Gycklarnas afton
Večer kaukliarov
Sawdust and Tinsel
Sawdust and Tinsel
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanHrají:
Harriet Andersson, Hasse Ekman, Anders Ek, Gudrun Brost, Annika Tretow, Gunnar Björnstrand, Lissi Alandh, Åke Fridell, Eric Gustafson, Majken Torkeli (více)Obsahy(2)
Stárnoucí cirkusový principál Albert Johansson je rozčarovaný z blednoucí a mizející slávy kdysi zářících cirkusů. Diváků ubývá, financí se nedostává a cestování po světě již není tak krásné a svobodné jako kdysi. Vydává se za svou bývalou ženou, aby po dlouhém čase viděl své dva syny, zatímco jeho přítelkyně si začíná milostný románek s hercem. Najde Albert konečně štěstí a lásku, které mu v životě už dlouhou dobu chybí? (Edisonline)
(více)Recenze (23)
Nadmíru podařený výlet mezi kočovné artisty a cirkusáky, tedy do vod, ve kterých v té době výsostně operoval další z velkých filmařů Federico Fellini. Zatímco v pozdější alegorické Tváři slouží tento mikrosvět pouze jako kulisa, ve Večeru kejklířů je s charaktery bytostně spjat. Členové cirkusu Alberti mají strach z normálního života a zároveň po něm touží. Stereotyp všedního dne nebo svoboda v děravých botách a zablešeném kabátu. Když navíc v takové situaci rozvíří city ještě nevěra, je jasné, že ve večerním představení ukáží trochu víc než by si přáli. Pomyslnou třešničkou je pak boxerský souboj Divadlo Vs. Cirkus. Výborné existenciální drama a(=) Bergman jako řemen. ()
První film (alespoň myslím - neviděl jsem Vězení), kde se po obsahové stránce potkáváme s Bergmanovou klasickou katarzí v mezilidských vztazích, po které následuje zasloušené uvolnění. Náznaky už byly ve filmu Žízeň, který byl ale vícevrstevný a katarze nemohla mít takovou sílu. ()
Ve stopách expresionismu skvěle nasnímané scény ze života světských zoufalců. Naděje v nedohlednu, a bude hůř. Nadmíru existenciální a patetické. ()