Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bergmanův první barevný film je jednou z mála komedií tohoto tvůrce. Poněkud afektovaný hudební kritik Cornelius navštíví letní rezidenci geniálního violoncellisty Felixe, aby tu dokončil jeho životopis. Kritikovi sice není dovoleno se s velikým umělecem osobně setkat, zato se ocitá uprostřed houfu žen, které jsou zjevně všechny Mistrovými manželkami či milenkami. Zdá se, že kapitola o jeho soukromém živote tak bude plná pikantních historek. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

ondrzej 

všechny recenze uživatele

3.25 Mnohé scény filmu jsou výtvarně i scénicky nápaditě zpracovány, možná právě tímto může film připomínat některé "felliniovské snové pasáže", ovšem vzhledem k roku 1964, kdy byl film natočen, mě na Bergmanovu obranu moc nenapadá žádný Felliniho film, jehož poetikou by se mohl nechat inspirovat... Možná prvním setkáním Felliniho s barvou v epizodě z filmu Boccaccio '70? Třeba Giulietta a duchové přijde přece až o rok později! Ale chtěl jsem původně říci něco úplně jiného. Při sledování tohoto filmu, mě napadá, že stejně jako Woody Allen až téměř zbožně vzhlíží k Bergmanově celoživotnímu dílu a téměř každým pokusem o zpracování "vážnější bergmanovské látky" vzbuzuje spíše rozpačité dojmy, tak i tento film působí, jako kdyby to byl tentokrát sám Bergman, kdo vzdává hold Woodyho božským komediím - a to ne úplně povedeně ... ()

Reklama

Reklama