hudby. V neposlední řadě je seriál skvělým oknem, skrze který můžeme sledovat dobovou atmosféru a a vývoj v letech 99-07, jak skrze zmíňenej soundtrack, tak taky přes módu a účesy etc., který se měnily takřka každej rok. Taky skrze dialogy, který záměrně reflektujou ikonický momenty jednotlivejch let, zejména kultovní filmy který vycházely, politický dění apod. Nejlíp se však ta proměna sleduje skrze tehdejší neuvěřitelně rychlej technologickej vývoj, od prvních mobilů ve tvaru vysílaček k těm mrňavejm, od krychlovejch televizí k placatejm, skrze desingy aut apod. Hlavním mínusem serialu je nekonzistentní kvalita. Občasný slabší díly, nebo momenty, který mi přišly šitý horkou jehlou, kazí celkovej dojem. Určitě kultovní záležitost, která naplňuje podstatu formátu seriálu, tzn běží pomalejším tempem a detailně zachycuje a rozebírá všechny aspekty děje. 90% (17.06.2019)

Když se řekne Sopranos, mezi prvními asociacemi určitě bude ctnostný Kmotr, či styloví Mafiáni, a třebaže tato přirovnání nebudou vůbec od věci, je fascinující, jak je Sopranovci nijak nekopírují, jak zůstávají v přístupu k mafii neokoukání, nepředvídatelní a přesto naprosto uvěřitelní, až realističtí. Sopranos nemají žádný "wow" efekt, dostávají se pod kůži pomalu, ale je to právě jejich všeobsažný a komplexní přístup, který je dělá nesmírně kvalitní podívanou. Je to freska nejen života mafiána, ale i života celého se všemi lidskými aspekty. Sledovat Sopranos je jako vstupovat do života cizí rodiny, jenž navíc postupem času není ani tak cizí... Výborná záležitost. 9/10 (28.09.2010)