Rodina Sopránů

Příběh je situován do New Jersey a točí se okolo rodiny Tonyho Soprana, který se musí vypořádávat s běžným rodinným životem a tím "pracovním" - stane se totiž hlavou mafiánského klanu. Pochopitelně stres na sebe dlouho nenechá čekat a Tony se psychicky zhroutí a stejně jako ve filmu Přeber si to (Analyze this) začne tajně docházet na terapeutická sezení k psycholožce. Jenže Sopránovi nejsou komedií, ale mrazivým naturalistickým dramatem, který poukazuje na reálný život takového obyčejného mafiána na sklonku devadesátých let minulého století. Každý den není přeplněn akčními honičkami a přestřelkami v nablýskaných autech, ne každý den se hraje ruská ruleta, ale i tak je to vytrvalý boj o přežití. Děj plyne velmi pozvolna, většinou se hodně mluví (sprostá mluva je velmi frekventovaná); když dojde na akci, tak je velmi realisticky až naturalisticky zobrazená, až z toho mrazí, především když si uvědomíte, že seriál vychází ze skutečných událostí a příběhů. Většina postav představují zažité archetypy: ať už je to nejstarší hlava rodiny v podobě chladnokrevného dědečka s tlustými kulatými brýlemi, či parta obtloustlých mafiánů s doutníky, či namyšlenými mladými členy klanu, ověšenými zlatými řetězy a jezdící v drahých autech, apod. A pak tu jsou ty živější postavy - nic netušící dobráčtí sousedé, manželka unavená životem, pubescentní syn s dcerou, kteří pomaličku objevují pravdu o svém otci a především křehká psycholožka, která ačkoliv má opodstatněný strach ze svého pacienta, nedokáže mu odepřít lékařskou pomoc... (24.06.2011)

Zlatý Glóbus - cena (5) - 57. ročník (za rok) 1999 - *Nejlepší seriál (drama), *Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Edie Falco, *Nejlepší herec v seriálu (drama) - James Gandolfini, *Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Nancy Marchand, 60. ročník 2002 - *Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Edie Falco + nominace (18) - 57. ročník 1999 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Lorraine Bracco, 58. ročník 2000, 59. ročník 2001 - Nejlepší seriál (drama), Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Lorraine Bracco, Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Edie Falco, Nejlepší herec v seriálu (drama) - James Gandolfini, 60. ročník 2002 - Nejlepší seriál (drama), Nejlepší herec v seriálu (drama) - James Gandolfini, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Michael Imperioli, 62. ročník 2004 - Nejlepší seriál (drama), Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Edie Falco, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Drea de Matteo, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Michael Imperioli, 64. ročník 2006, 65. ročník 2007 - Nejlepší herečka v seriálu (drama) - Edie Falco (10.03.2009)

Těžko hledat jiná slova než nejlepší, fantastický, úžasný, nepropracovanějí apod. To jakou kvalitu si The Sopranos drží skrze všech 6 serií je dechberoucí. Človek si vybere Sopranos, protože má v oblibě gangsterky a očekavá, že dostane samé obchody s drogami, vraždy, nasilí a mafiánské pletky. Ono se toho v průběhu seriálu, co se těchto témat týče, stane hodně, ale přitom čistě o tom to není. Je to o životě lidí ve svých rodinách a jejich životě v "rodině". The Sopranos nejsou seriálem, který Vás hned po prvním díle ohromí a nepustí, ale postupně Vás vtahují s každým dílem, s každým jednáním o tom či onom, kdy s napětím sledujete co se stane dál. Dostanete dostatek času a prostoru, aby jste si našli tu svou oblíbenou postavu, protože, každá je zde výborně vykreslena do detailu a jejich rozličnost je neuvěřitelná ( věrný Sil, problemový Chrissy, pověrčivý Paulie, sociopat Ralph, Tonyho matka Livie a strýc Junior ). Famozní James Gandolfini je jen dalším lákadlem proč zvolit The Sopranos. PS: Pravděpobně nejlepší koncová scéna seriálu co jsem kdy viděl. Oblíbené postavy: Anthony ''Tony'' Soprano, Silvio ''Sil'' Dante, Christopher ''Chrissy'' Moltisanti, Johnny "Sack" Sacramoni, Carmela Soprano. ''Don't be suprise, all my of friends are murderers'' (23.12.2014)

The Sopranos rozhodně matou tělem. Nejvíce asi tím, jak pracují s celým motivem mafie, který tu slouží spíš jako prostředí, aby si seriál udržoval aspoň zdánlivý pocit děje. To dává dostatečný prostor k tomu rozvíjet osobnosti jednotlivých postaviček, a to od těch velkých jako je Tony a jeho rodina až po malé zlodějíčky, kteří sem tam dostanou svoji chvíli se ukázat. Zároveň se jim daří si stále udržovat odstup a neglorifikovat činy postav. Pokud seriáloví anti-hrdinové někoho zabijí, stále cítíte jisté opovržení nad tím co dělají. Vše je ale stále perfektně vybalancované tím, že vás i tak s jistou dávkou zvrácenosti zajímá, jak budou jejich osudy pokračovat. Navíc to nejsou zrovna nejostřejší tužky v penále, takže je celá show prošpikována hromadou až geniálních scén, které zobrazují jejich pohled na svět v celé své nahotě. Scéna, kdy Paulie vypráví prostitutce o své historii s Itálií nebo bizarní hádka o Kryštofu Kolumbovi jsou momenty, kdy svou hloupostí baví natolik, že na ně člověk při sledování definitivně nezapomene. Za mě osobně to takto perfektně šlape až do konce čtvrté série. Pak se seriál trošku začne trošku ztrácet, naruší zdánlivou stálost a maličko kvalitativně spadne. I tak však zůstává poměrně nevšední podívanou s postavami, které je těžké milovat, ale je velice snadné být jejich světem fascinován. Zajímavé epizody: College, Commendatori, University, Whoever Did This, Made in America. (09.04.2023)

Istý užívateľ spomínal, že sa dostáva stále hlbšie do rodiny Sopranovcov, ktorá mu postupom času nie je až taká cudzia. Pre mňa to platí snáď pre všetky postavy, ktoré hýbu dejom a aj niektoré vedľajšie. Štandardný seriál o mafii sa zaoberá zločinom a nezhodou bossov kvôli obchodu, v The Sopranos ide o zobrazenie túžob, psychického stavu a nezhôd vyvolaných povahou postáv, len tak akokeby mimochodom dosadených do prostredia podsvetia. Obchody, postupné rozširovanie moci, či zobrazenie denného chleba postáv nie sú dôležité, focus je zameraný na narušenia psychického stavu postáv alebo udalosti, ktoré to vyvolali. Finálne verdikty nad postavami nepredchádzajú starostlivo naplánované akcie, ale vtipné zhody okolností, pri ktorých sa divák vie zasmiať prirodzeným dialógom. Rozhovory postáv bývajú často okorenené popkultúrnymi odkazmi a priamou debatou aj o obľúbených filmoch postáv, čím svoju faunu tvorcovia podkresľujú a vytvárajú ešte reálnejší obraz existencie svojich hrdinov. Kto je kto v spoločenskom rebríčku je divákovi predložené vtedy, keď sa má dozvedieť o vnútorných potrebách niektorej z postáv, čiže v pravý čas, aby mu táto informácia mohla prísť zaujímavá a užitočná. Zrada sa nezisťuje búrlivým priamym odhalením, je našepkávaná v desivých snoch spôsobených tráviacimi problémami a necháva diváka rozlúštiť kód surrealizmu. Scenáristi nikoho nenechajú pochybovať, kto je hlavná postava – dávajú jej prevahu vo väčšine epizód série. Až po objasnené vzťahov s ňou môžu mať ostatné postavy vlastné dejové línie. Seriálový unikát, na ktorý sa nezabúda. Dosť bolo rečí, choďte si vychutnať pohľad na Tonyho užívajúceho si kačice v bazéne. Musím dodať, že kto seriál nepozerá v originále, akoby ho ani nevidel, lebo sa oberá o italoamerický slang, originálnu dikciu Jamesa Gandolfiniho, Tonyho Sirica či hlas Stevea Buscemiho, ktoré nemajú obdoby. S odstupom času vnímam The Sopranos ako asi najlepšie stvárnenie témy boja otcovskej úlohy a líderstva v práci aj v rodine s krízou stredného veku a hľadaním vlastnej identity. (21.04.2018)