Rammstein in Amerika

Koncert Rammstein na Madison Square Garden jsem viděl a rozhodně ho považuji za velmi povedený a zábavný i na domácí sledování. Nicméně tu budu komentovat spíš dokument Rammstein in Amerika. Jak napovídá název, není snímek o Rammstein jako takových, ale spíše o Rammstein z pohledu amerických fanoušků, hudebníků a producentů. Kapela jako taková tu mluví především o tom jaký na ně měla Amerika vliv, ať už pozitivní nebo negativní. Samozřejmě tu nesmí chybět záběry z koncertů nebo části klipů. Obsahově je dokument zajímavý a jakožto někdo, kdo Rammstein už nějaký ten rok poslouchá, jsem se o nich dozvěděl i mnoho nového, což je asi největší plus tohoto filmu. Rozhovory s jednotlivými umělci nebo producenty už tak zajímavě natočené nebyly, ale na druhou stranu asi není moc jiných způsobů jak tuto část v jakémkoliv dokumentu natočit originálně (za zlatou výjimku považuji "Super Dooper Alice Cooper"). Celkově bych řekl, že snímek je natočen dobře, je zajímavý a především v něm jsou Rammstein v plné parádě. Co víc si jejich fanoušci mohou přát? (18.11.2017)

Pominu komentář k (zcela očekávaně) úžasné show v Madison Squere Garden během tour k poslední (zcela očekávaně) úžasné desce Liebe ist fur alle da, a napíšu pár slov k dokumentu, který komplet Live in Amerika obsahuje - Dvouhodinový dokument pojatý jako mapování stratiplné cesty Rammstein při dobývání amerického hudebního trhu, od neslevných začátků po finální satisfakci v podobně přeplněného (a do dvaceti minut vyprodaného) vystoupení Madison Square Garden. Bylo pro mne neuvěřitelné sledovat, kterak kapela, jež byla na konci devadesátých let tahouny velkých evropských festivalů, musela při vstupu na (severo)americkou půdu začít naprosto od nuly v zaplivaných klubech pro třicet lidí. Čeho si na tomto dokumentu cením nejvíce, je zachycení toho, jak šest kluků z východního Německa zažívá šok z kultury Spojených států, které ani zdaleka nejsou tou „zemí svobody“, za kterou se vydávají, naopak, „ačkoliv se USA ve světě prezentují jako liberální země, jsou ve skutečnosti neuvěřitelně konzervativní“ a to Rammstein - velice kontroverzní kapela z východního Německa - poznala na vlastní kůži… Výborný dokument o hudební skupině, které se podařilo to, co žádné jiné evropské v rodném jazyce zpívající kapele. Dobyla Ameriku. (11.02.2016)

Určitě povinnost pro fanoušky, ale nic super převratného. "Standardní" záznam koncertu, který ti šťastnější viděli naživo v Praze a nebo v Ostravě (nebo asi kdekoli jinde, že), Making of LIFAD je dvacet minut úplně o ničem s polovinou záběrů použitých v dokumentu Rammstein in Amerika. Kterýžto byl zajímavý, hlavně začátky kapely, ale nic, bez čeho by se nedalo žít... 80% (22.01.2017)

Dokument parádní, probudil ve mně pocity z dětství, kdy pro mě Rammstein byli zásadní kapelou. Koncert (lépe řečeno jeho sestřih) byl ale takovým malým zklamáním. Rammstein jsem viděl naživo při turné k Reise Reise a kdysi jsem i sjížděl koncerty Live aus Berlin a Völkerball. Oproti všem zmíněným mi koncert v Madison Square Garden přišel přeci jenom takový odměřenější. Možná to bylo způsobené i samotným záznamem koncertu, který byl dost nešikovně sesnímaný i sestříhaný. Chvílemi hrozně přestříhaný, místo aby si divák užil pár vteřin na Tilla, hned se mu do toho musí vloudit prostřihy po několika frejmech, jen aby nezapomněl, že je na drsném koncertě. 8/10 (14.01.2017)

Samotný koncert z Madison Square Garden opět skvělá záležitost (závěr Wiener Blut!), byť na genialitu Völkerballu asi už nic nedosáhne. Daleko cennější je dokument, který má patřičné téma, vývoj a katarzi. Škoda, že se dokument nedotkl ještě nějakých jiných věcí, které mě zajímají (jak kapela nahrává a tvoří, co je za recept vydržet spolu přes 20 let bez jediné personální změny apod.) Hodně se mi líbilo téma puritánské Ameriky a její falešné svobody vs. radikální německá kapela, která se nebojí v rámci uměleckého projevu jít za hranice a pobuřovat. Rammstein jsou tak úkazem, jevem, anomálií, kterou si podmanili celý svět. A já se v květnu těším do Prahy, až ty plamenomety uvidím naživo. Velký palec nahoru za známé osobnosti, třeba Kiefer překvapil svou přítomností a Moby mluvil hodně k věci a jeho názory se mi líbily. (16.01.2017)