Jiří Suchý - Lehce s životem se prát

Je to pamětnicky laděno bez nostalgie či stesku. Není to příliš chronologické. Sledování dokumentu vyvolává nakažlivě pozitivní náladu v rytmu swingu a rokenrolu. Líbila se mi improvizace Suchého při výpadku paměti nebo jak si v klatovské lékárně zahraje na malého kluka. Jsou zde krásné černobílé archivy. Suchý si nás pustil i do své rodiny kde syn přesně vystihne podstatný rys otcovy povahy, když sdělí: „Mám po něm mírnost.“ . Starými fotografiemi Suchý listuje bez sebedojímání a zábavně. Období normalizace Sommerová shrne jedinou obecnou větou, protože asi z Suchého dostávat ukřivděnost. Je to trochu na mě dlouhé, ale přistihl jsem se, že si prozpěvuji. (17.05.2020)

Výborný dokument, ohromné, talentované a inspirativní osobnosti, krásné archivní záběry, které člověk jen tak neuvidí. Doufám, že nezůstane u jedné ceny.... Kdybych dokument viděla doma, a ne v kině, určitě bych zpívala a tancovala. Takhle jsem pouze téměř celou dobu "jela hlavou" jak na rockovém koncertě 😁😃😎👍😜 "Teď my řekni, jak by se měl zachovat takovej král, když jedni mají pravdu a druhejch je víc?" (10.12.2019)

Dokumenty Olgy Sommerové mám ráda a ani Lehce s životem se prát není výjimkou. Uznávám, že taková požehnaná "látka", takový "materiál", jakým je pan Jiří Suchý a potažmo ( a po zásluze tolik vzpomínaný) pan Jiří Šlitr, skýtá pro dokumentaristu oceán možností, jak snímek uchopit a paní Sommerová to uchopila opět dobře. Ve Zlatých šedesátých jsem byla ještě na houbách, ale sotva jsem pobrala v následujících desetiletích trochu rozumu, už mě životem provázely slavné písničky a obličeje, které ze Semaforu vzešly. Dokument je natočený pro mě. Oldřich Nový, Werich, Armstrong, tolik píle, tolik práce, prostředí, které "voní" nejen barvami, hudbou a inspirací... Slzy dojetí se mi spontánně tlačily do očí prakticky během celé projekce, ale byly to slzičky přes úsměv a hřejivý pocit kdesi uvnitř duše. Je moc pěkné uceleně sledovat aspoň jakýsi střípek díla, které pan Suchý vytvořil. O věcech smutných mluví s úsměvem, stejně jako to uměl Miloš Forman, laskavost, humor, energie čiší z plátna a do toho všeho ta přirozená skromnost. Vzácný, renesanční člověk, který nám hodně dal a stále nám má co říct. RESPEKT, POKLONA, MÁ ÚCTA a Olze Sommerové za její počin dík. Snímek bych zařadila jako "doporučený dokument" pro základní a střední školy, poněvadž jeho vysoká sdělovací hodnota, může zažehnout nejeden maličký kulturní plamínek, který zatím nesměle doutná a není si jistý, jestli má/nemá? A teď pramínek: "Pramínek vlasů, ti ustřihnu potají..." (24.10.2019)

Prostě Sommerová, která ani tímto počinem nevystoupila ze svého standardu. Opravdu krásná pocta panu Suchému, která nás provede jeho profesním a soukromým životem. Vyprávění a vzpomínání Jiřího Suchého je prošpikováno dobovými ukázkami z jeho díla. Hodně prostoru je věnováno Šlitrovi, se kterým vytvořil legendární dvojici. Zazní spousta známých písní, ale také ukázky z jeho současné tvorby. Dokument ukazuje Suchého jako pracovitého a činorodého muže, který musí stále tvořit, je pečlivý a nedokáže odpočívat. Mám hrozně ráda Suchého tvorbu a písně, v životě mi přinesly mnoho radosti a jistě ještě přinesou. Těší mě, že je o mém oblíbenci natočen tak krásný dokument. Děkuji, paní Sommerová! (06.07.2019)

příjemný dokument jehož jedinou ambicí je pobavit a připomenout,že Jiří Suchý je tu stále a i v pokročilém věku by strčil do kapsy mnohem mladší kolegy (snad jen na nějakou tu MeToo hru bych fakt nešel).Osobně jsem měl sice vždycky radši Cimrmany a ze Semaforu Šimka s Grossmanem,ale těch víc jak 100 minut tu bylo fajn....70% (19.05.2020)